Cirkus v cirkuse

Už ako malé dieťa ma cirkusy nezaujímali. A tento film ma odradil už dupľom. Socialistická objednávka, koprodukcia so Sovietským zväzom, trápne herecké výkony najmä tej ruskej hereckej delegácie. Veľká škoda, že tento bullshit režíroval režisér, ktorého filmy mám inak veľmi rád. Hrôza. Ale zas na odpad to nie je, videl som aj horšie kinematografické excesy. (28.07.2011)

Těžko hodnotit co je to vlastně za film. Typická česká crazy komedie zprasená dokumentární prezentací sovětských cirkusových čísel a nebo prezentace moskevského cirkusového domu ozvláštněná crazy komediálními scénkami? Na první pohled je patrné, že koprodukční spolupráce se Sovětským svazem a značné libovůli soudruhů snímku značně uškodilo. Proč proboha ta kouzla a fantasy prvky? Už začátek snímku vlastně naznačuje jak to celé bude vypadat. Českoslovenští delegáti vystupují z letadla společně s nejrůznějšími zvířaty, takže divákům je v tu chvíli jasné, že tady o podivnosti zřejmě nebude nouze. Následuje dlouhá jízda Moskvou do hotelu začínající několika záběry na moskevské sídliště (ano, oproti těm našim šedivým neskutečná krása) s následujícími několika památkami. Jistě, Sovětský svaz náš vzor. To jsme ve své době už všichni věděli, tak proč to cpát ještě do takového filmu. Legraci zajišťují především čeští herci doplňující hlavně sovětským Jevgenijem Leonovem v roli ředitele cirkusu, kterého velmi profesionálně v dabingu vyzdvihl Josef Vinklář. Tak tady byla dobrá volba. Jinak sověti zajistili jen ony cirkusové výstupy, které jsme už tehdy opravdu obdivovali. Filmu to však vražedně brzdí komediální tempo, ostatně které režisér Oldřich Lipský uměl nejlépe, a tak se střídá zábava s pošetilým sledováním záznamu z cirkusu. Jako celek to naprosto nefunguje a rozhodně by to potřebovalo velmi ostré nůžky. Tak buď jde o crazy komedii z cirkusového prostředí a nebo o záznam jednoho cirkusového večera. Dohromady prostě ne. (19.12.2015)

Film je pouze záznamem artistických čísel, spojených dohromady jednoduchým dějem. Cirkus jako takový nesnáším, takže tato artistická čísla jdou mimo mě, ale co je horší, mě neuvěřitelně iritovala i ta stupidní dějová linka. Ta je totiž naplněna jednak rozverným sovětským pseudohumorem, jednak trapnou historkou o mluvících a zpívajících zvířatech, kde se ztrapňují takoví herci jako Sovák či Janžurová. Tohle snad neměli zapotřebí. (27.11.2006)

Asi takhle: pohled na špičkové výkony sovětských artistů je sám o sobě přínosný a kdyby šlo o filmový dokument, který není znečištěný trapným scénářem a rádoby humorem a věnuje se opravdu jen zachycení cirkusových umělců, hodnotil bych tenhle kousek odlišně. Bohužel příběh nefunguje a vedle zmíněných cirkusových čísel stojí za zmínku jen herecké obsazení. Nutno dodat, že to je ovšem opravdu zajímavé, ale raději bych viděl tuhle starou hereckou gardu v něčem přitažlivějším. Celkový dojem: 25 %. (20.06.2006)

Mé letité přání vidět trojité salto s pěti vruty slonmo se mi ani zde nevyplnilo, nicméně zdá se, že to nemusí být až tak nereálný úkol, zvlášť, když Jiří Sovák naučil jednoho slona zpívat. A to, co předvedli ruští artisté, pro to se těžko hledají vhodná slova. Já měl v jednom kuse strach, husí kůži a závratě z těch jejich nadpozemských i pozemských kejklů, ať již se živými zvířaty nebo bez. Pak tu máme linii příběhovou, která je, vcelku pochopitelně, o něco slabší, ale ani ona mě nenudí. Scénář je, musím přiznat, trošku chatrnější a příběh jako takový je dost předvídatelný, navíc podobné náměty, které se týkají dorozumívání lidí a zvířat dokázal Macourek zpracovat Macourek v jiných filmech a seriálech (hlavně v Arabele) podstatně lépe. Jenže máme tu několik výborných herců, kteří se svoje výkony opravdu nemusí stydět - Jevgenij Leonov v roli ředitele cirkusu (na jeho honičku za údajným záškodníkem Aljošou si počkejte, je k popukání), Jiří Sovák v roli profesora a sloního cvičitele a dirigenta a Iva Janžurová v roli zhypnotizované Angličanky. Všechny ale převyšuje Leonid Kuravljov, s takovouhle grácií zahranou zápornou postavu jsem snad ještě neviděl, opět zde dokazuje, jak multifunkčním hercem je. Upřímně, je tedy pravda, že obě dvě linie by lépe fungovaly samostatně, protože spolu moc neladí a nejsou příliš provázané. Taky je pravda, že akrobatické kousky nemusely být uměle zpomalované a zrychlované. Ale to je asi tak všechno, co by mi na tomhle snímku vadilo. Na to, že to trvalo více než dvě hodiny, mě to skutečně bavilo. 80 % (05.06.2016)