Cirkus v cirkuse

Mé letité přání vidět trojité salto s pěti vruty slonmo se mi ani zde nevyplnilo, nicméně zdá se, že to nemusí být až tak nereálný úkol, zvlášť, když Jiří Sovák naučil jednoho slona zpívat. A to, co předvedli ruští artisté, pro to se těžko hledají vhodná slova. Já měl v jednom kuse strach, husí kůži a závratě z těch jejich nadpozemských i pozemských kejklů, ať již se živými zvířaty nebo bez. Pak tu máme linii příběhovou, která je, vcelku pochopitelně, o něco slabší, ale ani ona mě nenudí. Scénář je, musím přiznat, trošku chatrnější a příběh jako takový je dost předvídatelný, navíc podobné náměty, které se týkají dorozumívání lidí a zvířat dokázal Macourek zpracovat Macourek v jiných filmech a seriálech (hlavně v Arabele) podstatně lépe. Jenže máme tu několik výborných herců, kteří se svoje výkony opravdu nemusí stydět - Jevgenij Leonov v roli ředitele cirkusu (na jeho honičku za údajným záškodníkem Aljošou si počkejte, je k popukání), Jiří Sovák v roli profesora a sloního cvičitele a dirigenta a Iva Janžurová v roli zhypnotizované Angličanky. Všechny ale převyšuje Leonid Kuravljov, s takovouhle grácií zahranou zápornou postavu jsem snad ještě neviděl, opět zde dokazuje, jak multifunkčním hercem je. Upřímně, je tedy pravda, že obě dvě linie by lépe fungovaly samostatně, protože spolu moc neladí a nejsou příliš provázané. Taky je pravda, že akrobatické kousky nemusely být uměle zpomalované a zrychlované. Ale to je asi tak všechno, co by mi na tomhle snímku vadilo. Na to, že to trvalo více než dvě hodiny, mě to skutečně bavilo. 80 % (05.06.2016)

Cirkus bude!, Šest medvědů s Cibulkou, Cirkus v cirkuse a seriál Cirkus Humberto. Pouze tyto díla si z Českolovenské produkce pamatuji, která se týkala cirkusů. Seriál byl natočen na konci osmdesátých let a je navíc dle románu, medvědi s Cibulkou jsou zase výborná komedie. Ale Cirkus bude! a tento film se mi dříve pletli. Moc rozdílu v nich nevidím. Ten zásadní je samozřejmě ve stopáži a také prvně jmenovaný je čistě Československá záležitost. Jinak se ale v obou cirkusové představení dostává do problémů. U obou se má jednat o komedii, ale v obou případech o né moc povedenou. Protože jak ve filmu s Marvanem tak zde je problém hlavně v tom, že vedle slabé dějové linky a několika málo fórů sledujeme především cirkusová představení. V tomto snímku vidíme velké množství akrobatů a dalších čísel na pozadí nějakého matného děje. Zázrak je, pokud vás film neunudí k smrti. Zatímco v prvním případě bylo alespoň to obsazení slibné - v čele s Marvanem, zde to zachraňuje alespoň Jiří Sovák a Iva Janžurová, ale na pozadí děsivé stopáže a nezáíživného děje je film neshlédnutelný opakovaně. V této souvislosti pak vyznívá komicky fakt v zajímavostech: Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1975! Já jen dodám, že mě zaujala obří cirkusová hala v té době a výměna ploch například lední za vodní apod. Zajímavá technika. Také závěrečná píseň Jiřího Korna není marná. (06.01.2021)

Stará komedie z cirkusového prostředí, kterou jsem kdysi měla moc ráda. S odstupem času už to není taková paráda. Zřejmě jsem zhýčkaná atraktivnější podívanou. V současnosti už dle mého příběh nemá takový spád a některé situace se mi nezdály tak vtipné jako tehdy před lety. Vadily mi i zpomalené pohyby artistů nebo délka některých vystoupení. Ale i tak jsem se na film z nostalgie ráda znovu podívala. (12.01.2013)

Film je pouze záznamem artistických čísel, spojených dohromady jednoduchým dějem. Cirkus jako takový nesnáším, takže tato artistická čísla jdou mimo mě, ale co je horší, mě neuvěřitelně iritovala i ta stupidní dějová linka. Ta je totiž naplněna jednak rozverným sovětským pseudohumorem, jednak trapnou historkou o mluvících a zpívajících zvířatech, kde se ztrapňují takoví herci jako Sovák či Janžurová. Tohle snad neměli zapotřebí. (27.11.2006)

Až skoro dokumentární pohled na výtečné Sovětské artisty občas přerušený hranými scénami s celkem nezajímavou zápletkou. Jak je známo režisér Oldřich Lipský se často vracel k námětům z cirkusového prostředí, protože cirkus miloval.Dokázal to i ve svých filmech : Cirkus bude - 1954, Šest medvědů s Cibulkou - 1972 a tímto snímkem. Bohužel film jako celek nenabízí mnoho hlubších myšlenek a jednotlivé scény jsou uměle prodlužovány. V druhé polovině je to už velká nuda a "dodíval " jsem to jen z povinnosti, abych mohl napsat komentář na CSFD. Za nejzdařilejší považuji scénu, kdy Jiří Sovák přinutí Ivu Janžurovou, jakožto konzervativní angličanku sníst její klobouk. Zde se naplno projevila "komediálnost" obou herců. (08.01.2011)