Režie:
Sidney LumetScénář:
Paul DehnKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
Richard Rodney BennettHrají:
Albert Finney, Lauren Bacall, Martin Balsam, Ingrid Bergman, Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Cassel, Sean Connery, John Gielgud, Wendy Hiller (více)Obsahy(2)
Albert Finney jako Hercule Poirot v nejslavnějším detektivním případu Agathy Christie. Britský film, oceněný Oscarem. Orient expres, luxusní vlak, projíždějící celou Evropou - od Istanbulu až po Calais - se jedné prosincové noci roku 1930 stává dějištěm případu, k jehož vyřešení musí Hercule Poirot, který se čirou náhodou ocitl mezi jeho cestujícími, zapojit veškerý svůj důvtip a genialitu. Má k tomu dostatek času, protože vlaku, uvězněnému sněhovou kalamitou kdesi v jugoslávském vnitrozemí, nezbývá než trpělivě čekat na vysvobození ze závějí. A zatím se tedy slavný belgický detektiv pokouší vypátrat, kdo je pachatelem neobvyklé vraždy amerického milionáře - a jaký byl její motiv...
Námět tohoto románu poskytl A. Christie skutečný případ - únos v rodině světoznámého letce a amerického národního hrdiny Charlese Lindbergha. Oscara získala Ingrid Bergmanová jako nejlepší herečka ve vedlejší roli, snímek byl nominován v dalších pěti kategoriích (A. Finney jako nejlepší herec, scénář, kamera, kostýmy, hudba). Získal také řadu cen Britské filmové akademie. Za zmínku stojí jeho hvězdné obsazení - kromě jmen, uvedených v noticce, např. ještě: Jean-Pierre Cassel, Wendy Hillerová, Sean Connery, Martin Balsam, Vanessa Redgraveová nebo Anthony Perkins.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (353)
Od záplavy páry a optimistického startu náhlého dobrodružství až po dusivé vyústění všech stop a lavinu sněhu. A mužíček Poirot ve změti podezřelých činů a náznaků od prvního nástupu na vlak až k finálnímu odhalení. Ta pointa přitom nijak těžká není a při chvilce zmateného hádání by ji určitě trefil každý. Ale ta důmyslná a atmosférická cesta k ní je nezapomenutelná. ()
Ač na mne budou mnozí koukat jako na vyvrhela, nejsem velkým příznivcem Agathy Christie. Nic proti její osobě, ani jejím románům nemám, ale neoblíbil jsem si je, jako třeba Holmesovky, nebo hard school. Zfilmování jejích detektivek mě také povětšinou nechalo chladným, až na čestné výjimky - a jednou z nich je Vražda v Orient expresu. Po celou dobu jsem nenašel jediné hluché místo a jedinou nudnou chvilku. Režie se zhostil Sidney Lumet, člověk, který prostě nedokáže natočit film podle zajetých linií a postupů. Pokaždé musí alespoň v něčem malém jít vlastní cestou. V tomto případě obsadil do role Hercula Poirota Alberta Finneyho. Oproti Davidu Suchetovi, který je literárnímu Poirotovi asi nejvíce podobný a Peteru Ustinovovi, coby usedlému korpulentnímu pánovi je Albert Finney absolutně jiný. Jeho Poirot je esencí přívětivosti, záludnosti a buldočí tvrdošíjnosti (připoměl mi dost radu Vacátka), skrývající pod usedlou slupkou temperament. Jeho závěrečné výstupy jsou neuvěřitelně strhující a na flashback rekonstrukce vraždy nikdy nezapomenu. Herecké obsazení je do poslední roličky hvězdné a skvostné (za zmínku nejvíce stojí Ingrid Bergman, Jean - Pierre Cassel a Sean Connery). Zkrátka netradiční a velmi příjemné překvapení. 100%. ()
Sidney Lumet si tak trochu zopakoval 12 rozhněvaných mužů, i když tentokrát trochu jinak. Agatha Christie napsala spoustu výborných knih, ale málokterá byla zfilmována s takovým úspěchem jako právě Vražda v Orient Expresu. Přitom kniha je dle mého názoru netolika výrazná jako jiné, méně známé. Důvodem její výjimečnosti je osoba vraha. Lumetovi se podařilo sehnat opravdovou plejádu výtečných herců, kteří jinak byli zvyklí hrávat vždy hlavní role a zde jsou jakoby "jen" vedejší (Laureen Bacall, Ingrid Bergman, Sean Connery, Anthony Perkins, Richard Widmarck či začínající Michael York). Ten hlavní je Albert Finney jako Hercule Poirot. Z dnešního hlediska to má těžké. Protože srovnání s nedostižným Suchetem nesnese nikdo. Poirot v podání Finneyho je více emotivnější, více dramatický a také živelnější. Ale já si Poirota představuju tak jak ho hraje Suchet. To ovšem neříká nic o to, že v roce 1974 bych byl patrně spokojen. Tato adaptace je skutečně jednou z nejlepších, která byla natočena. Pro zájemce jen doporučím některá díla "božské Agathy", která sice kvalitou zůstávají za jinými, ale jsou výjimečné právě osobu vraha či způsobem spáchání zločinu: Vražda Rogera Ackroyda (asi nejlepší kniha narozdíl od velmi průměrné adaptace), Vraždy podle abecedy (naopak filmové zpracování velmi dobré), Deset malých černoušků či Hadí doupě (dle mého soukromého názoru možná vůbec její nejlepší kniha). ()
Na příbězích Agathy Christie mě nejvíc fascinuje moment, kdy detektiv všechny rozesadí do jedné místnosti a všem řekne, jak přišel na to, kdo je vrah. Nebýt psychopatického Poirota (Suchet mi taky sedí víc) by to byl naprosto úžasný film, ale Finneyho podání ve mně neustále vzbuzovalo dojem, že se dívám na obtloustlejší verzi jednoho mého profesora. --- Protože jsem ale knížku nečetl a nevěděl, jak to dopadne... to byla vážně síla! ()
Zahradník je průvodčí! I když se také řadím do početné skupiny preferující D.Sucheta, nutno uznat, že A.Finney se své role zhostil zodpovědně (dokonce i nechával v maskérně krk). Tradiční koncept mnoha podezřelých a jednoho vraha je brilantně postaven na hlavu a než lokomotiva se sněžným pluhem uvolní trať, má belgický génius s ledabyle nalepeným knírkem neobvyklé dilema. Zatížit svědomí, nebo někde před Bělehradem ležet zavátý sněhem v příkopu u kolejí..? Obsazení je první třída, ale co se divíte, jsme v Orient expresu.. ()
Galerie (126)
Zajímavosti (28)
- Na začátku filmu děkuje britský důstojník Poirotovi (Albert Finney) za to, že zachránil čest britské posádky v Jordánsku. V době, do které je snímek situován, se však země jmenovala Emirát Transjordánsko. (Hopkins)
- Scéna, ve které Poirot vykládá rozuzlení příběhu byla ve scénáři na osmi stranách. (Kulmon)
- Pôvodne sa do úlohy princeznej Dragomiroff uvažovalo o Marlene Dietrich. (classic)
Reklama