Režie:
Stanley KubrickKamera:
Russell MettyHudba:
Alex NorthHrají:
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton, Peter Ustinov, John Gavin, Nina Foch, John Ireland, Herbert Lom, John Dall, Harold J. Stone (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary... Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (361)
Neskutečně patetický sandálový velkofilm, ve kterém sice nenajdeme žádné božstva či mesiáše, o to více se nám však pokouší přiškrcený Kubrick (či snad producent) valit klíny do hlavy. Přeš veškerou monumentální standardizaci, a že jí je požehnaně, má tenhle otrok alespoň několik světlých a dramatických momentů, které stojí za archivaci. Pokud z hlavy vyženete ubíjející stopáž a velké množství kýčovitých výjevů plných slziček, zůstane vám několik kvalitních a povětšinou i dosti rozmáchlých scén a výteční herečtí představitelé, kteří se s římskou ctností vypořádali na jedničku. ()
Musím přiznat, že jsem se navzdory svým očekáváním dočkal zklamání. Tvůrci totiž nevyužili rozmáchlou stopáž snímku k tomu, aby se snažili o nějakou historickou věrnost (je mi jasné, že nikdo přesně neví, jak to tehdy bylo, ale přece jen se dalo držet určitých záchytných bodů) a velké množství času věnovali záběrům dětí a starších spoluotroků v okaté snaze zapůsobit na city. A pro takové zcela zbytečné odbočky se v tomto snímku Spartakus vlastně nikdy nestal gladiátorem, osvobozování otroků se omezilo na bujaré: "Pojďte s námi!", a celé to vlastně vypadalo tak, že otroci chodili ráno vykonávat své povinnosti jen z toho důvodu, že by se jinak celé dny nudili. Po celou dobu jsem měl pocit, jako bych četl knihu, v níž tu a tam chybí stránka a občas i celá kapitola. Američané navíc vyobrazili Spartaka jako idiota, který se nepřátelům otevřeně svěřuje se svým strategickým cílem, aniž by pro to měl jakýkoliv důvod (nůž na krku, citlivé partie nad otevřeným ohněm a podobně). Kdyby znal pan Kubrick naši někdejší spartakiádní tradici, ocenil bych jeho humor v závěrečných cvicích římských legionářů, takto jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Já tedy chápu, že už má snímek svůj věk, jenže jsem v poslední době viděl větší množství filmů, které na tom byly s věkem podobně, ale nevypadaly tak archaicky. Za mě to tedy bylo zklamání a jen díky drobnostem, které mi udělaly radost, jsem sáhl i ke slabé třetí hvězdičce. / Poučení: Chceš-li točit historický film, nemělo by ti stačit, že si pamatuješ několik jmen (přestože jsou mnohdy komplikovaná). 3*- ()
Natočil to Kubrick, ale není to Kubrick. Co je to? Spartakus! Olivier opět předvádí nadstandartní herectví, Simmondsová je neodolatelná, Douglas je správňácký fešák nikoliv rebel a barbar a to je prostě chyba. Římané se běžně oslovují "gentleman" a spoustu dalších drobností, které ruší. Na bitvu divák čeká 150 minut a kdyby se při tom čekání alespoň divák dočkal nečeho zajímavého, ale ne, sleduje táhlou telenovelu. Scény z výcvikového centra gladiátorů byly zajímavé, ale rychle ukončené na úkor ...muckání :( Simmonsové s Douglasem to spolu sluší, ale od historického válečného velkofilmu chci trošku něco jiného. Nadhodnocovat jen kvůli tomu, že je to Kubrick nehodám. Nevadí mi, že se jedná o klasický hollywoodský velkofilm, ale vadí mi, že Kubrick ho natočil rutinně bez zajímavých nápadů a byť jen jediné kulervoucí scény. Vzhledem k očekávání, obrovské zklamání. Jediný Kubrickův film, který už si znovu nepustím. Není důvod. 65% ()
Veľkolepý výpravný historický film, v ktorom sa osamelý otrok s veľkým srdcom dá na dlhú cestu za slobodou, ktorá zmenila Rím. Vinikajúci historický film s plnou parádou, ktorý je robený s citom vo všetkých aspektoch. Čo sa týka Stanleyho Kubricka on sa k filmu dostal až neskôr na lobing Kirka Douglasa, ktorý už s ním zažil výbornú filmovú spoluprácu. Kubrick bol k filmu prizvaný dodatočne, myslím že po dvoch týždňoch, pretože produkcia Spartakusa nebola spokojná s pôvodným režisérom (on sa však zaslúžil o ten krátky úvod). Kubrick to našťastie vzal do svojich rúk a tým pádom film profitoval – vznikla nadčasová klasika ktorá pretrvá veky. ()
Parádička, parádička, parádička. Srať nato, že film nepojíma veľa z historického diania vtedajšom svete, ale tento film je o gladiátoroch a to film poníma, viac než dostatočne. Je to o legende, ktorá vzišla z otroctva, nie o Caesarovi, Rímskom štátnikovi ani o senáte a preto som spokojný. Je tu všetko čo tu má byť a politikárčenie patrí do iného filmu. Co si viac filmový divák môže priať, keď v jednom kotli je romantika, agresia, akcia, krutosť, spolupatričnosť, parádna vypráva, neskutočná kamera a dokonali herci. Nie Som fanúšikom takéhoto tipu filmu, ale výnimka potvrdzuje pravidlo a táto je jedna z nich.Na troj hodinový film je tu tiež pár nudnejších scén a niektoré tam naozaj boli zbytočné, ale hodnotím celok a ten je vynikajúci. Parádno výpravno-historický veľkofilm do čias minulých, kde zvieratá znamenali viac ako ľudia. Len škoda, že tých bojových scén tu bolo máličko. ()
Galerie (160)
Zajímavosti (70)
- Kubrick pronajmul pro natáčení scény hořícího tábora vojáků více než 10 akrů půdy, tedy cca 4 hektary, za 40 000 amerických dolarů. Plac sousedil s dálnicí, a proto bylo potřeba využít azbestových stěn. Natáčení se mj. zúčastnili jednotky hasičů a policie z Los Angeles. (gogos)
- Film se natáčel 167 dní, v době od 27. ledna do 12. července1959. Natáčelo se ve Španělsku a ve státě USA – Kalifornie. (Kulmon)
- Kubrick byl donucen vystřihnout všechny drsné scény z bitvy. (Hans.)
Reklama