Jednej správně

Jednej správně popisuje jednu černošskou čtvrť, kde si Ital otevřel pizzerii. Všichni černoši s tím byli srozuměni a celá generace na jeho pizze vyrostla. Vše bylo v pohodě, než si jeden černej všiml, že na zdi jsou obrázky slavnejch Italoameričanů a ani jeden negr ... Film začíná dost pohodově, avšak tato poklidná atmosféra pomaličku graduje až k netušenému konci. Spike Lee natočil protirasistický film, avšak nesouhlasím s některými co tvrdí, že straní "svejm". Naopak do svých řad útočí, minimálně se snaží pískat rovinu. (06.06.2010)

Je s podivem jak samozřejmě začínají fungovat mezi sebou postavy ve filmech starých třeba 30 a více let a jak moc jim to nejde v těch novodobých. Spike Lee dokázal svůj papiňák naplnit všemi možnými etniky a pak pomalu začal přitápět. Závěrečný brajgl byl nakonec jediným logickým vyvrcholením, kterému předcházela série menších nedorozumění. 80% (23.01.2023)

I love niggas! Hned bych se nastěhoval do rozpálenýho Brooklynu a nechal si tam nosit pizzu a poslouchat božskýho Sammyho Lee Jacksona. Vážně skvělý film Spikea Lee, který si rovněž zahrál i hlavní postavu, přináší pohled na černošskou čtvrt, kde se celý den klábosí, fláká a poslouchá skvělá muzika. Ovšem Jednej správně není jen nějaká idylka adorující jedince tmavé pleťi, ale přináší i dost zásadní otázky rasismu. Však co je správné? Měli by být v pizzerii, kterou vlastní Italové, ale kterou navštěvují zásadně černoši, na zdi vedle fotek slavných bělošských celebrit i fotky slavných černošských celebrit? 95% (26.05.2013)

Spleť mikropříběhů z Brooklynu v době před jeho gentrifikací může být pro neinformovaného diváka iritující a pár podvratných scének připravujících půdu pro finále zřejmě ani nepostřehne. Snímek samozřejmě stojí za shlédnutí díky svému společensky výbušnému finále, kdy se režisérovi podařilo vystihnout složitost (zřejmě ne jen tehdejší) situace v USA a podstatu rasismu a ještě roztřesené publikum dodělá nádhernou dvojsmyslnou pointou protichůdných citátů dvou pánů z fotografie. Příjemné překvapení po poněkud pomalém ne tak záživném rozjezdu. (08.05.2017)

Už jen za tu esenci nastupujících devadesátých let, ano, myslím ty barvičky, hadry a účesy. Super. Baví mě to snímání z podhledu, baví mě to jako klasickej konverzační příspěvek k emerickýmu indipendentu. A navíc to má celý pěkně hořkej ocas, mimochodem docela "zábavné" sledovat tento film na pozadí dnešních událostí v Londýně, že ? (10.08.2011)