Cirkus bude!

Je zajímavé sledovat, jak prostředí cirkusu, které je ze své podstaty extravagantní, uzavřené a tak trochu "západně dekadentní" se tu potkává s vědomím, že samotný cirkus je vlastně ideální volnočasová odměna dělnictvu, protože se jedná o zábavu bez jakýchkoli intelektuálních nároků a v tomto rámci se snaží ty dva světy ve filmu prolnout. No jako snaží, je tu zřejmé, že film slouží spíš jako pódium pro předvedení rozličných cirkusových čísel, které stále budí velký údiv (zejména tím, jak moc je možné nechat zdegenerovat zvířata). Lipský tady uvádí svojí režijní metodu postupné akcelerace děje až k surreálné maniakálnosti, přičemž je bizarní sledovat, jak se mu v tom motají mladý Kopecký, Kemr, Hlinomaz, Sovák, Hrušínský a v roli jedné z akrobatek dokonce Věra Čáslavská. František Filipovský s vlasama tu možná nevěda vytvořil předlohu pro J. Jonaha Jamesona. (09.04.2022)

A opět Jaroslav Marvan v nechtěně směšné frašce útrpných padesátých let. Tuhle ale natočil pozdější mistr komedíí Oldřich Lipský používající svého oblíbeného prostředí cirkusové manéže. Nad jednáním postav je třeba zachovat maximální nadhled, ale slabá rutina je to v téměř všech měřitelných ohledech. Že tenhle film neleží v prachu je pouze Marvanovou zásluhou. (22.12.2005)

Je to taková dobře obsazená taškařice. Ovšem v padesátých letech jsem například bral jako revizora v létě u vody a později na horách. A to přitom byl lehce propagandistický film. Ovšem zde jde hlavně o to ukázat socialistickému lidu, že když pracující lid přijede na představení, tak se prostě uspořádat musí i kdyby trakaře padaly anebo ožralí na svatbě pod stůl. Ani svatbu zaměstnanci nedopřáli. Druhým důvodem je pak předvést šikovnost umělců a artistů z lidu. Dvě hvězdy tak dávám za již zmíněné kvalitní obsazení a pak za to, že mi film pomohl si uvědomit, jak moc se cirkus změnil. K tomu dobře posluží i seriál Cirkus Humberto. Neboť je tomu jen pár týdnů, co jsem byl v cirkuse a za ty peníze je to fakt bída. To tenkrát byly jiné cirkusy, jejichž hlavním cílem nebylo jen strohé předvedení zvířat, ale hlavně pobavení diváků. Víc nedám, protože druhá půlka už absentuje děj a jde pouze o přehlídku jednotlivých čísel. (19.10.2020)

Fakt by mě zajímalo, jaký je poměr mezi scénami, které pouze zaznamenávají cirkusová vystoupení, a scénami které posouvají kupředu notně prostinký děj (organizace cirkusové show v "bojových podmínkách"). Ruku do ohně bych za to nedal (ostatně to bych neuděl nikdy!), ale řekl bych, že těch prvních bylo více (to asi ne, ale bylo jich tam tolik, že jsem získal ten dojem, a to k průseru stačí). Jako nic proti, ale prostý záznam výstupů akrobatů a klaunů byl v módě už v začátcích kinematografie, Lipského debut se tak zpozdil cca o 50 let. Nakonec pro mě bylo nejzajímavější identifikovat si a pojmenovat, kterak se do tohoto filmu obtiskla doba, ve které byl natočen (padesátá léta) - kupř. cirkusáci jdou pracovat i v osobním volnu (dokonce se vykašlou na svatební oslavu), aby se mohly lidové masy pobavit, vyvíjejí tedy úsilí až stachanovské ; na výsledném tvaru cirkusového představení se s nadšením podílí i diváctvo; úředník (F. Filipovský), který má na prvním místě tabulky, to, aby vše bylo v souladu s předpisy, je ředitelem podniku odkázán do patřičných míst, jelikož prvořadé je veselí (a odpočinek) pracující třídy atd. Nicméně cirkusové prostředí muselo být pro Oldřicha Lipského zřejmě skutečně přitažlivé, když se k němu v pozdějších letech opakovaně vracel (Šest medvědů s Cibulkou, Cirkus v cirkuse), možná se na mém hodnocení podepsal i fakt, že toto nadšení pro cirkusové prostředí nesdílím. 40 % (11.05.2024)

Jeden z majstrštyků pana umělce Oldřicha Lipského. Ve filmu není jedno jediné hluché místo a má spád. Co spád. Je to gejzír nápadů, "actions" jak se dnes módně říká, geniální záznam schopností a profesionální bravůrnosti Československého státního cirkusu. Škoda, že se už asi nikdy nedozvíme kdo byli oni cirkusoví hrdinové. Ve filmu je řada komických, originálních a nezapomenutelných vložek na světové úrovni. Například Miloš Kopecký a Oldřich Lipský co by dvojice komiků. Kam se na ně hrabou Laurel a Hardy nebo Charlie Chaplin apod. se svými prostoduchými slapsticky. Navíc stále na jedno brdo.Ve filmu hrají naše tehdejší esa - od Jaroslava Marvana až po Miloslava Homolu. Kameramanem nebyl nikdo menší než "natáčitěl" Kristiána a Cesty do hlubin študákovy duše Ferdinand Pečinka. Zdejší hodnotitelé, kteří filmu dali jednu až tři hvězdičky, je sbírka snobáků, kteří nejsou schopni vidět co je umění a co ne. Neznám ze světové kinematografie film z cirkusového prostředí, který by dokázal to, co Oldřich Lipský. Ve své drtivé většině jsou to totiž nudné záznamy - zejména ty francouzské - v nichž lze kladně ohodnotit pouze cirkusové artisty. Někdy. Holt je doba, kdy se nosí plivání na vše, co pochází z doby 1948-1989, a na této módní vlně se velmi dobře daří laciným nedovzdělancům s jejich primitivním klišé a prostoduchým prožíváním světa navyklé na to, že hlavím hrdinou filmu musí být pistole (případně samopal, bomba, droga, auťák, mrtvola atd. ). Kdo dal v hodnocení jednu až tři hvězdičky není nepodobný ideologům z 50. let dvacátého století. (13.02.2014)