Spartakus

Seriál pro chlapy???? No ty vole, to se tlemim svým buzerantským chechůtkem. Možná zdejší "chlapi" viděli víc než já, myslím teda ze seriálu, o dalších věcech silně pochybuju, ale ta trapnost, božínku, ta trapnost... krev a zpomalená. No, to mně poser holý záda, nemluvě o velmi kvalitních kulisách a dokonalému příběhu. Já jakožto nechlap ( dle zdejší davové psychózy) dokážu pouze ocenit super slipáče a slaďounký pláštíky, ty jsou fakt k sežrání. Jdu si teď na hajzl překontrolovat koule, protože jestli je určité kontinuum mezi řvaním nadšením nad touhle stupidní bliťárnou a chlapstvím, podotýkám, postbubertálním mužstvím, adolescentní názory mě nezajímají, pak si buď už nikdy gule nedám doprava a nebo bude mít brzo naše krásná vlast problém s reprodukcí. Pro chlapy... ! se budu tlemit fakt ještě dlouho...takže za pobavení názory a hodnocením-hvězda. Sorráček, hvězdička a utíkánkuju na Gájprájd. (07.02.2012)

Na tento seriál sa môžete pozerať z rôznych pohľadov. Tí, ktorí majú radi historické fakty, budú určite sklamaní. Tí, ktorí nemajú radi brutalitu a živočíšny sex vo filmoch, tiež. Ale ak si chcete u seriálu o gladiátoroch oddýchnuť, baviť sa, vypustiť si z hlavy denné starosti, potom Spartacus je pravá voľba. Potoky umelej krvi, rocková hudba a krajina s večne hnedým podmračeným filtrom, to všetko beriem ako rukopis seriálu. Ja s tým nemám problém a všetko je jasne urobené prehnane zámerne. Veľké plus je, že séria nemá vyložene otvorený koniec. To mi na iných seriáloch vadí. Musím povedať, že som bol naozaj milo prekvapený po zhliadnutí prvej série s podtitulom Krv a piesok. Výborný príbeh, dobové prostredie. Ukážka vtedajšieho spôsobu života Rimanov, či už vyššie postavených alebo obyčajných občanov, otrokov, gladiátorov. (14.02.2015)

Blood and Sand začíná jako laciné historické béčko. Zmateně se intrikuje, nechybí velká láska a kupa nespravedlnosti. S postupem času se však ukáže, že seriál nabízí více než jen možnost ukojení základních lidských pudů (nadrženost a nasranost) a rozjede několik příběhových linií, které fungují samostatně a navíc se časem protínají v pamětihodných okamžicích. Zdání tedy klame, první série je chytřejší než její cílový divák (buran od pásu posrávaný nadřízenými a bez pravidelného sexu), kterému k uspokojení stačí prvoplánové trademarky seriálu (neustálé šukání a smrt utlačovatelů). Přitom hlavní síla seriálu je úplně někde jinde. Postupné přiblížení Crixe, hlavního oponenta Spartaca, divákovi přes jeho vlastní problémy a vztah s éterickou Naevií, to je skutečná genialita tvůrců. Jejich rivalita a souboje jsou pak pro diváka neskutečnou hrou nervů, protože fandí vlastně oběma. Dalším překvapením jsou nečekaně chytré twisty, slizký Batiatus a jeho hra na všechny strany a samozřejmě souboje v aréně, které mají vždy hutnou atmosféru. Velkou slabinou je však účast Lucy Lawless, která je definitivně tou nejtragičtější seriálovou herečkou. Vengeance doplácí na dvě vynucená přeobsazení postav. V případě Spartaca sice našli typově podobného herce, bohužel má oproti původnímu tak poloviční charisma Jeho aura vůdce, který povstal v aréně z písku a krve je pryč. Whietfielda je velká škoda. Přeobsazení postavy Naevie (V dnešní době peníze? WTF!) je však větším průserem. Z jemné víly je najednou vykulené strašidlo s agresivním vystupováním a chutí po krvi, což její odvlečení od Batiata skutečně neobhájí. Od narození byla otrok. Tomu se nedá říkat vývoj, ale změna charakteru. Tím padá i síla jejího vztahu s Crixem, který vlastně rozjíždí celou sérii. Nadměrné množství záporných postav také ničemu nepomáhá. Všichni jdou po všech a na konci na to většina dojede. A co jako? Úplně největším kiksem jsou anonymní souboje v aréně dělané jen na efekt. Koho to zajímá? Útěk z Capuy do volného prostoru tomu také nepřidává, tzv. syndrom 2. série Prison Break. Stísněnost totiž dělá atmosféru. Navíc finále nesahá tomu prvnímu ani po kotníky. War of Damned přináší lehké oživení v podobě lepších soupeřů v podobě Crassa a Caesara a také konečně pořádnou nymfu v postavě Kore. Gannicus definitivně zastiňuje Spartaca a z Naevie je už úplně někdo jiný. Souboje proti desetinásobné přesile s maximálně jedním škrábnutím jsou sice hnané až na samotnou hranici uvěřitelnosti, ale co se týče emotivnosti pořád fungují. S blížícím se koncem se série vrací ke kořenům a slušně graduje v trpký konec, který paradoxně navozuje přesně ty pocity, které se mu celou dobu dařilo krotit. Otázkou zůstává, o kolik by byl seriál lepší s Whitfieldem, původní Naevií a možná důstojnějším koncem pro některé postavy. Každopádně pro současné obyvatele Říma to musí být peklo. 1. série: 75%, 2. série: 55%, 3. série: 65%. (21.10.2014)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Akce 8/10/// +líbil se mi John Hannah, líbilo se mi gradování v každé části, ale především pak ve finále, potěšili mě souboje, které byli celkem časté, nejlepší pak byl samotný závěr -úmrtí hlavního představitele, jsem zvědav jestli si zvyknu na náhradníka, relativní rozvleklost celé první řady, krev byla opravdu umělá/// Moderní seriál si žádá několik ingrediencí, aby byl v dnešní době pro diváka atraktivní. Takže se současný Spartakus neobejde bez sexu, násilí, krve, sprostých slov a drsného chování. Ale proč vlastně ne, než se to okouká tak nám televizní stanice přinesou několik oživení dávno zapomenutých hrdinů, postav a seriálů. Jen škoda, že to občas vypadá moc uměle./// Celkem 74%/// (30.06.2012)

Shlédnuto za 2 dny díky neuvěřitelné zábavnosti a touze vidět víc a víc!!! Tohle je první skutečné zpracování horrorového subžánru exploitaition do seriálové podoby. natvrdo od 18 let/Rko/Cat III a já nevím jakýho označení by se seriál v různých částech světa dočkal. Digitální krev a efekty můžou vadit, ale když si uvědomím, že jde "jen a pouze o levný seriál", v klidu to přehlídnu. Herecké výkony jsou v podstatě nevýrazné a pokud si vezmu třeba hlavní postavu Spartaca, je to tragédie větší, než snad jeho úděl sám ... Ten chlap hrát neumí a myslím, že nechal někde v toi-toice scénář a odehrál to bez scénáře ... Ale ani to mi nevadilo. Protože hlavní a nejdůležitější, k čemu vždy jednotlivý díl vyplynul, byla akce, souboje, sex, nahota a absolutně bezbřehé násilí ... Každý díl stále více tlačil na pilu a když už jsem si myslel, že tento seriál je "sakra krvavej kousek masa", dostal jsem další a další ránu a chvílemi fakt kroutil hlavou, co všechno jsou filmaři schopni divákovi ukázat a co všechno byli cenzoři ochotni pustit ... opravdu klobouk dolů. Pohled na poprsí krásných žen a to snad všech, které si zde zahrály, je častější a detailnější než na sebelepší nudapláži, stejně tak bohužel jako pohled na pánská přirození (který mne přirozeně zas tolik nezajímal ...) ... vrcholem násilí a brutality je pak scééná v jednom z posledních dílů, kdy statného otroka pověsí/ukřižují a uříznou mu penis, divák pak několik sekund sleduje čerstvý zbytek po odříznutém penisu a cákance krve, které z rány tečou ... Stařičtí pánoví Deodato a Lenzi se se svými provokativními kanibalskými scénami mohou jít dnes už skutečně zahrabat ... Jinak cákance krve se dají přirovnat jen k těm nelepším splatterům Ameriky a Japonským řezničinám a jejich "katana-soubojům" ... Krev doslova stříká na diváka, některé scény se mi zdály i trochu vypůjčené právě ze starých 70. kových japonských kultů ... Spartacus je něco, co zde ještě nebylo a i když vykrádá, digitalizuje a herci neumí hrát, je to tak strašlivá řežba, že vidět to za dva dny je jako vykoupat se v jezeře plném krve ... Rozhodně to není pro slabé povahy, ale kdo má rád násilí a akci ve filmech, bude chrochtat blahem ... Druhá série je také pecka!! Přišlo mi víc intrik, násilí a krev na max, spousta akce. Ale bohužel většina akce mimo arénu a to není tak úplně ono... Ale i tak mega-nářez!!! (13.07.2010)