Zapomenuté světlo

Je překvapení že skvělý " komediant" umí střihnout charakterní roli? Není, vzpomeňte na V. Menšíka v Ikarově pádu nebo na J.Dvořáka v Hřbitovu pro cizince... Jinak úžasný scénář ,skvělá režie Michálkova ,krásné exteriéry.Kouzelný a noblesníý hrabě Kinský v roli hraběte Kinského :-) Rád dávám 100% Četl jsem i knihu a je úplně jiná než film... František Kinský uvedl že, skutečným předobrazem postavy hraběte Antonína Kinského, kterou hrál ve filmu jeho bratr, Antonín Kinský, byl ve skutečnosti hrabě Děpold Czernin a jeho manželkou princezna Lobkovicová, oba zaměstnáni v té době ve zdravotnictví, ona jako sestra on jako řidič sanitky, oba ještě žijící lze spatřit v tomto síle:https://www.ceskatelevize.cz/porady/11453913494-modra-krev/414235100141001-czerninove/ Zámek Bečváry koupil rocker Rober Kodym v roce 2000, po rozsáhlé opravě se do něj nastěhoval a má v něm i hudební studio. (12.04.2009)

Ač by tomu mohl společný název napovídat, Vladimír Michálek nenatočil filmovou adaptaci stejnojmenného autobiografického Demlova ,,románu", jen se jím nechal volně inspirovat. Demlův předválečný Tasov a pozdně normalizační realita socialistického Československa skutečně také nemá mnoho společného. Je tu však mnoho věcí, které oba nesourodé světy v Michálkův prospěch latentně spojují - svéráz vesnického prostředí, tolik odlišný od městského způsobu života, naplňující právě ten pocit ,,zapomnění", víra vystavená zkouškám pochybností, ale i zlovůli světské moci, totalitní dopad (Deml tak vnímal tlak katolické církve, se kterou vedl spory a která zakazovala jeho dílo a jeho samého ,,uklízela" na zapadlé farnosti...) i vlastní podstatu kněžství. Z Demlova knižního alter ega - ohnivého rebela a buřiče, se ovšem stal ve filmu jeho pravý opak - Polívkův farář Holý je tak dokonale plastická a uvěřitelná postava a Polívkovo herectví tak dokonale ukázněné a zbavené jeho zažité manýry, že lze před Michálkovým režijním (a Polívkovo hereckým) talentem jen smeknout... Tak bouřlivě emocionální kniha a tak mírný a komorně laděný film. A přesto Michálkův umělecký koncept funguje a má své opodstatnění - 80. léta v ČSSR jsou v něm zakonzervována a subjektivně reflektována (stejně jako rok 1934 v Demlově strhující knize). Zapomenuté světlo je úžasný film, který by snad mohl i někoho z diváků motivovat k četbě osobité a originální stejnojmenné knihy... Podobné filmy: Cestou křížovou (13.03.2009)

Vyborny film se skvelou atmosferou doby nedavne, vcetne realii ( je ale pravda, ze v roce 1996 to asi nebyl zase takovy problem ). Bolek Polivka se sve role ujal bravurne, pusobil velice lidsky. Veronika Zilkova spolu s Otesankem predvedla take svuj nejlepsi herecky vykon. Strasne se mi libilo tempo celeho filmu, kdy Michalek nikdy zbytecne netlaci na pilu. Vyborny film, Sekal a Babi leto ale hodnotim jeste trochu vice. Vladimir Michalek je momentalne jeden z nejlepsich ceskych reziseru! (13.04.2009)

Závěrečná slova hlavní postavy o skutečné podstatě a vlastním smyslu víry jakoby redukující boha na odlesk boží duše, který není než vírou v dobro, jsou srozumitelná i pro ateistu. Lidská mravnost je totiž jen jedna. Příběh, který ve své literární předloze byl zřejmě dějově i psychologicky zjitřenější a samozřejmě posunutý do času Demlova života, svou šťastnou aktualizací - posunem do posledních měsíců komunistického režimu - jen získal. Vše, co bylo v složitém a nesnadném Demlově životě skutečně životné a pozitivní, bylo soustředěno do hlavní postavy filmu, role, která patří k vrcholům Polívkovy početné filmografie. Stejně zdařile vyznělo i zachycení novodobé madony ztělesněné umírající matkou zčásti již vzrostlých dětí pohorské vesnice na východním okraji Jablonecka; i o výkonu Žilkové, její ztělesnitelky, lze říci, že byl jedinečný. Roprachtice-Albrechtice jsou také východiskem pro přesný, nezkreslený výraz předností i limitů pozdní normalizace; obraz, který možná nepřekračuje limity šedi, určitě zachovává rozmanitost té doby. Do zdánlivě všedního příběhu se v dobrém slova smysu podařilo "propašovat" věčné a všelidské, aniž se rozplynulo v mlžině povšechných dogmatickotezovitých frází. SVĚTLO tak víc než čestně obstojí nejen v českém měřítku - o tom nemůže být nejmenších pochyb - , ale i v mezinárodním; v tomto případě mám na mysli např. srovnatelné, zaměřením i směřováním SVĚTLU blízké dílo prominentního režiséra polského hraného filmu ŽIVOT ZA ŽIVOT / MAXMILIAN KOLBE. Silou výrazu a nepatetického enthusianismu se tato Michálkova práce zařadila k nesporným vrcholům české polistopadové kinematografie hraného filmu. (10.03.2009)

Ukázněný Bolek Polívka doma nechal všechny své klaunské atributy a coby farář řeší svůj vztah k Bohu i režimu. A přitom se pokouší zakrýt děravou střechu kostelní věže. A nejen ji. Nejsou peníze a hlavně chybí dobrá vůle. Jenže on se ve stále ještě dobách socialismu nehodlá vzdát. Tahle dědinka kdesi na severu Čech prostě nebude přihlížet, jak dešťové kapky znehodnocují oltář či obrazy svatých. Navíc se faráři stává blízkou nemocná Marjánka ztvárněná velmi slušnou Veronikou Žilkovou, kterou zájem někoho těší a posiluje. Celkově je to milý čistý film: sice bez vrcholů, ale rovněž bez výraznějších pádů. (08.10.2019)