Zapomenuté světlo

Když jsem Zapomenuté světlo před lety viděl poprvé, připadalo mi příliš šedivé a smutné, příliš nasáklé dobou, na kterou jsem ani pořádně nepamatoval, leda ze školky. Bylo mi právě patnáct, zvenku útočilo léto a Anička, do které jsem byl trochu zamilovaný, zhodnotila celé dílo lapidárním: "Pchh... ňákej bůh." Pak jsme se šli všichni koupat do jezera. Tolik jen na kajícnou objasněnou, jaké může být člověk pako, obzvláště když se v patnácti zamiluje ("Proč pod paprsky slunce, Die, usadils / nám ženy, ono zlo tak svůdné pro lidi?" četl jsem včera u Eurípida). Mně se totiž už tehdy Zapomenuté světlo docela líbilo, zejména výkon Bolka Polívky, ale zůstal jsem mlčet. Teď na podruhé mi nezbývá než uznat, že je to dílo v české kinematografii devadesátých let jedinečné už svým námětem a krásné především v oné postavě neokázalého kněžského hrdiny všedních normalizačních dnů. Ostatní výkony, až na Veroniku Žilkovou, jsou ve srovnání s Polívkou poněkud mdlé. Ale i s pár drobnými vadami se jedná na jednu stranu o skvělý portrét jedné doby a toho, jak bolestně poznamenala katolickou církev, na druhou stranu o neméně skvělou, volnou demlovskou variaci na téma kněz a láska k ženě. (06.02.2009)

Zůstanu s vámi, protože vás mám rád. I když Evička někdy trošku zlobí. Buďte s pánem Bohem. Smutno - veselý príbeh o tom, ako Jan zistí, že je vlastne bezmocný a zostáva mu sa už len modliť. Príbeh, ktorý nenadchne, ale ani neurazí. A také mi príde aj spracovanie. Herecky je to dosť slušné a hudba je pekná. 3,5* (04.11.2023)

Polívkovi bych jeho faráře neuvěřil, ani kdyby mě mučili. Tak blbě zahrané, až je mně stydno. A neškodila by návštěva logopeda, pokud možno, zbavit se brněnského neposlouchatelného přízvuku. O ostatních rolích platí to samé, s tím rozdílem, že jsem tam otřesnou "brněnštinu" neslyšel. Taky bydlím v Brně a nemluvím jak zaostalá "plotna". Nejlepší byl útok psů, to jsem vyprskl smíchy, protože proč tam tu scénu vůbec dali, když byla tak otřesně natočená. Patrně se jednalo o parodii, zde chybně uváděnou jako drama. Film celkově šílený a ztráta času. Když budu mít před smrtí poslední přání, bude to už nikdy nevidět tenhle film. 0% (12.01.2012)

Výborný obraz šedivě depresivních 80. let se stejně laděnou hudbou. Po téhle stránce je to vynikající film, po stránce námětu už to tak slavné není. Polívka jako kněz bojující za svůj kostel a přesvědčení je hodně silná postava a prakticky tu nemá jiného protivníka, než je komunistický režim. Jeho vztah s Marjánkou má přílíš málo prostoru na to, aby se mě nějak výrazněji dotknul. Což je škoda, protože takhle na mě děj působil moc jednoduše. Svým vyzněním a poselstvím mě film zaujal hodně, zpracováním už méně. 70% (25.02.2010)

Něco úplně jiného než Demlova "předloha". Nejedná se však o přepis, nýbrž volnou interpretaci a své kvality film bezesporu má. Polívkův kněz nebojuje ani tak sám se sebou, jako s nepříznivým okolím a těžkými podmínkami pastýřského povolání ve společnosti, která o jeho církev ani poslání a touhu rozdat se příliš nestojí. (01.10.2004)