Je třeba zabít Sekala

Tohle mělo všechno. V atmosféře parného léta kdesi v odříznuté dědině, kde i válka byla celkem vzdálená se odehrává příběh o vině, trestu a zradě. Není tu nikdo vyloženým klaďasem, každý má své hříchy.... Ať si to tu shazuje kdo chce. Sekal byl film evropského formátu. Z výkonu Lindy jsem byl paf. S akademií často nesouhlasím, ale tady ten lvinec byl na místě. Nasazení polských herců byla skvělá trefa. Tohle si kdykoliv rád zopakuji. * * * * * (22.04.2013)

Největší hvězdou celého projektu Je třeba zabít Sekala je bezpochyby Jiří Křižan. Jeho scénáře jsou v rámci českého filmu jakýmsi zjevením, protože se nebál psát příběhy téměř s westernovým nádechem a umně je zasazovat do českých resp. valašských, či chcete-li moravských reálií. Je zde přítomno drsné chlapáctví a bipolární rozdělení na dobro a zlo. Žádná tragikomika, či laskavý humor. A to se mi líbí. Naštěstí je film i velice dobře natočen, režisérovi Michálkovi téma očividně sedlo. Kamera Martina Štrby od prvního záběru westernovému nádechu zdatně napomáhá. Velkým problémem je obsazení polských herců, což je asi daň za koprodukci. Lubaszenko, ale zejména Linda jsou ve svých rolích skvělí. Problém je že jsou obklopení českými herci a následný dabing, pak jejich herectví částečně mrzačí. A to je velká škoda. Jinak k ocenění Českými lvy: Jedná se o ceny, které jsou naprosto mimo. Klíči k jejich udílení nerozumím, ale mám velk podezření, že je motivován něčím jiným, než skutečnými výkony za daný film, ať již to můžou být známosti, politika atd. Třeba Linda B. Linda jednoznačně Lubaszenka přehrává. Lev pro Agnieszku Sitek? Za co jako? Tato cena má zkrátka nulovou výpovědní hodnotu. Ale i tak je Sekal jeden z nejlepších filmů 90. let. (20.01.2011)

Druhá světová válka je zde v podstatě jen kulisou k nadhozené tezi - lidi jsou svině. Chci tím říct, že kdyby okupace nebyla zmíněná a doba nebyla otitulkována letopočtem, tak to vlastně člověk ani nepozná (pokud tedy pomineme vyprávění o výletě do Španěl nebo jak strýc Sekal ke gruntům přišel). Slaboši jsou svině a hodní a zlí stojí na stejné straně - proti tomu slabému stádu. (26.03.2010)

Nechápu, jak je možné, že se mi tento excelentní film vyhýbal tak dlouhou dobu. Ty barvy, chrámová hudba, velice šmrncovní scénář a fantastičtí herci, to vše charakterizuje tento snímek. Sekal je už na první pohled ztělesněný zlo, jeho vlezdoprdelka slizkej Záprtek, naproti tomu neuvěřitelně sympatický kovář. Celý děj se odehrává na malém prostoru a to v krásné prosluněné moravské vesničce, samozřejmě plné katolíků (to funguje dodnes) no a to by nebyla Morava, aby se tu nepila ta nejvítečnější slivovica. Tož 9/10 :-) (16.02.2010)

Film, který se pomalu rozjíždí, ale o to působivější je ve svém závěru. Tak trochu mi přišlo, že se jednalo částečně o takovou variaci na mafiánské filmy, kde se několik vysoce postavených chlapíků dohodlo, co je třeba udělat s jedním parchantem, který jim kazí kšefty. Může se zdát až paradoxní, že jsem čas od času právě s hlavním záporákem Sekalem sympatizovala víc než se všemi těmi vesničany sedícími u piva. Ale je to skutečně tolik paradoxní? Vždyť Je třeba zabít Sekala tak krásně odhaluje prohnilou českou povahu, že v něm až na kněze v podání charismatického Jiřího Bartošky vlastně žádná kladná postava není. Kovář Jura Baran se drží stranou a zachovává si ke všem chladný přístup, naše milé vesničany v konečném důsledku zajímá jen to, aby nikdo cizí nezískal jejich půdu, a samotný parchant Sekal? Ten hlavnímu hrdinovi bez obav řekne, že nesympatizuje ani s partyzány, ani s fašisty a že celou dobu hraje jen za sebe. Přiznat si něco podobného chce cojones, tedy koule, dámy a pánové. A je fajn, že je někdo v tomto filmu, podepřeném krom zajímavou kamerou, scénářem a hudbou hlavně výbornými hereckými výkony, ještě někdo má. (02.02.2009)