Harry Potter a Ohnivý pohár

No, z Harryho se nám stává velký kluk. Aspoň některé části jeho těla jsou o tom přesvědčeny:) S novým režisérem však odešla i ta hrst humoru, která mě tak těšila u Vězně Z Azkabanu, a zůstala z ní jenom maličká špetka. Stejně tak se zde zatím nejvíc projevil čím dál šílenější a rozmáchlejší literární styl paní Rowlingové a nutnost jeho výrazného ořezu. Ke knižnímu Gobletu to mám od filmového zpracování časově nejblíž ze všech dosavadních pokračování, takže mi jisté zákroky přišly opravdu rušivé a přišel jsem si nepěkně ošizen. Ovšem abych jen nehaněl, ples byl naprosto famózní... stejně jako zvedačka Emmy Watsonové, a tím nemyslím tu taneční figuru, kterou tak proflákl Patrick Swayze;) Dalším extrémně příjemným překvapením pro mě byla hudba, která tentokrát měla parametry výraznosti, rozmanitosti a vyrovnané kvality, jako by ani nebyla od Williamse:) Dílem s největší přidanou hodnotou oproti předloze nadále zůstává Vězeň Z Azkabanu a dílem s nejnižším koeficientem vhodnosti pro děti se stává Ohnivý Pohár. Nejde snad o děsivost nebo násilnost nebo tak něco, v tomhle ohledu považuji za neškodného i Pána Prstenů, kde se armády masakrují jedna symfonická báseň za druhou...to víte, hudba Ainur...spíš jde o celkové sychravé a ponuré ladění celého filmu, které má do dětského filmu asi tak daleko jako Iva Kubelková k současným "královnám krásy":P Jsem zvědav jak to celé skončí, nicméně stále trvám na tom, že není nutné dávat za to byť jen jedinou korunu či jiný ekvivalentní mrzký peníz;) 80% (21.05.2007)

Tak jsem si osvěžila paměť a rozhodla jsem se cosyk o poháru napsat. Jak jsem se určitě zmínila u jiných dílů, tak příběhy o malém čaroději, kterému neustále usiluje o život jistý Tom Marvolo Riddle, jsem si tak nějak oblíbila. Začátek filmu začínal celkově dobře, fajn mistrovský sportovní večer na stadionu pod třemi kruhy na každé straně, opět uštěpačný Malfoj (nic nového) nebo bulharský chytač Viktor, pak pohodu famfrpálového klání narušili stoupenci zla. A tak se to zajímavě rozjíždělo. Zlý, zlý Barty Skrk vyplundroval Snejpovi zásoby bylin zkvasil to, spálil to, zchladil to, skapal to, stočil to, vypil to, nechutnalo mu to ... každopádně tak napálil úplně všechny. Jako trojský kůň, vetřel se do přízně všech ... a temný konec na sebe nenechal dlouho čekat ... ano, tušíte správně ... dokáže se díky tomu Lord Voldemort vrátit?? (08.02.2014)

Když milujete knižní sérii a filmové adaptace můžete sjíždět pořád dokola, jste schopni mnohé odpustit. Například nataženost honičky s drakem, nedostatečné vysvětlení druhého úkolu i to, že se film musí opírat o hlášky (byť jakkoli kouzelné). Klovesův scénář poprvé musel z originálu vynechat opravdu hodně a to s sebou nese i občasné šlápnutí vedle, které z Harryho dělá nerozhodného troubu, z Brumbála hyperaktivního podivína a z filmu tak rozhodně nejhorší adaptaci. Jediné štěstí je, že Newell v neakčních pasážích dělá, co jen může a svými dobrými nápady a geniální vícevrstvou pasáží s namlouváním, tančením a samotným plesem přetváří Pohár v dobrodružnou romantickou komedii. Jenže to je nakonec právě onen zásadní problém. Já chci totiž vidět to, co mi dala kniha, přesněji ducha knihy. Zatímco knižní Vězeň je z větší části stále ještě spíše pohádkovým příběhem, předloha Fénixova řádu už je temnou, dramatickou až thrillerovou fantasy z kouzelnického prostředí. Pohár má pak představovat od každého polovinu. Onen přerod tu ale chybí. A je obrovská úleva, že pod Yatesem už od příštího dílu dál bylo vždycky mnohem, mnohem lépe. (20.01.2006)

Dalo se určitě očekávat, že nejlepší díl série o rozsahu cca 570-ti stran půjde zadaptovat jen těžko. Jako prioritní byl tedy logicky zvolen hlavní děj kolem samotného turnaje, jenže zároveň si tvůrci nedokázali odpustit nedat tam od toho ostatního aspoň něco, aby snad fanoušky nezklamali... Bohužel to se stalo hlavním kamenem úrazu, jelikož zde tedy od všeho troška sice je, ale celkově jakoby tu nic nebylo. Nic není (do)řečeno, neznalec předlohy se nechytá, drastické zkracování zásadních scén by se dalo ještě i pochopit, ale zaráží pak, že nejdelší (a paradoxně i nejlepší) scénou snímku je pro děj nedůležitý bál. Nekvalitní scénář mohla spasit již jen jistá ruka režiséra s jasnou vizí co chce natočit. Což bohužel Newell nedokázal a ani tak vděčné scény jako celé hřbitovní finále nedokázal obdařit byť jen špetkou emocí. Prostě se něco stane a jede se dál. K tomu nepomáhá ani totální zazdění hudby, které si ve filmu ani nevšimnete, což s ohledem na výtečný samostatný soundtrack také zarazí. Jediné co v Ohnivém poháru Newell zvládl je pubertální stránka a akční scény, o kterých však Potter není. Koukat se na to dá relativně v pohodě, ale až přespříliš okatě to spoléhá na značku "Harry Potter" namísto vlastních filmových kvalit. (21.11.2010)