• bassator
    **

    Jedna ze základních (jen bohužel z těch méně povedených) burianovek... - Viděno 2x cca - 30%(30.12.2011)

  • Tosim
    ***

    Burianovy "uniformové" komedie mě nikdy moc nenadchly. Přijdou mi všechny takové podobné.(4.8.2003)

  • Tommassi3
    ***

    "No, já vám povím, já jsem Feldmaršál jak bouchačka !! Až mě takhle uvidí Růdy, vylezou mu voči z důlků, že se mu budou moct ustřihnout.." ;)(23.12.2014)

  • Marthos
    ****

    V roce 1930 explodovala v pražských biografech bomba v podobě filmu C. a k. polní maršálek, natočeného podle jedné z nejúspěšnějších divadelních her E. A. Longena. Lamačův snímek byl v premiérových kinech promítán celkem dvaadvacet týdnů a překonal tak všechny rekordy návštěvnosti nejúspěšnějších zahraničních filmů. Zaznamenal kromě mohutného uměleckého úspěchu také úspěch komerční. Dokázal totiž, že výroba českého zvukového filmu může přinést i nemalý zisk. Film překypuje slovním vtipem, situační komikou, hýří originálními režijními nápady. Do doby vzniku tohoto veleúspěšného snímku natočil představitel titulní role, již tehdy populární Vlasta Burian, čtyři němé nevýrazné tituly. Teprve na postavě setníka Procházky předvedl Král komiků celou škálu svého hereckého umění. Od čistě kabaretní komiky až po ukázky mimické pantomimy. Burian se stal doslova přes noc mezinárodní hvězdou. Díky jeho skvělé liberecké němčině mohl režisér Lamač natočit současně i německou verzi pod názvem Der falsche Feldmarschall, která v německy mluvících oblastech Evropy sklízela zasloužené úspěchy, podpořené partnerstvím populárního německého komika Alexandera Rody-Rody. A i když většina herců (s výjimkou Čeňka Šlégla a Theodora Pištěka) svůj přechod z němého filmu do zvukového viditelně nezvládla, celek tak jako tak stojí a padá s Burianovým fenomenálním výkonem. MARŠÁLEK triumfálně otevřel druhou etapu domácí kinematografie a pro všechny zúčastněné znamenal rozhodný okamžik na rozcestí kariér i životů. --- "Haló, feldruf klášterní tajemství . . . Musím oznámit, že nám chcípnul kanár, poněvadž měl nohu udělanou ze sirky, ergo protézu, vlítnul nám na kamna, škrtnul si vo plát a uhořel . Poklona uctivá, poroučím se. Jdu bumbat."(5.10.2008)

  • Karlos80
    ***

    C. a. K polní maršalek, vyzkoušená a osvědčená to role už na prknech Burianova divadla, to muselo tedy vyjít. Teď stačilo jen otřepat smysl pro situační komiku, mimické nadání a improvizaci..To všechno dávno už uměl, ale film dosud ještě nepromluvil, až to jednou muselo přijít. Vlasta Burian ve svém prvním zvukovém filmu a třetím filmu téhož roku, zcela oslnil, náhle se z téměř neznámého pražského komika-kabaretiéra, stala filmová hvězda takřka přes noc, jeho sláva s ním šla až za naše hranice, konkrétně do Rakouska a Německa. Za jeho úspěchem stál hlavně Karel Lamač, který ho pro zvukový film objevil. Film vypráví o jednom vysloužilém setníkovi který využije té správné příležitosti kdy si nasadí maršálskou uniformu. Posléze ale sám zjistí že mu natolik sluší a padne že je v ní náhle považován za vrchního velitele C. a. K rakouské armády:-) On sám měl uniformy tolik rád a měl doma i pořádnou sbírku a sám kolikrát veřejně přiznal že kdyby se nestal hercem tak by byl určitě mužem v uniformě. Film splnil veškerá očekávání a kritéria a celkové výnosy z filmu přesvědčily tehdejší producenty že se vyplatí investovat nemalé peníze dále do českých filmů! A to hlavně pokud v nich bude hrát V. Burian. V kinech se tenkrát hrál po rekordních 22. týdnů a stal se tak komerčně nejúspěšnějším snímkem předválečné československé kinematografie.(21.5.2006)

  • - Film je považován za třetí zvukový film v ČSR. Prvním je až dodatečně ozvučený Tonka Šibenice (1930). Druhý v pořadí je film Když struny lkají (1930). (Dzonysek)

  • - Výrobní náklady české a německé verze dosáhly výše 3,5 milionů. (Mertax)

  • - Natáčení probíhalo v Benediktánském a Břevnovském klášteře. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace