Je třeba zabít Sekala

Bzučení hmyzu, šumění letního povětří, rachocení bryčky a ržání koní, stejně jako unikátní barvy polí zralého obilí, letním žárem rozpálených selských staveních a večerním dusnem a strachem zpocených čel nejbohatších pantátů – už sama letní atmosféra, umocněná strhující hudbou, je důstojným pozadím pro hluboké a vážné drama, naroubované westernovým schématem na české prostředí. Sekalové byli, jsou a budou. Je jen otázka, jak dalece jim režim, společnost a zákon dovolí páchat svoje zločiny. Samozřejmě, že se jim nejlépe daří v totalitních dobách všude na světě. Vladimír Michálek je tichá, šedá myška, která vždycky tajně cosi kutí ve své díře, bez mediální kampaně a přeřvaných upoutávek na Nově a když vyleze dostane od Filmové akademie nějakou tu zlatou korunku a už je zase zpátky v pelíšku! Za Sekala jich dostal zcela právem hned 10 a ode mne dalšího za jeden z nejlepších porevolučních filmů.. (30.04.2009)

Trvalo poměrně dlouho, než jsem se odhodlal shládnout tento skvost. Film, s vynikající atmosférou a chováním lidí tak skutečným, až z toho mrazí. Nechal by se opravdu nazývat "westernem", kdyby se změnila doba a místo děje (ale vlastně "Mstitel Trinity" je dokonce uveden jako western a přitom má méně westernových rysů než tento). Příběh z kruté doby, kdy pro kousek dobra bylo nutné použít zla, příběh tak silný a vnímavý, který mě opravdu dostal. Vladimír Michálek to bravurně zrežíroval s famózní kamerou Martina Štrby a skvělými hereckými výkony Olafa Lubaszenka, Boguslava Lindy a Jiřího Bartošky. Drsný i melancholický, takový je právě film "Je třeba zabít Sekala". Nejlepší porevoluční a jeden z nejlepších českých filmů vůbec. (07.01.2006)

Druhá světová válka je zde v podstatě jen kulisou k nadhozené tezi - lidi jsou svině. Chci tím říct, že kdyby okupace nebyla zmíněná a doba nebyla otitulkována letopočtem, tak to vlastně člověk ani nepozná (pokud tedy pomineme vyprávění o výletě do Španěl nebo jak strýc Sekal ke gruntům přišel). Slaboši jsou svině a hodní a zlí stojí na stejné straně - proti tomu slabému stádu. (26.03.2010)

Je třeba zabít Sekala je najtypickejším predstaviteľom Easternu. To znamená, že má všetky atribúty westernu, ale je zasadený na "východ". No a tým by som začal výčitky voči tomuto extrémne kladne hodnotenému filmu. Zoberme si, že ho teda sledujeme ako zástupcu žánru a nie ako český žánrový unikát. Vidíme potom v podstate televízne vyzerajúci film, ktorý sa berie v každom okamžiku extrémne vážne. Veľké detaily tvárí ľudí, ktorý nemajú charakter. Ich kvázi drsné preslovy a poznámky, po ktorých by sme mali cítiť niečo, ako pri Nezmieriteľných. Mne z toho bohužiaľ vychádza nevieryhodnosť. Prečo napríklad robí hneď na začiatku "hrdina prichádzajúci odnikiaľ" problémy v krčme? Áno, najväčším kladom filmu je zvolený žáner, v našom prostredí neexistujúci. Mám pocit, že sa to automaticky zamenilo za kvalitu. Ak by tu bol občas náznak humoru a tvorcovia sa nám nesnažili tak okato ukázať, že dobrý tu nie je nik, prinieslo by to do filmu ospravedlnenie aj iných nedostatkov. Nevidím však v jeho štýle oveľa viac, ako v americkej westernovej televíznej produkcii. (24.05.2014)

„Chodit do kostela člověka dobrým neurobí.“ Diabolský splodenec pekla Sekal je v podaní (na James Woodsa sa ponášajúceho) poľského herca Bogusława Lindu brutálne vydarenou zápornou postavou. Aspoň na začiatku. A vlastne aj na konci. Možno ho dokonca budete nenávidieť. Čo je pocta. Svojím spôsobom (ale pre herca určite). Pointa je v tom, že v skutočnosti, ako v realite, tak ani v zaspatej dedine (uprostred pšeničných polí zaliatych spaľujúcim, vyčerpávajúcim slnkom) nie je nič jednoznačné. Všetci majú špinavé tajomstvá. V každom sa ukrýva kus krutosti. Každý nesie vinu na tom, že je tu Sekal resp. že je taký, aký je. Do takto drsnej podoby ho vytesalo každodenné správanie každého obyvateľa dediny, keďže preňho od útleho detstva nemali pekného slova, ľútosť a bohužiaľ ani pochopenie. Príjemne priamočiary scenár Jiřího Křižana (Stíny horkého léta, Pokoj v duši) je vyšperkovaný výbornými dialógmi (a herci si to zjavne uvedomovali, takže si ich prenášanie patrične užívajú), prepracovanými charaktermi a tým pádom i silnými hereckými výkonmi. Všetci sú fantastickí, najmä pohľad na všetkých tých ohromne charizmatických „dedkov“ je úplne hypnotický, vedel by som sa na nich dívať hodiny. Okrem nich (a pochopiteľne oboch Poliakov) mi nedá nevyzdvihnúť skvelého Bartošku ako kňaza (!). Okrem toho treba spomenúť uhrančivú letnú atmosféru a tomu odpovedajúcu kameru a výpravu. Asi by som nemal problém označiť to za jeden z najlepších českých filmov 90. rokov. Ešte by som na záver rád povedal niečo vtipné o Stevenovi Seagalovi a jeho obľúbených akčných scénach, v ktorých svojich sokov doslova sekal nožmi. Ale Je třeba zabít Sekala je tak dobrý a tragický film, že ma prešla akákoľvek chuť žartovať. (28.03.2021)