• blackrain
    ****

    Opět zápletka založená na záměně osob. Vlasta Burian byl co by voják penzionován kvůli posměšné písničce, která se týkala polního maršálka. V hospodě ji přezpívá svým přátelům. V civilu se necítí dobře a tak navštíví svého synovce Rudiho, který slouží na ruských hranicích. Od této chvíle se rozjede kolotoč komických událostí zapříčiněných Burianem, který se převlekne do uniformy polního maršálka, protože jí prostě nedokázal odolat. Krásně působí atmosféra starého Rakouska.(30.9.2009)

  • Tommassi3
    ***

    "No, já vám povím, já jsem Feldmaršál jak bouchačka !! Až mě takhle uvidí Růdy, vylezou mu voči z důlků, že se mu budou moct ustřihnout.." ;)(23.12.2014)

  • Aky
    ***

    Není to to nejlepší z Buriana, ale pořád je to Burian.(21.10.2014)

  • Radyo
    **

    Klasika mezi komediemi s V. Burianem. Ale jelikož se mi jiné jeho filmy líbily mnohem více (Anton Špelec ostrostřelec, Když Burian Prášil. Přednosta stanice aj.), tak dávám jen dvě hvězdičky.(24.7.2002)

  • Hellboy
    ***

    Film využívá již "klasické" zápletky z Gogolova Revizora. Vlasta Burian představuje penzionovaného vojáka, který přijede navštívit svého synovce a je tam mylně pokládán za polního maršálka provádějícího vizitu. Jedná se o jeden z prvních československých zvukových filmů, zvuk včetně hudby byl natáčen kontaktně. Zároveň vznikaly dvě další jazykové verze - francouzská a německá. Z filmu mám dojem hrozného amatérismu, je vidět, že se zvukovým natáčením neměl štáb žádné zkušenosti. Film je zásadní dílo naší filmové historie, ale jinak se mi nelíbil, Vlasta Burian mi svým projevem nikdy moc nesedl.(20.6.2010)

  • - Jedná se o první zvukovou veselohru, nikoliv první zvukový film u nás. Současně se jedná o první zvukový film Vlasty Buriana. (cariada)

  • - Počnúc týmto filmom patril Vlasta Burian (František Procházka) k najlepšie plateným hercom, jeho honorár bol sto až stotridsať tisíc korún. (Raccoon.city)

  • - Film je považován za třetí zvukový film v ČSR. Prvním je až dodatečně ozvučený Tonka Šibenice (1930). Druhý v pořadí je film Když struny lkají (1930). (Dzonysek)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace