Malá mořská víla

Krásná česká pohádka. Možná by ve mně ještě vyrostla s dalším zhlédnutím, ale jistě to nevím. Do paměti se mi asi nejvíce zapíše scéna, kdy sestry běží po schodech se zapálenými škeblemi v rukou a doprovází je silný, nádherně depresivní motiv Zdeňka Lišky. Miroslava Šafránková rozhodně nebyla o nic horší herečka než její sestra Libuše - obě jsou/byly famózní. (23.04.2017)

50% — Pokud jsem dobře koukal, je to jediná pohádka ve filmografii Karla Kachyni. Řekl bych, že dobře odráží duch předlohy H. Ch. Andersena a tím pádem je nutně ponurá. Chvílemi mi přišla až příliš rozvláčná (scény z oslav na „dvoře“ mořského krále) a tragický konec samozřejmě koresponduje s předlohou a má logiku, ale kvůli tomu nebude patřit mezi ty nejoblíbenější pohádky. Trochu bych ji atmosférou srovnal s pohádkou J. Valáška Tři zlaté vlasy děda Vševěda, která ale na mě působila o mnoho více depresívním dojmem (a teď koukám, že hudbu v obou případech složil Zdeněk Liška). (10.10.2017)

2. dubna 2005 uplynulo 200 let od narození nejslavnějšího Dána, nejdospělejšího pohádkáře a velice významné osobnosti Hanse Christiana Andersena . České televize to jako tradičně ignorovaly, a tak je docela smutné, že jsem si to musel připomínat tímto slavným československým filmem na MDR. Naštěstí už neplatí, že by stejně tak ignorovaly tuhle drastickou pohádku, jíž svou atmosférou i vyzněním předčí málokterá jiná. Mně osobně se zamlouvá nejen nesmrtelný příběh, stylově symbolistně jednající postavy, ale i dokonalá vizuální a hudební stránka. A především: tahle pohádka se vám bude líbit bez ohledu na váš věk. (03.04.2005)

Tahle pohádka mi v dětství vháněla slzy do očí, hlavně tou fantastickou hudbou (možná z toho filmu už ledacos zestárlo, ale hudba je s rostoucím věkem pořád lepší a lepší) a taky tím, že jako jedna z mála (nebo snad jediná?) nekončí dobře. ---- Stejně působivá i po letech. Jen mi není jasné proč král moří oslovuje svou nejmladší výhradně jako malou mořskou vílu (jak asi říkal ostatním dcerám??) a proč svou nejoblíbenější dceru i své království chce dát tomu, koho považuje za idiota. (16.05.2009)

Zástupce výrazně minoritního proudu československé filmové pohádky (česká filmová pohádka je většinou laskavá a milá) je jeho typickou ukázkou - pohádka plná tragických až existenciálních pocitů, ponurých nálad a atmosféry smutku a patosu... Smutná doba vzniku se ještě více odráží v její existenci, i když, pravda, tato smutná doba plodila spíše díla (povinně) veselá. Za to zaslouží režisér Kachyňa rozhodně úctu a obdiv, cesta proti proudu v tom období jistě nebyla jednoduchá (možná je to i pohádka vyvzdorovaná, vždyť několik zákazů natočit vlastní látku si zažil i on sám), ale přesto se nemůžu zbavit pocitu, že pohádka NEMÁ mít takhle tragický rozměr. Pro dětského diváka (kterému je určena především) je její sledování kontraproduktivní...každopádně takový už je duch pohádek Hanse Christiana Andersena... (22.06.2007)