Imperial and Royal Field Marshal
Režie:
Karel LamačHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Theodor Pištěk, Helena Monczáková, Máňa Ženíšková, Jiří Hron, Čeněk Šlégl, Jan W. Speerger, Jindřich Plachta, Ivo Richard Stuchlý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ačkoliv populární pražský divadelní komik Vlasta Burian byl častým hostem ve filmových ateliérech ještě v době němého filmu, teprve zvukový film dokázal úspěšně využít mnohostrannosti a výjimečnosti jeho talentu, jehož nedílnou součástí byl slovní projev, muzikálnost a nesporné nadání k imitacím všeho druhu. Hned jeho první zvukový film z roku 1930 C. a k. polní maršálek, který režíroval Karel Lamač, se stal hitem. Diváci se hrnuli do kin nejen proto, aby z plátna uslyšeli českou řeč, ale hlavně aby uviděli a uslyšeli Vlastu Buriana, který zde přesvědčivě dokazoval, že teprve dar řeči z něj dělá prvotřídního komika a znamenitého herce. Předlohou filmu se stala fraška E. A. Longena, komedie o setníku Františku Procházkovi, který využije situace a vyzkouší si maršálskou uniformu. Je tak považován za vrchního velitele rakouské armády a způsobí u zapadlého útvaru v Haliči nevýslovný poprask. Filmový přepis překypoval situační komikou i slovním vtipem, umocněným režijními nápady. Film přesvědčivě dokázal, že čeští tvůrci si rychle osvojili nejen novou technologii, ale že našli i adekvátní filmovou řeč. Umělecký úspěch se zde snoubil s mimořádným úspěchem technickým i diváckým. (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Vtipná zábavná komedie, která vychází ze záměny identity vysloužilého ritmistra Procházky (dobrý Vlasta Burian) za vrchního velitele armády, C. a k. polního maršálka. Procházka se ujme role nejdříve pro ukojení vlastních choutek a poté, aby se neprovalila pravá identita a získali se výhody pro jeho synovce, poručíka Rudiho Eberleho (Jiří Hron). A čiperná zábava začíná. Další zajímavé postavy: podpantoflácký plukovník Přecechtěl (Theodor Pištěk), velitel garnizóny, jeho panovačná žena (Helena Monczáková), skutečný velitel, ritmistr Géza von Medák (Čeněk Šlégl), špion, kterého jen tak náhodou odhalí Procházka, úlisný sluha Sepl (Jan W. Speerger) a Gustav Jennings (Eman Fiala) při obtížném zvaní na svoje vystoupení. Je to příjemně svižná komedie, kde všechno dobře dopadne, a nejlépe pro Procházku, který je navíc povýšen. ()
Tento kousek je pro mě jedním z nejslabších filmů Vlasty Buriana. Kdyby tam nehrál Čeněk Šlégl, snad bych jednu dokonce i ubral. Nedokážu pochopit, jak je možné, že popularita tohoto kousku vedla ještě k natočení samostatné polské verze, s totožným dějem v totožných kulisách... Přiblblý prvoplánový humor korunovaný nebetyčně pitomou postavou pucfleka Cepla. ()
"Připijme našemu milému poručíkovi Eberlovi na štěstí a zdraví! Na shledanou pod stolem!" "Není nad to, když je strava domácí...a z které hospody to berete? " "Abtreten, ty ksichte!" "Váš muž má být dávno tady a ne někde vyřezávat pimprlata!!" "To je zajímavá stavba, že to jeviště postavili přímo naproti hledišti". Nesmrtelná klasika!!! ()
Je mýtem, že tento film je nejstarším československým zvukovým, ve skutečnosti je nejstarším Když struny lkají. Čím víckrát tento film vidím, tím víc mi připadá, že to je hrozná pitomost. Burianovy vtipy jsou tak trapné, že se mi protiví, přestože v jiných filmech ho mám dost rád. Ale je to jediný, který alespoň hraje. Ti ostatní tam jen nezdatně sekundují. ()
Srdcovka, tenhle film si vždycky rád znovu pustím už jen kvůli té dobové atmosféře a kvůli výborným hereckým výkonům prakticky všech zúčastněných. Zásadní dílo naší národní kinematografie a zároveň takové okénko do historie našeho herectví vůbec. Nízké hodnocení nechápu, pro mě jde o nadčasovou komedii, která dokáže pobavit i více než po stu letech. 5/5 ()
Galerie (21)
Photo © Elektafilm
Zajímavosti (15)
- Souběžně s českou verzí filmu byla vyhotověna také německá verze pod názvem K. und K. Feldmarschall. V praxi to vypadalo tak, že na každé scéně se točilo s českými herci, které po chvíli zastoupili němečtí. Před kamerou zůstával jen Vlasta Burian. (SeanBean)
- Jedná se o první zvukovou veselohru, nikoliv první zvukový film u nás. Současně se jedná o první zvukový film Vlasty Buriana. (cariada)
- Film je považován za třetí zvukový film v ČSR. Prvním je až dodatečně ozvučený Tonka Šibenice (1930). Druhý v pořadí je film Když struny lkají (1930). (Dzonysek)
Reklama