Dvanáct rozhněvaných mužů

Bravo! Před zhlédnutím jsem o filmu slyšel spoustu chvály a čekal jsem tedy solidní drama. A tohle bylo teda zatraceně solidní drama! Výborné herecké obsazení, dialogy, vykreslení charakterů jednotlivých porotců, zaměření se na detaily a to vše odehrávající se v jedné jediné místnosti. Od Lumeta jsem viděl kromě tohohle snímku pouze Pahorek a režisér mi znovu ukázal, že žánr drama mu opravdu sedí. Co více řící? Snad jen, že moje hodnocení je jasných 5*, a že vidět Voskovce mezi těmi 12 porotci potěší. (08.08.2008)

Další komentář, který mi zde zmizel ... Dvanáct rozhněvaných mužů patří k oceňované filmové klasice. Já ho viděla poprvé 7. 9. 2015 - ve stejný den, jako film Dvanáct od Nikity Michalkova. Ten mě dostal! Jenže šel dost pozdě a já u něj usnula. Druhý den jsem si nejprve pustila Dvanáct rozhněvaných mužů a pak znovu remake. Za jiných okolností bych dala nejvyšší hodnocení. Tady zafunfovalo srovnání a musím říct, že je to jeden z mála případů, kdy se mi remake líbil víc. Když odhlédnu od této skutečnosti a zaměřím se na předlohu, musím uznat, že si plné hodnocení zaslouží. Soudní konverzační drama, které se odehrává v převážné části v uzavřené místnosti. Dvanáct charakterů, různých životních zkušeností a pohledů, argumenty pro a proti. Udržet napětí celou dobu, aby se udržela pozornost diváka - to je mistrovský kousek. Dnes jsem se dívala se svou šestnáctiletou dcerou, čas od času jsem si film vrátily o kus zpět, když nám unikla některá replika. K vysoké úrovni přispěl i kvalitní český dabing - Vítězslav Vejražka, Radovan Lukavský, Oldřich Lipský, Karel Höger, Bohuš Záhorský, Václav Vozka (Jiří Voskovec). K přiměřenému spádu přispěla i výborná kamera, která rozhodně není nudná. Zdařilá je postupná změna nálad od počáteční ležérnosti a vstřícnosti až po konflikt. Pokud setrvám na původním hodnocení, má to jen jediný důvod - Dvanáct od Nikity Michalkova má pro mě větší osobní posleství. Více v komentáři u filmu. (17.07.2018)

Nejen parádní scénář a výborní herci, nejen důkaz o síle filmu bez ohledu na rozmáchlost interiérů i exteriérů. Dvanáct rozhněvyných mužů je i ukázkou Lumetovy fenomenální schopnosti režírovat zároveň nenápadně, přesto však neustále překvapivě a i na prostoru nedovolujícím formální excesy inscenovat velmi živě a s vnitřní dynamikou. Už pouhý způsob nasvícení, jenž se proměňuje spolu s houstnoucí atmosférou, volba zcela jiných způsobů zobrazení při různých hlasování, gradace fungující pouze na bázi sugestivních pohledů na jednoho z porotců, to vše hovoří o Lumetově režijní moudrosti, které se nedokázal vyrovnat ani o čtyřicet let později William Friedkin. Lahůdka. (26.08.2005)

Možná trochu naivní, ale přesto silný film. Konverzační drama z konce padesátých let znělo jako noční můra, ale výsledek je opravdu překvapivý. Postavám jde jejich názory věřit, atmosféra filmu je zcela jedinečná. Dokonale funkční minimalizmus. Je vidět, že i dvanáct lidí okolo jednoho stolu můžou tvořit velký film. (19.12.2009)

Ikeď som zhliadol originál až potom ako som videl nedávny ruský remake, ktorý bol pre mňa veľmi silným zážitkom, originál sa proste nezaprie. Remake síce spestril príbeh o mnohé zaujímave detaily, no koniec koncom iba prebral kompletnú kostru príbehu a vačšinu postáv a preniesol ich do trośku iných reálií. Plný kredit putuje preto tomuto filmu. Jeden z tých zázraćných filmov, ktorého sila a myšlienky ani porokoch nestratili nič zo svojej váhy. (10/10) (29.03.2010)