The War of the Worlds
H.G. Wells' the War of the Worlds
The War of the Worlds
Režie:
Byron HaskinScénář:
Barré LyndonKamera:
George BarnesHudba:
Leith StevensHrají:
Gene Barry, Ann Robinson, Les Tremayne, Robert Cornthwaite, Sandro Giglio, Lewis Martin, Jack Kruschen, Ralph Dumke, Carolyn Jones, Cedric Hardwicke (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Tato mrazivá adaptace děsivého románu H. G. Wellse o invazi Marťanů, naplněná oscarovými speciálními efekty, přináší divoké vzrušení, žhavou akci a nepolevující napětí, které vám nedovolí vydechnout. Gene Barry (televizní Bat Masterson) a Ann Robinson (televizní seriál Fury) jsou jedni z lidí, které zaujala havárie objektu, připomínajícího meteor... až na to, že jeho posádka rozhodně nebyla přátelská. Útok na Zemi je v plném proudu a marťanské stroje – vznášející se nástroje destrukce ve tvaru "labutí” –, stejně krásné jako děsivé, si neúprosně klestí svou cestu zkázy. Válka světů, natočená v produkci George Pala (Když se světy srazí) a v režii Byrona Haskina (Ostrov pokladů), je obecně považována za jedno z nejlepších sci-fi všech dob a získala tři nominace na Oscara. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (90)
Musim říct, že napodruhý to na mě už zapůsobilo daleko víc. Líbilo se mi rozdělení filmu do plus mínus třech hlavních částí - zpočátku odlehčenou atmosféru zkoumání spadlého meteoritu a prvního kontaktu s mimozemšťany střídá prostřední nabitá vojenská pasáž, která už zasahuje celou planetu a která vrcholí použitím atomovky ...a závěr, který je už těžce depresivní a ze zprvu srandovních talířů a ufounů se stává skutečně katastrofická ničivá síla. Pro současnýho diváka to asi vůbec není, jelikož efekty už jsou většině lidí asi spíš k smíchu, ale třeba zvuk je vynikající doteď, stejně jako vizuální "barevná" stránka filmu. Celkově jasná sci-fi klasika, kterou si pustím radši než Spielbergův remake. ()
Naivní ani směšné to rozhodně není. Triky jsou sice zastaralé, ale podle toho se film nemůže hodnotit. Na mě to velmi zapůsobilou svojí poměrně depresivní atmosférou a skvělým ztvárněním beznaděje a chaosu v druhé polovině při destrukci Los Angeles. Není to úplně čistých pět, ale moc se mi to líbilo. ()
Hnací silou filmu je podnikavý producent George Pal (později producent a režisér adapce Wellsova Stroje času (1960), který si objednal scénář od známého scénáristy Barrého Lyndona, právě dokončivšího DeMilleovu Největší podívanou na zemi, velkou oskarovou hvězdu z roku 1952.) Mimozemšťani zde působí tuctově, ale efekty zkušeného Haskinse to s kvalitnímy prostřihy zachraňují a zasloužil tak Oskara za vizuální efekty. ()
Nad všemi, kdo se zde pozastavují nad triky a v lepším případě je blahosklonně promíjejí "vzhledem k roku výroby", je potřeba se leda útrpně pousmát. Oscara za efekty film dostal zřejmě náhodou a z technicoloru rozluštíte kde co. No jasně. To jsem se zase jednou rozčílil... konkrétně triková stránka je totiž naprosto úchvatná a kromě samotného závěru, kde už šlo o příliš viditelné kulisy, by z fleku obstály i dnes. To s příběhem je to horší, už samotná Wellsova kniha je zastaralá, naivní a svým způsobem legrační, ale do padesátých let se hodil dokonale. Skvělá je i atmosféra, nevím, na kolik jde o zásluhu režisérovu či velmi dobrého hudebního podkresu, ale kolik filmů z roku 1953 dokáže udržet dnešního diváka v napětí nonstop po celých 85 minut? Výborný, i když (s pochopitelným ohledem na omezenou stopáž) místy zkratkovitý film, který je o třídu lepší než patetičtí Spielberg s Cruisem dohromady. ()
Být první polovina o něco vizuálně dynamičtější a psychologicky našlapanější, bylo by to za 4*. Nelze srovnávat se Spielbergovým remakem, ten mnohem intenzivněji odráží pocity zoufalství a hysterie tváří v tvář děsivému nepříteli, ale i tahle klasika zvládá velmi zručně vést pozornost na více dějových rovinách, které se v závěru slévají do depresivního zobrazení totálního chaosu a zoufalství. Přiznávám, že ve své době bych z toho asi pět dní nespal a zbytek měsíce propil, dnes už to bohužel ztrácí dech a chvílemi vyloženě pokulhává jak prostorovým rozložením scén, tak i jejich logikou. A rozhodně existují jiné soudobé sci-fi, které tenhle úpadek zatím nepostihl. 65% ()
Galerie (96)
Zajímavosti (24)
- Létající křídlo zobrazené ve filmu je Northrop YB-49. (Marek06)
- Vzhľadom k faktu, že v roku 1953, keď film vznikol, sme ešte nevyslali žiadny satelit do vesmíru a naše znalosti slnečnej sústavy boli značne obmedzené, obsahuje film niektoré tvrdenia, ktoré veda vyvrátila. Tým najväčším je samozrejme fakt, že vyspelá mimozemská civilizácia na Zem prišla z Marsu, keďže dnes vieme, že žiadna takáto civilizácia neexistuje. V úvodnom monológu sa tiež hovorí, že Marťania zvažovali život na Jupiteri, Saturne, Uráne a Neptúne. Jupiter je dokonca zobrazený ako lávový svet a o Saturne je povedané, že jeho povrch je pokrytý hrubou vrstvou ľadu. Avšak tieto štyri planéty patria medzi plynné obry, ktoré nemajú kôru, hustá atmosféra prechádza rovno do plášťa. Vo výpočte planét navyše nie je uvedená Venuša, možno preto, že v tej dobe sme o nej ešte veľa nevedeli. (ČSFD)
- Mimozemšťané v tomto filmu mají menší tělo se dvěma rukama (každá se třemi prsty) a se třema očima (modré, zelené, červené). V knize H.G. Wellse však mají dvě oči a vypadaji jako chobotnice. (Jan.Kanak)
Související novinky
Hollywoodské hobby? Prznit klasiky
Filmaři v Hollywoodu se nejspíš rozhodli plýtvat všemi možnými zdroji na většinou nepotřebné a obvykle nepříliš kvalitní remaky. Ostatně co fungovalo už jednou (dvakrát atd.), bude fungovat o… (více)
Reklama