Spáči

Až do úplného závěru to byl jen film, i když zatraceně dobrý s vynikajícími herci, neotřelým zpracováním námětu etc. Ale ten dovětek dodal filmu punc "podle skutečné události", čímž se mu podařilo docílit přesně opačného výsledku, než který byl původně zamýšlen. (Prohlášení amerických úřadů o tom, že se nic podobného v jejich ústavech pro nezletilé neděje.) Bravurní film, který osloví snad každého, zvlášť když je zcela očividné, že se podobné věci stávají a ať mi nikdo netvrdí, že je tomu jinak. (18.07.2005)

Na začátku toho horkého dne ani jeden z nich netušil, jaké fatální následky bude mít jejich " dětská klukovina " a jakým způsobem tento čin ovlivní natrvalo jejich životy. Z bezstarostných klučíků, ( kteří si z dlouhé chvíle a pro nasycení ) " hrají hru " s místním prodavačem párků, se rázem stávají " dospělí " pykající tvrdě za svůj čin. Nicméně ne vždy má nápravný systém účinky nesoucí jeho název.... Sleepers jsou silným psychologickým dramatem natočeným podle autobiografické? knihy Lorenza Carcaterry ( mimochodem držíce se této předlohy opravdu věrně ) pojednávající o síle PŘÁTELSTVÍ a nastolující velmi silnou otázku: je pomsta, pokud je vykonána na člověku, již se na dotyčných dopustil hrůzných činů " akceptovatelná " ? Vražda byla, je a vždy bude sice vždy " pouze " vraždou a ničím jiným, nicméně pokud prožijete, to co mladí " hrdinové " tohoto snímku ( stále ještě spíš při rozsvíceném světle ? Jak výmluvná to otázka....), dá se " odpustit " , dá se ponechat tento čin bez odezvy? Carcaterra ( Levinson ) ne náhodou tuto otázku ( toto dilema ) ponechávají na otci Bobbym v podobě vynikajícího ( chce se dodat, jako vždy ) Robeta De Nira. Přesto pro mě osobně je zde number one Kevin Bacon .Ten svou postavu( odporného, pedofilního a sadistického dozorce Nokese ) zahrál tak přesvědčivě, že mu ten KONEC jednoduše přejete. Přiznávám, že napoprvé mě snímek téměř uzemnil a přikoval hluboko do křesla, teď po opětovném shlédnutí ( po delší odmlce ) jeho dopad již tak silný nebyl, přesto pro tentokráte zůstávám při plném hodnocení. Neboť ( při vší úctě k A. Minghellovi ) to nebyl on a " jeho " Anglický pacient, ale právě Levinson a " jeho " Spáči, kdo u mě v roce 1996 bodoval... p.s. v první " dětské části " mi nemohly nevytanout na mysli vzpomínky na mistra S. Leoneo a jeho Once upon a time in America. Leone sice vítězí na plné čáře, nicméně v tomto případě to není pro Levinsona urážka. S touto částí si i on poradil více než obstojně, patří k vrcholům celého snímku. Přesto si neodpustím poznámku, že této části ( narozdíl od Carcatery ) se měl Levinson věnovat podrobněji, ikdyž chápu, že stopáž kolem 170min by byla pro mnohé již těžce stravitelná. Nicméně si troufám tvrdit, snímku by to pouze prospělo, věřte mi. Přes to všechno se jedná o jedno z nejzdařilejších převedení knižní předlohy na filmové plátno. (01.06.2010)

Mimořádně silný příběh ve který jsem si první část opravdu protrpěl s klukama, abych si druhou část s nimi vychutnal. Režie Barry Levinsona je v době digitálních efektů a modrých pláten vysloveně osvěžující, všechyn ty ruchy, městské prostředí, okrajové postavy dodávají filmu skutečný život. Pokud jde o herecké výkony, musím zmínit spíše vedlejší postavy, které ale na mě udeřily se vší silou - právník Dustina Hoffmana byl jedním slovem naprosto dokonalej a kněž Bobbyho De Nira byl fenomenální, právě on dával filmu ohromnou lidskost a zatímco to peklo co prožívali malý kluci v pasťáku si an neumím představit, tak závěrečnému Bobbymu dilematu jsem rozuměl, pevně doufám, že nikdy nebudu postaven před takovou volbu. (21.03.2023)

Decentní, vkusný, emocionálně laděný film, který ač je vystavěn na utrpení, se v něm přehnaně nevyžívá. Příběh je poměrně komplexní, je v něm nerozlučné přátelství á la Stůj při mě, jsou v něm etická dilemata v čele s morálním vzorem Robertem De Nirem a slušná porce chytlavého soudního dramatu. Jediné, co filmu můžeme vytknout je, že v žádném svém aspektu není úplně dokonalý... 8/10 (08.04.2018)

Je nepopierateľné, že filmov s príbuznou problematikou je hodne. Tiež je nepopierateľné, že tvorcovia vykonajú takmer čokoľvek, aby sa odlíšili, aby zaujali. A práve tie odlišnosti ma zaujali najmenej. Nenašiel som najmenšiu podobnosť medzi "sofistikovanou" pomstou Montecrista a intuitívnym zabitím Nokesa pri náhodnom stretnutí. A vykresliť prostredie polepšovne alebo väzenia je možné aj tak, že divák úplne zabudne za čo tam tí klienti sedia. (07.11.2009)