The Little Sugar House
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jana Švandová, Miroslav Macháček, Michal Dlouhý, Marek Mikuláš, Lubomír Kostelka, Ivan Vyskočil, František Němec, Jiří Kodet, Michal Pešek, Lena Birková (více)Obsahy(1)
Novela spisovatele Vladimíra Körnera Zrození horského pramene se stala námětem psychologického filmu Cukrová bouda, který v barrandovském studiu natočil v roce 1980 režisér Karel Kachyňa. Tematicky se film vrací do období těsně po skončení druhé světové války, do doby, kdy řada lidí v zcela nových podmínkách začínala budovat svůj nový život. Takový je i osud hlavní představitelky mladé vdovy Přibylové, která se krátce poté, co byl její manžel v posledních dnech války zastřelen, přestěhuje se svými dvěma syny do malé, téměř opuštěné severomoravské vesničky, aby se zde pokusila znovu začít žít. Ocitla se náhle v neznámém drsném kraji mezi neznámými lidmi. Doba byla složitá, v kraji ještě řádily zbytky fašistických band. V této složité atmosféře se Ondra, starší ze dvou synů, seznamuje s německým antifašistou Bartlem, který se nedávno vrátil z koncentračního tábora. Později mezi nimi vzniká silné pouto, které přeruší až tragická událost… (Česká televize)
(více)Recenze (70)
Nádherný film z pohraničí a nádherná atmosféra umocněná hudbou. Akorát mi tam neseděl Michal Pešek jako víceméně záporná postava. ()
Film na 6* s genialním macháčkem, který není nikde a je všude .. ()
Taková polozapomenutá klasika ze zlaté éry Kachyňových filmů. V podstatě ideální spojení Körnerova námětu a scénáře, Fišerovy hudby, Kachyňovy režie a vřele lidského herectví zejména v podání Miroslava Macháčka, dalo vzniknout hutnému poválečnému pohraničně-horskému dramatu, typickému pro dobu svého vzniku. Závěr, kde kromě výše zmíněných, exceluje i malý Michal Dlouhý, je klasicky "kachyňovsky" silný jak jesenická kořalka... -"Musíš vydržet pár let, vyrosteš a budeš mít jinýho tátu. Třeba se o tebe postará líp, než já." -"A kdo to bude, tati?" -"No přece ty sám. Kdo jinej?" ()
Jana Švandová ve své životní roli. Ne že by to byl bůhví jaký herecký koncert, ale vytáhla se. Aspoň tedy ve srovnání s jinými svými rolemi. Kachyňa, Čuřík... Asi to bude i tím. ()
Kachyňův rukopis je zde dobře znát a to je dobře. Výborný výkon Michala Dlouhého. 70% a 4*. ()
Karel Kachyňa a poválečné pohraničí , tentokrát to nebyli Banderovci , ale Wervolfové alias "Vlkodlaci" jak je pojmenovali synkové . Zajímavé je , že ať podobný scénář od pana Körnera uchopil jakýkoliv slušný režisér , výsledek dopadl podobně skvěle , viz předtím pan Vláčil a potom pan Svoboda. ()
Já mám tenhle film moc rád. Doba "zdivočelé země" je tu viděna dětským pohledem a má to (jak je u Kachyni obvyklé) takovou snovou atmosféru. Co mě trochu rušilo byly scény s tatínkem, jejich smysl mi povětšinou unikal. Zatímco Berhof je drsné drama, Cukrová bouda je laděna poeticky - proto nevím, proč tyto dva filmy porovnávat. ()
Je to nádherný film ukazující jaká byla válka svině.Přiznám se že na konci jsem měl slzy v očích. ()
Cukrová bouda dle mého názoru nepatří k nejlepším Kachyňovým filmům a totéž platí i o mém žebříčku filmů natočených dle scénáře Vladimíra Kornera, přesto jde o film dobrý (což svědčí o úctě, kterou k těmto tvůrcům chovám). Kachyňa zas umně a s citem pro námět (jako vždy) buduje pochmurnou atmosféru poválečného období skrze scény nevlídného deštivého podzimu, chladné zimy, téměř neustále zamračeného nebe, všudypřítomného bláta rozbitých cest a oprýskaných omítek polorozpadlých, opuštěných stavení. Prostředí jako stvořené pro všudypřítomnou nedůvěru mezi postavami, ať už stojí na kterékoli straně ještě pořád zjizveného a nezhojeného světa. Děj se posouvá skrze úsporné dialogy, které Korner umí a jednoduché situace, které jsou bohužel trochu průhledné až schématické a jejíchž vyústění bývá často předvídatelné- to je asi zásadní nedostatek díla. Každý z nás si poválečnou situaci v pohraničí představuje asi tak, jak je tu ztvárněna, takže bohužel nejspíše nikoho nezklame, ale (opět bohužel) ani ničím nepřekvapí Podobně poněkud jednostrunné jsou i vedlejší postavy (učitel František Němec, poručík Ivan Vyskočil, starosta Lubomír Kostelka, i tatínek Jiří Kodet-i když u toho schematičnost lze omluvit tím, že ve filmu vystupuje pouze jako snová představa desetiletého kluka). Bohužel obdobně nebarevnou a plochou je i postava trochu zapšklého a "zastřeného" Miroslava Macháčka, který měl být možná kontrapunktem k rozjásanému akčnímu Jiřímu Kodetovi, nebo k aktivní agilní, s životem se peroucí a silné Janě Švandové (ze všech postav je její postava matky uchopena asi nejlépe, nejživěji a nejplastičtěji, vlastně je jedinou, která ve filmu opravdu dýchá). Tři hvězdičky znamenají v mé škále film dobrý, ale ne výjimečný (nebýt té Jany Švandové, ztratil by se asi ve svém vlastním šeru). ()
Jak to ten Macháček dělal, že hrál v takových supr filmech. Švandová mne moc neupoutala, ale Michal Dlouhý už jako dítě zaujal. O scénáři a režii je zbytečné mluvit, protože Körner takové příběhy umí a Kachyňa tomu dal atmosféru. ()