Obsah
-
Ve škole kdesi v pohraničí se mladý učitel pokouší začlenit do výuky i romské děti. Jenže jejich rodiny zůstávají vůči vzdělání podezíravé. Tvůrci zvolili do značné míry romantický náhled, který neproniká pod povrch. Zařadili početné folklórní ukázky, vystupující jako nejatraktivnější prvek. Skutečně problémy si tak můžeme jen domýšlet. (oficiální text distributora)
Ve škole kdesi v pohraničí se mladý učitel pokouší začlenit do výuky i romské děti. Jenže jejich rodiny zůstávají vůči vzdělání podezíravé. Tvůrci zvolili do značné míry romantický náhled, který neproniká pod povrch. Zařadili početné folklórní ukázky, vystupující jako nejatraktivnější prvek. Skutečně problémy si tak můžeme jen domýšlet. Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Houdini
Mladý pokrokový učitel a cikáni pasoucí koně v poválečném pohraničí.(17.1.2003)
-
Radek99
Problematika Romů žijících historicky na našem území je nejen v kontextu československé kinematografie značně přehlížena, jedním z mála filmů, který život romského etnika reflektuje, je právě Kdo se bojí, utíká režiséra Dušana Kleina (ten se dá dokonce pokládat za jakéhosi filmového odborníka na problematiku Romů, neboť natočil ještě další snímek z prostředí českých ,,nepřizpůsobivých", konkrétně detektivku Radikální řez). Kdo se bojí, utíká je o to cennější, že je příběhem z poválečného pohraničí, tedy z místa, odkud právě byli odsunuti sudetští Němci (což ve filmu explicitně zdůrazněno ale není) a na jejich místo přikočoval nejen vajda se svou skupinou Romů, ale i mladý ,,buditelský" učitel. Je otázkou (která se ve filmu opět vůbec neřeší), do jaké míry byl příchod obou nucený (mladý učitel nejspíše dostal tzv. umístěnku a Romové byli do Sudet poslání jako levná - a v republice v té době vlastně jediná - pracovní síla, tedy žádný projev aktu svobodné vůle), každopádně to tvoří základní expozici budoucího dramatu. Co se musí ovšem na Kleinově přístupu ocenit, je fakt, že se nebojí alespoň mezi řádky poukázat na tragický osud českých Romů během trvání Protektorátu, který byl v mnohém podoben osudu židovskému. ,,Rodiče zemřeli v koncentráku." Dokonce se v dialozích řeší, že Romy už znovu ,,nelze poslat do plynu", což je v poválečné reflexi velmi cenné faktické zjištění (a mělo by se připomínat i dnes). Co ovšem film Dušana Kleina naopak trochu sráží, je velmi stereotypní a obecně romantizující pohled na život kočujících Romů, zvláště úplná pointa o důležitosti ,,cesty" mi přišla dosti umělá. Navíc většina skutečných problémů zůstala nevyřčena (třeba fakt, že my Češi jsme si většinu již dávno asimilovaných předválečných českých Romů zlikvidovali v koncentračních táborech a proto na jejich místa přikočovali z východu noví, obtížně integrovatelní...). Každopádně body za odvahu něco takto angažovaného vůbec natočit, s dynamikou civilizačního vývoje by dnes vlivem institutu tzv. politické korektnosti podobně laděný film vůbec neměl šanci vzniknout... Podobné filmy: Radikální řez(11.12.2011)
-
Terva
Rómantický náhled do Rómon-tického pohraničí pohleden Dušana Kleina.(30.9.2011)
-
zette
Celkem zajimavy film z povalecneho pohranici, kdy cikani jsou jeste cikany a nikoliv romy. Dej filmu je vhodne doplnen o folklor cikanu. Nepravem opomijeny film.(11.12.2011)
-
pulnicek
Několik let po válce,zbědovaná a opuštěná ves v pohraniční,kde cikánská menšina je většinou..... Všude budete muset pracovat. To mi víme,ale ta cesta,ta cesta je pěkná.Závěr filmu když cikání táhnou spolu s hejny hus na jaře s vesnice dál . Práce kterou učitel věnoval jejím dětem přichází vniveč. Chybí tu,, že hlavní roli učitele hrál režisérem Kleinem oblibovaný a hojně obsazovaný P.Kříž ,velkou úlohu v roli vajdy tu hrál skvěle P.Čepek.Bezvadná hudba částečně cikánská a částečně z pera Zdenka Marata .Film se mi líbil a přihlédnu li k roku výroby tak hodnotím ****.(1.3.2009)
-
arcticsky
Překvapení - film je pěkný "na oko" i obsazením a příběhem.(11.12.2011)
-
rakovnik
"Pan učitel žáky nestřílí!" Tak to byla věta skoro na konec filmu, který mě celkem mile překvapil. Přestože příběh byl občas dost předvídatelný, zaujal mě také svou aktuálností. Ironíí osudu byl film vysílán právě v době, kdy soužití s romskými spoluobčany hýbe poměrně silně společností. Nevím, zda vy takový film vůbec bylo možné natočit dnes, proto také pro jeho otevřenost dávám tak vysoké hodnocení.(11.12.2011)
-
Chosef76
Poetika poválečného pohraničí protkaná cikánskou hudbou a podtržená skvělou kamerou. Pavel Kříž byl stejně zasněný jako v Básnících a Petr Čepek v roli Vajdy byl věrohodnější, než skuteční cikáni ve vedlejších rolích.(12.12.2011)
-
Monyfik
Toto otevřelo romskou otázku.(11.12.2011)
-
honzic
V zásadě to nebyl špatný film, ale něco mi u něj chybělo, jako celek působí rozpačitě, jednotlivé části nevyrovnaně. Hodnocení: 50 %(13.1.2012)
