Směšný pán
Drama
Československo, 1969, 81 min
Režie:
Karel KachyňaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Šmeral, Zdeněk Kryzánek, Jiří Adamíra, Josef Patočka, Danuše Klichová, Evelyna Steimarová, Carmen Mayerová, Dáša Neblechová, Jaroslava Vysloužilová, Jindřiška Gabriela Preissová, Zuzana Tomková, Věra Beztahovská, Ilona Petržílková, Vladimír Stoklasa, Vojtěch Náprstek, Margit Harníčková, Ladislav Křiváček, Alena Karešová, Josef Roubíček, Josef Kotapiš, Václav Kotva, Antonín Kryl, Vladimír Linka, Zdeněk Martínek, Soběslav Sejk, Miroslav Svoboda, Josef Vošalík, Josef Rak, Josef Velda, Josefa Pechlátová, Renata Bauerová, Jaroslava BauerováObsah
-
Významný, niterně zklidnělý film Karla Kachyni (natočený podle scénáře Jana Procházky) se sice odehrává v nemocnici, avšak vztahuje se k obecnějším problémům - pojednává o vůli člověka žít všemu navzdory, překonávat vážné zdravotní potíže. Hlavního hrdinu, skvěle ztvárněného Vladimírem Šmeralem, zlomily stalinistické represe, jichž se jako průkopník kybernetiky stal obětí, dokonce i dcera se jej kdysi zřekla. Přesto se vzepne k namáhavé činnosti, když dívku, kterou čas od času vídá z okna nemocničního pokoje, začne podezírat, že chce spáchat sebevraždu. Ačkoli mu nikdo nevěří, starý muž se na vlastní pěst a s doslovným nasazením vlastního života pokusí o její záchranu... (oficiální text distributora)
Významný, niterně zklidnělý film Karla Kachyni (natočený podle scénáře Jana Procházky) se sice odehrává v nemocnici, avšak vztahuje se k obecnějším problémům - pojednává o vůli člověka žít všemu navzdory, překonávat vážné zdravotní potíže. Hlavního hrdinu, skvěle ztvárněného Vladimírem Šmeralem, zlomily stalinistické represe, jichž se jako průkopník kybernetiky stal obětí, dokonce i dcera se jej kdysi zřekla. Přesto se vzepne k namáhavé činnosti, když dívku, kterou čas od času vídá z okna nemocničního pokoje, začne podezírat, že chce spáchat sebevraždu. Ačkoli mu nikdo nevěří, starý muž se na vlastní pěst a s doslovným nasazením vlastního života pokusí o její záchranu... Komentáře uživatelů k filmu (23)
-
Morien
"Šťastný je dnes už málokdo, ale ti, kterým Bůh dal srdce, jsou už nešťastni všichni..." Škoda zpracování, které podle mě zůstalo jaksi svázané s dobou vzniku. Říkám si, že by třeba stačilo ubrat na té nešťastně vybrané hudbě, která podle mě táhla film ke dnu jako kotva, a hned by se poselství, které je hluboké a stojí za nějakou tu úvahu, mohlo před očima lépe rozprostřít. Jenomže film je udýchaný a bezradný stejně jako hlavní hrdina a já bych v tomto případě chtěla nějaký tvůrčí nadhled.(4.10.2010)
-
lupuscanis
KAREL KACHYŇA, SMĚŠNÝ PÁN (1969). SKRYTÉ MĚSTO A ILUZE BLÍZKOSTI. Každé město má své nevědomí. Nejen to pod zemí: chodby, sklepy, podzemní dráhy, kanály - obrovské temné a zatuchlé, prašné i vlhké město pod městem. O pomyslné patro výše najdeme třeba vnitřní dvory, nepřístupné těm, kteří tu nejsou domácí. Vnitřní dvory s docela jinak ubíhajícím a unikajícím časem, než je čas ulice, kterou známe, po které pospícháme. Tyto neviditelné tváře činí město nevyčerpatelným fenoménem. V Kachyňově snímku SMĚŠNÝ PÁN (1969) je město víc, než pouhá kulisa. Starý pán (jedna z posledních filmových rolí Bohumila Šmerala) se v nemocnici dívá z okna přes střechy domů Starého města. Ten otevřený pohled je jako kotrapunkt k jeho osudu. Choroba a životní události jej donutily k pobytu mezi uzavřenými zdmi ústavu. Prostor nad střechami je další tváří města. Když tenhle prostor zachytíme v pohyblivých obrazech na dvourozměrném filmovém plátně podtrhneme tím iluzi blízkosti. Blízkosti činů, co nás nechají procitnout, a blízkosti střech, co na ně tak dobře vidíme. Starý pán vídává z okna na jedné ze střech děvče, které si sem pravidelně chodí věšet prádlo. Jejich osudy se na dálku spojí, aby toto jejich spojení záhy podstoupilo zkoušku. Díky ní se starý pán, vědec, setkává s vlastním, doposud neviděným, stínem. S tušením. To setkání je pro něho nové. Nečekané. Probouzející. Pokouší se překonat překážky, co mu stojí v cestě: nechápající okolí a uzavřené zdi ústavu, ale především město samotné. (POZOR, KDO NECHCE, DÁL NEČTE. LEHKÝ SPOILER.) Tedy město před vchodem do domu. Město ulic. Důvěrně známých. Pojmenovaných. V nich očíslované domy. Systém racionální, stejně jako kybernetika - dřívější povolání starého muže. Jak ale dole na ulici přijít na to, kde „dívka v nebezpečí“ přebývá?. Kde je ta střecha, na které věšela prádlo? Kde je ten dům? Kolik ještě bloků zbývá? A kterým směrem? Namísto přehledného systému ulic, vzdorující neprostupný labyrint. To co se z okna zdálo být tak blízko, se na ulici vzdaluje. Jakoby jedna tvář města vrhala stín na tu druhou. Post scriptum: Tento text se nezrodil pouze z mé lehce rozestřené vzpomínky na obrazově působivý film Karla Kachyni. Nechal jsem se inspirovat ještě dvojím. Totiž svým blízkým vztahem ke starobylému městu o stovkách věží, a mnoha tisíci střechách. A také včerejším nenadálým setkáním v tomtéž městě: s cizinkou obutou v příliš zlatých sandálech… Kde asi teď může být? Kolik ještě bloků? Kterým asi směrem?(29.8.2008)
-
gudaulin
Mám rád tvorbu Karla Kachyni a totéž můžu říct o scénářích Jana Procházky. Spojení obou tvůrců přineslo české kinematografii mimo jiné výborný Kočár do Vídně. V tomhle případě ale jsem z jejich filmu rozpačitý, protože Směšný pán mi při nejlepší vůli nesedl a mohou za to oba pánové současně. Je to snímek o stáří, deziluzi, umírání a především o jednom nikoliv vlastní vinou zmařeném životě. Jenže scénář mi přijde příliš rozmělněný, protože tohle by stačilo na středněmetrážní, řekněme, 35-45minutový film v ideálním případě spojený s dalšími tématicky zpřízněnými filmovými povídkami do jednoho povídkového filmu. Typická Kachyňova poetika tentokrát film zpomalovala neustálými kamerovými výlety na průčelí domů, pražské věže a městské ulice. Celý snímek vlastně táhne brilantní hudba Zdeňka Lišky a herectví filmového veterána Vladimíra Šmerala. Tématicky příběh odpovídá ústřednímu motivu Procházkovy tvorby, tedy vyrovnávání se s politickými excesy našich poválečných dějin, v tomto případě politických procesů 50. let. Celkový dojem: 45 %.(7.11.2010)
-
Rudovous
Silna Kachynovska poetika!(10.7.2011)
-
LiVentura
O životě a smrti, staří a mládí... o člověku. Skvostné představení pana Šmerala, starého barda českého divadla a filmu.(19.1.2011)
-
WANDRWALL
Kachyňa, Šmeral, Liška a mám o čem přemýšlet poté co se rád nechám takovým filmem napustit.(4.8.2010)
-
Iggy
Možná je trochu škoda, že se v tomhle filmu prakticky všechno podstatné dozvíte až úplně na konci (i když pokud si přečtete oficiální text distributora, dozvíte se to hned). Je samozřejmě účinné nechat diváka hledat, dumat, pochybovat, přemýšlet a domýšlet si, ale ve Směšném pánovi se podle mě divák nemá o co opřít, takže spíš jen tápe a čeká, zda se dočká nějakého rozuzlení.(22.4.2008)
-
Kimon
Hluboce procítěný snímek Karla Kachyni (prosím nezaměňovat s romantickým), na který se nezapomíná. Takto natočit dovedl jen Karel Kachyňa ve svém nejlepším tvůrčím období. Bravo.(23.4.2010)
-
jhrasko
Obskurne smiešny JE starý pán obkľúčený kachyňovsky /tradične/ rozkošnými babenkami A tvrdohlavo si idúci svojou životnou cestou. Autori zvolili programovo nedivácky prístup, ktorý už nie je "moderný" a tým nepripomína žiaden z filmov, ktoré sa dnes točia. Čo nech je kompliment i výhrada zároveň. Závisí na stave mysle.(28.4.2010)
-
kobejn
pro mě daleko zajímavější film než politický Ucho.(23.5.2008)
-
BASE
Jeden z nejlepších Kachyňových filmů. - neprávem pozapomenutý. V mnohém daleko "ostřejší" než celé Ucho, v jehož syrovosti už jen těžko u Kachyni dohnat dál..Nejedná se o sentimentalitu. Myslím, že to má co do činění ze symbolikou Kočáru do Vídně. moment vnitřního odpuštění a relativizace hodnot,/,,,, střechy, ptáci..odpoutání od zloby, která nutně musela ničit oprávněné a povinní se vlastně jen smějí...(5.12.2008)
-
6thSun
Druhým režisérem je hudba Zdeňka Lišky. 70%(20.12.2010)
-
Stegman
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle dílo není hodné obdivu. Přitom ze začátku se mi to líbilo, mělo to myšlenku i atmosféru. To se ale po 30 minutách vyčerpá, a do cíle se už jen - lapajíc po vzduchu - doplazí. A o hudbě mi radši ani nemluvte: obyčejně Zdeňka Lišku můžu, ale tady to byla kakofonie a ještě jí bylo až moc. A čeho je moc, toho je příliš. A všeho moc škodí. Takže ten komentář už ukončím. (Když už nemám co dodat.) No ne? No jo. Takže tak. Přece to nebudu natahovat. To by bylo směšný.(12.6.2010)
-
topi
Když Karel Kachyňa natočí film podle scénáře Jana Procházky, hudebního skladatele si vybere Zdeňka Lišku a do hlavní role obsadí vynikajícího Vladimíra Šmerala, nemůže vzniknout nic jiného, než silný, citlivý a hodně lidský příběh, který dnes už nikdo s takovou lehkostí a grácií natočit nedokáže! Musím opět zatleskat a zařvat Bravo!!!(4.8.2011)
-
pulnicek
Mimořádná záležitost...(8.3.2011)
-
Kalidor_
Ten film má tak neskutečnou hloubku, že nemám slov. Pan Kachyňa točil filmy, které dokázaly doslova vzít za srdce. A když se k tomu přidal herecký výkon Vladimíra Šmerala a geniální atmosférická hudba Zdeňka Lišky, vznikl unikátní film československé filmografie, na který se znovu a znovu podívám až budu chtít být zase dojat.(29.10.2011)
-
Flakotaso
Mám rád neznámé a zapomenuté filmy, tím spíš když jsou z nové vlny. Směšný pán vyniká hlavně svým žánrovým rozsahem-je to mysteriózní drama, kritika režimu a občas i tragikomedie. Tradiční Kachynovy řemeslné kvality nechybějí (kamera často používá k navození snové atmosféry rozostřené okraje záběrů), Liškova hudba je výtečná a Vladimír Šmeral exceluje tak, že jsem mu při jeho sabotážích nepokrytě fandil. To se ovšem nelíbilo doktorovi Adamírovi a jeho jeho hláška "pokud nám to tady budete takhle jebat" mne docela hodně pobavila :)(25.4.2010)
-
farmnf
Výborná záležitost Kachyňova s hudbou Lišky. Vladimír Šmeral tu skutečně herecky září. Prostřihy do komunistického gulagu soudruhy asi nepotěšily a ti nepotěšili patrně Kachyňu. Film komorní, však rozlévající se hodně doširoka. Dům se zelenou kopulí, kde ještě donedávna viselo prádlo a létali holubi. Potěšil mě Karel, moc potěšil.(22.12.2011)
-
lake-lake
úžasný Vladimír Šmeral a jeho pouť nehostinnou Prahou(28.11.2010)
-
FOCKE_WULF
Netroufnu si hodnotit, cítím tam kvalitu, ale není to tak úplně můj šálek kávy, moc psychologický na mě.(30.1.2012)
