21 gramů

Tady se neřeší, kolik lidská duše váží, ale kolik UNESE. A příběh si musí najít a poskládat ze zpřeházených epizod každý sám - vůbec to není snadné, ale co je v životě zadarmo? (10.11.2009)

Alejandro Gonzalez Inarritu před vámi rozehrává osudový propletenec několika lidských příběhů, které spojí jedna jediná vteřina, jen jedna jediná lidská chyba. Trvalo mi chvilku než jsem se v příbězích zorientoval a utřídil, co se stalo tehdy a teď. Vcelku zajímavý příběh, ve kterém mi něco ale stále chybělo. Nevím co, ale něco mi stále brání dát filmu 5 hvězd, ano žánrově i obecně vysoký nadprůměr, ale nějak sem nenašel nic co by mě vyloženě posadilo na zadek. (26.08.2010)

Smutné, strhující, podmanivé, pronikající do vás...je to až tak skvěle vykresleno, že to snad nechci vidět znovu a trpět přitom. (22.12.2010)

Puzzle jménem život, ze začátku chaotické, nevíte, jaký obraz svým konáním tvoříte, když pak jednotlivé dílky do sebe začínají zapadat, to krásné a šťastné se mísí s s tím zoufalým a tragickým, vyjde vám něco tak strašně emocionálně silného a zároveň přirozeného, až vás to smete, a říkáte si, že jste měli život o mnoho šťasnější, než jste je začali skládat. Ano, tak mocný je ten výsledný obraz. Tohle je film, na který se normállní divák koukne jednou, a pokusí se na něj (marně) zapomenout, já to shodou okolností viděla třikrát a i na potřetí mě to totálně rozhodilo aspoň na měsíc. Tohle není pro slabší povahy a někdy je nevědomost, repsektivě v tomto případě neviděnost opravdu mimořádně sladká. Až si jednou budete připadat až moc šťastní, spokojení, tak si to pusťte, tohle vás hodí zpět do normálu, do reality s takovou rychlostí, že si pak ani nevzpomenete, co to je být šťastný. Moje top 10. (14.05.2011)

Tedy nevím co vy, ale já se hrozně nudil, pořád jsem čekal, kdy to přijde, přece 85% tam musí být někde něco… možná po tom nudném začátku, nudném prostředku, a ani nudný závěr to nevykoupil. Jsou tam jen nesympatické postavy, které se chovají nelogicky, stupidní dialogy, fakt jsem nic nenašel. Tím že scény nejdou chronologicky už dneska nikoho neohromíte, to už to bylo tolikrát. Fakt slabý. (21.05.2020)

Skvelá surová dráma o smútku, vine a vykúpení. 8/10 (16.04.2021)

Podobný styl jako u Amores Perros, akorát s mnohem lepším hereckým obsazením. Opět tři příběhy, které se úplně na konci zase prolnou. Co je těch 21 gramů? Je to váha naší duše, která opouští tělo, když zemře? Nebo to je váha lásky? Číslo 21 má prostě spoustu významů, a proto si ho Iňarritu vybral. 21 gramů není pouze normální film, ale je to dílo, kde příběh je tvrdý, plný smrti a všechno se děje jako by to bylo v realitě. Má to spoustu emocí, dechberoucích momentů a skvělých okamžiků při kterých budete brečet nebo budete klidně chtít při sledování odejít. Za tohle všechno můžou především dva skvělí herci z hlavních rolí - Sean Penn a Benicio Del Toro. Ti dva vyzdvihli tento film úplně na jinou úroveň a klidně bych jim udělil Oskara. A to stejné bych udělal i s Naomi Watts. 8,5/10 (25.12.2023)

Úchvatnej film se skvěle zvolenou formou. Rozhodně není nechronologické řazení scén samoúčelné, naopak nutí diváka film pozornějí vnímat, čímž mu ho umožňuje silněji prožít a cítit. Pokud jde o jednotlivé postavy a herce, tak při vší úctě k S. Pennovi a N. Watts, představuje pro mě to nejlepší v tomhle filmu tragika postavy Benicia del Tora, kterýmu jsem věřil, že je přesně tím, koho hraje. (11.04.2006)

Núdná a pekalkulovaná záležitosť ktorú nad vodou držia akurát skvelé herecké výkony... Dej je umelo vykonštruovaný až na hranice únosnosti, takže asi tak s tým "skvelým a nezabudnuteľým filmovým zážitkom"... (12.04.2006)

no, zajimava mozajka. Ruzne se propletajici utrzky pribehu par lidi, kteri spolu zdanlive nemaji vubec nic spolecneho se pred divakem odehrava v ruznych casovych rovinach, takze pokud se na film pekelne nesoustredite tak v tom mate pekelnej gulas, ovsem kdyz uz se na to mrknete poradne tak budete prijemne prekvapeni pointou. (02.06.2007)

Sice jsem byl na začátku trochu zmaten, ale postupem času jsem si ty střípky dal dohromady během tohoto dvouhodinového psychicky náročného snímku. (04.11.2007)

Tak ono to s tou chronologičností není zas tak horký. Vlastně jde o to že několik osudů se prolíná v krátkých scénách nezávysle na čase. Způsobí to jistý zmatek, že se asi do čtvrtiny filmu plácáte v tom kdo je kdo a čí je kdo partner a podobně. Jenže pak se to začne spojovat a ve třetině filmu už přesně víte co kam patří. Právě cca v té třetině až polovině filmu všechno zapadne do sebe, divák je schopen určit kam přesně patří to co zrovna sleduje, do jaké časové roviny, do jakého osudu a jak souvisí s jiným osudem. Tohle je dále pilováno a upřesňováno až do konce filmu. Neměl jsem s tím problém (až na tu první čtvrtinu kdy nedává smysl skoro nic). Problém jsem měl s roztříštěností a s pocitem že je naprosto zbytečná. Ono je dost zajímavé spojovat během filmu několik osudů, nebo prolínat různé časové linky jednoho osudu, ale dělat to dohromady mi nepřijde nejšťastnější. Mnohokrát jsem během filmu zažil pocit proč mi je předkládána odpověď na otázku ještě než je otázka položena. Právě v těch nejbudoucnějších scénách se často dostavil pocit že se něco dovídám předčasně. Rozbíjí to pocity a myslím že úplně zbytečně. Nenašel jsem tam žádné využití a zhodnocení té roztříštěnosti. Nicméně emocí je tam tolik že i přesto, že je to svím způsobem překombinovaný film, uvažuju o pěti hvězdách. Taky Sean Penn mě nadchnul. Cítím se ale spíš na přízemější hodnocení 4* (28.03.2009)

Třeba to je jen hmotnost vzduchu v plicích, třeba .... (12.04.2009)

Že bude děj vyprávěn přeházeně, jsem netušil a chvíli mi trvalo si dát souvislosti dohromady a přivyknout si onomu stylu. Propletenec tragických osudů tří diametrálně odlišných hlavních protagonistů a jejich rodin je bravurně zrežírovaný, hraje na city velice silně, ale ne s prvoplánovou agresivitou. Se superlativy nemůžu šetřit ani co se týče herců. Ústřednímu triu patří dík za strhující herecké výkony, díky nimž tomu návalu emocí málokdo těžko odolá. Ztráta, vina, vděčnost, odplata...21 grams je opravdu silné drama, které mi v průběhu sledování nejednou sebralo dech. 100% (15.06.2009)

Alejandro je bůh filmového nebe, o tom nemám pochyb už od prvního filmu, který jsem od něj viděla, což byl Babel na velkém plátně a byl to pro mě obrovský zážitek.....21. Gramů bylo posledních - po prvním shlédnutí jsem dala ,,jen,, 4 hvězdy, protože ho z Inarritových filmů považuju za nejslabší. Možná velkým neprávem, jen kvůli jeho pořadí. A vlastně jediná věc, která pro mě u něj trochu ztrácí na dokonalosti je, že mě u tohodle jako jediného trochu rozptyluje to rozházení....po druhém shlédnutí jsem si ale uvědomila, že 4 hvězdy je nespravedlnost, protože jsem ji ubrala jen díky porovnání s dalšími jeho filmy....kdybych soudila v porovnání se ,,všemi filmy světa,, 21 gramů je pořád ještě na pořádné špici, i když pro mě pod Amores perros a Babel. A herecké výkony....no comment - tohle je dokonalá hra, dokonalé umění, dokonalej film, děj...everything! Prostě dokonalé Inarritovo zoufalství. (21.11.2010)

Skládačka z pěkně ostrých kousků, až jsem se o některé pořezala. Poslední dobou mě málokterý film takhle citově rozvrkočil. V životě si občas člověk říká, že některé situace by nešly vymyslet. Kdyby to nebyl filmový příběh, skoro řeknu to samé. (28.08.2012)

Příliš zamotané, zapadající do sebe, promyšlené..Což může být dobré, ale v tomhle případě byl příběh až přespříliš natahovaný.Rozuzlení mě pobavilo takže za něj je 4* ale slabé. (07.05.2013)

Když jsem sledoval 21 gramů, tak to (alespoň ze začátku) vypadalo tak, jako kdybych byl napojen na EKG a postupně umíral. Občas se objevovali světlejší stránky, které mi přinutili vydržet se dál koukat na film, ale vesměs jsem se nudil. Film nemá žádné dech beroucí tempo, není tam moc zvratů a spíš jsem se nudil. Všichni jsou smutní (a že mají z čeho), křičí, fňukají, brečí a to se pořád opakuje. Jasně všichni herci odvádí perfektní výkony (zvláště hlavní trio tj. Penn, Del Toro, Watts). Co mi ZE ZAČÁTKU štvalo, tak že se v průběhu filmu objevovali scény, které neměli s příběhem nic společného a myslel jsem si, že to jsou retrospektivy. Některé mi ZE ZAČÁTKU přišli dost ubohé (třeba, jak jde Penn po poušti a heká) a divné. Ovšem ke konci se ukázalo, že to vzpomínky nejsou a že to ukazovalo něco úplně jiného a překvapivě to všechno DÁVALO SMYSL. Zkrátka příběh nebyl chronologický (to není časté) a viděl jsem to všeho všudy ve dvou filmech (Memento a Pulp Fiction). Ale že to trvalo, než to došlo ke konci a že to nebyla jednoduchá cesta. Každopádně film chce vidět poctivě celý a až do konce. Podobně silně depresivní byl i Crash, ale tam to fungovalo celé nějak líp a nenudil jsem se. Iñárritu je i tak zajímavý člověk. Umí natočit film, nad kterým se spokojí jak intelektuálové, ale i prostí lidé, kteří sice ne každé scéně rozumí, ale i tak ví VO CO GOU. Zajímavý film. 75% (06.05.2015)

Ešte o pol levelu lepšie ako v prípade Amores peros. Iñárritu jednoducho vie točiť kvalitné a zároveň netuctové snímky, plné zaujímavých tém a nápadov. Film síce nemá dobrý názov, ten je vysvetlený iba krátko v absolutnom závere a v podstate iba málo súvisí s dejom, ale to nie je až tak podstatné. Podstatné sú iba opäť raz tri príbehy, ktoré sa pretnú spolu a ktoré opäť spája jedna nehoda, rovnako ako v Amores peros. A podstatný je aj systém 'koláže' scén z rôznych časových sekvencíí, ktoré postupne odkrývajú pointu snímku. Z hercov by som vypichol Wattsovú, ktorá ma presvedčila asi najviac. (18.07.2015)

Kdysi chodili po krajích fanatičtí potulní kazatelé (jeden z nejslavnějších), dnes jejich úlohu přebírá film. AGI se snaží své jednoduché historky ozvláštnit rozsekáním na kousíčky, časovým zmatením a propojením, ale jediné, co se mu skutečně podařilo, je prozradit vše podstatné na začátku, takže následující dvě třetiny filmu byly pro mě utrpením. Emoční vyděračství a účelovost celé konstrukce naprosto ničí tu základní myšlenku, že naše spása je v nás samých, a nikdy v těch druhých, takže nás nikdy nezachrání cizí srdce, či další a další láska (k ženě, k Ježíšovi). Jenže toto téma vyžaduje pokoru tvůrce, jednoduchost vyjádření. AGI dře jednu emočně vypjatou scénu za druhou, ale je to zase jen fanatické pouliční kázání, nablýskaná povrchní náboženská cetka. (10.12.2015)