Počítání oveček

Zajímavé zachycení něčeho, co se v životě občas stává. Je tu pěkně zpracované, jak se nemocniční personál snaží Hanku vychovávat. Ale přes všechnu snahu tam Anežka řekla velkou věc, že totiž ať je strýčků a tetiček kolik chce, jednu mámu to nenahradí. Téma pěkné, dobře pojaté i zpracované. Herci výborní. Akorát to není film, na který bych chtěla koukat pořád. (16.12.2015)

80% - K postavě vrchní sestry (nepletu-li se, Nina Divíšková): Nemyslím si, že by byla bez srdce. Ona to myslí dobře a v jádru má Hanku ráda. Ale taky je hrozně zodpovědná a ví, co s její srdeční vadou může třeba takový tajný výlet na pouť provést. A z toho pramení její chování. Pro mě to je sice postava spíše nesympatická, ale rozhodně ne vyloženě záporná. A to je právě na takových filmech krásné - když žádná z postav není černobílá, ale je "z masa a kostí". (18.05.2009)

Jeden z nemocničních filmů pana Kachyni, tentokrát (nebo spíš tehdy) o děvčátku sirotčátku s těžkou srdeční vadou, které tráví svoje dětství v ne zrovna veselém prostředí. Každodenní život a všední příhody jsou vystihnuty přesvědčivě, a mohli byste snad tvrdit, že by se to vlastně celé nemohlo stát? Já tedy ne, a navíc tu všichni ve větších rolích hrají tak nějak hezky smutně. Na pana Brodského a hlavně paní Galatíkovou se dá jen těžko zapomenout. Přesto mi těch ani ne osmdesát minut přišlo poněkud dlouhých a nevidím důvod, proč se na Počítání Oveček ještě někdy dívat. Drobné plus za to, že mi to skutečně nepřišlo jako citově vydírající a prvoplánovité jako třeba o pár let starší (a "ideově uvědomělejší") Indiáni Z Větrova. 70% (08.01.2012)

Když si chcete dát hluboce lidský film s tak trochu otravně upovídanou holčičkou v hlavní roli, je tohle správná volba. Mistr přes tematiku lidských emocí a prožitků Kachyňa se opět vyznamenal v dojímavém příběhu z nemocničního prostředí o malé holce z dětského domova trpící těžkou srdeční vadou. Seznámíme se s hodným panem primářem, věčně opilým správcem a hlavně s laskavou paní uklízečkou, která by ráda získala holku do vlastní péče. Těžko říct, co u mě zabránilo zvýšit hodnocení. Asi příval slzopudných až depresivních scén, které přece jen převažovaly nad autentickým pojetím. Přesto se však jedná o velice řemeslně zručně natočený televizní film, a takové jsou čím dál vzácnější. 60% (08.01.2012)

Velice dojemný a lidský film, které Karel Kachyňa prostě uměl. Navíc měl šťastnou ruku při výběru herců počínaje rebelky Žanety Fuchsové přes Vlastimila Brodského, Věru Galatíkovou až po Petera Debnára, kterého ve filmu předaboval Jiří Zahajský. Základem úspěchu byl velmi povedený scénář se skvělými dialogy a replikami. Takové filmy dnes už bohužel nikdo netočí a to je velká škoda. Hudba : Luboš Fišer (18.02.2011)