Kdo se bojí, utíká

K režisérovi "Básníků" mě přitáhla kniha Josefa Pohla Na cikánské stezce. Po smrti mé matky si ji vybral můj nemladší syn, přečetl ji - a tak nám posloužila na delší diskuzi u ohně na dvoře. Oba dva se o cikány zajímáme a oba dva jsme s nimi přišli do styku. Navíc jsme porovnali jejich způsob života za mého i jeho mládí a jak je tomu dnes. Nevynechali jsme likvidační tábory ve čtyřicátých ani převýchovné tábory v padesátých letech ani Ječmínek, o. p. s. (Domov pro matky s dětmi vesměs cikánskými ve Žďáře n.S.) ve stavu, v jakém je dnes -  dokonce ani oba Kleinovy "Cikány" jsme nespustili ze zřetele. Zpracování Pohlovy předlohy se nám líbilo, pře-stylizovanost filmu ani jeho pohádkový háv nám nevadil. Vliv filmu Cikání jdou do nebe (1975) je ovšem patrný. A já - kdybych si musel vybrat - bych dal přenost cikánům před básníky. Ještě poznámka týkající se necitlivosti či přecitlivělosti, Radek99 píše: pointa o důležitosti ,,cesty" mi přišla dosti umělá, mě tato uvaha rovněž nepříjemně zarazila, ale teď mě těší, že to vypíchnul i někdo jiný. (18.09.2021)

Nějak nevím, kde tam bylo to drama? Dušan Klein je herecky hodně úzkoprofilový a je to škoda, tady jsou "navíc" aspoň výborní Munzar s Kratinou. Když o tom tak přemýšlím, vlastně nevím, jaká je myšlenka nebo pointa tohoto příběhu(?), protože vede od nikud nikam. Byl bych nerad, aby se poselství zploštilo jen na "všeci kradnů", ale těžko tu hledat něco dalšího... (20.08.2021)

Další z řady československých filmů popisující potíže při poválečném znovuosidlování pohraničí, tentokrát je snímek zaměřen na problémy se soužitím místních obyvatel a dosazenou početnou romskou komunitou. Stěžejní část snímku zobrazuje očekávané problémy místního mladého učitele Dudka (P. Kříž ve své typické intelektuální roli) se vzděláváním romských dětí. Další linie filmu sleduje hanebné okrádání negramotných romských spoluobčanů, jehož se dopustil bezcharakterní účetní L. Munzar. V nepřehlédnutelné roli vůdce Romů, tzv, vajdy se představil jako vždy nespoutaný a přirozený P. Čepek. Kromě těchto umělců mě zaujal také místní představitel zákona nekompromisní, i Romy respektovaný V. Kratina. Snímek nenabízí žádné konkrétní řešení problematiky soužití či návrh na omezení konfliktů, pouze zobrazuje nemilosrdnou skutečnost, jež se dosud změnila jen pramálo a místo toho se věnuje romskému folkloru a kultuře. Snímek rozhodně není špatně natočen, zkušený režisér D. Klein, jež se věnoval této problematice už v minulosti (Radikální řez 1982), natočen docela zajímavé, lehce kontroverzní dílo. (24.06.2014)

"Pan učitel žáky nestřílí!" Tak to byla věta skoro na konec filmu, který mě celkem mile překvapil. Přestože příběh byl občas dost předvídatelný, zaujal mě také svou aktuálností. Ironíí osudu byl film vysílán právě v době, kdy soužití s romskými spoluobčany hýbe poměrně silně společností. Nevím, zda vy takový film vůbec bylo možné natočit dnes, proto také pro jeho otevřenost dávám tak vysoké hodnocení. (11.12.2011)

dilino gádžo Kříž versus romales Čepek, Furková, Lackovič...mohlo by sa to pokojne volať Cigáni idú do školy - i keď na sovietske dielo Cigáni idú do neba tento film nemá ani náhodou!....slabé dve hviezdičky, no za ohnivú šukares Blanarovičovú pridávam jednu hviezdičku navyše - cigánsky čertík nemá chybu! (09.11.2020)