Miluji tě modře

Scénář napsal Jaroslav Papoušek před svou smrtí v roce 1995 a jeho záměrem bylo, aby film jako něžnou romanci z jiných časů a oslavu žen natočil jeho kamarád Miroslav Ondříček, který to také nestihl. Nevzpomínám si na nějakou dobrou českou poetickou komedii, ale tato obsahově prázdná ještě předčí 50 odstínů....A dorazily to sponzorské výrobky. Veškerý děj spočívá v tom, že dva muži nadbíhají nesympatické slečně a kolem jsou karikované postavy z uměleckého prostředí a celkem zbytečné postavy rodičů. (01.12.2017)

Pokud jde skutečně o scénář pana Papouška, pak buď někdo zasahoval do jeho zpracování (což si myslím), aby bylo aktuální nebo totálně selhala režie, což je taky možné. Na Nesvačilovou se dobře dívá, ale celý film neutáhne. Taková Medvecká zahraje cokoli a věříte jí to, ale má, bohužel, málo prostoru. Každopádně jsem vůbec nevěřil rozhovorům a zvratům. Bylo to dost divné. (27.11.2017)

Kurňa asi se taky stanu uměleckým fotografem a budu fotit akty. Jo děvčata tu byla fajná, dobře stavěná, jen škoda, že ten příběh už nebyl tak skvělý. Místy neskutečná nuda a opruz, ale našlo by se tu i několik zajímavých momentů. Já osobně bych však zas až tolik dvojici Václav Jílek a Denisa Nesvačilová nehanil – hráli to, co jim dovolovaly jejich možnosti a zas tak katastrofální výkony nepodali. Nicméně se mi potvrdilo, že většina českých filmů (hlavně těch z poslední doby) je na podprůměrné úrovni. Zlaté československé kousky… (10.11.2018)

Romantické filmy jsou určeny pro dva druhy diváků. Pochopitelně v první řadě pro dámy, které mohou sní, že jednou také potkají pana dokonalého. A pak pro nás ostatní, kteří bychom se směle mohli nazývat zoufalci, jako návod, jak by ten pan dokonalý měl vypadat a co pro to musíme udělat. Problém u těchto druhů filmů je ten, že hlavní hrdina v něm má vždycky štěstí a nakonec mu kráska padne kolem krku ať se děje co se děje. Uvědomělý člověk však ví, že tak to v životě nechybí. Tenhle film bohužel vybočuje. Jednak má dívka, jak už to tak bývá, chlapa a to debila a jednak, jak to taky tak bývá, hlavní hrdina nad ním slavně zvítězí a dívku mu ukradne. Takže, originalita nulová. Romantiky jsem v tom také neviděl tolik, spíše až v závěru. O komedii snad asi mluvit nebudeme, neboť tolik komediálních prvků tam bohužel není. Což je trochu s podivem od autora Homolků. Podprůměrný scénář a naprosto tragická hudba dělají taky své. Bohužel, od tohohle filmu jsem čekal víc. A samotného mě mrzí, že to nedopadlo. Jenže některé scény a i dialogy působí, když ne hloupě, tak přinejmenším úsměvně, jenže asi jinak, než tvůrci chtěli. Bohužel i tenhle film se tak po zásluze obarvil zde do modra. (10.12.2017)

Do reálného života až moc romanticky uhlazené a sladké, což ještě více znásobuje ta umělecká část filmu z prostředí galerie, focení, artistů. Takhle možná žijí herci a umělci v Praze, ale běžný člověk tak nežije, i proto je to pouze snová podívaná, ale přesto krásná. Restaurace žižkovské věže, Pražský hrad, zrzavá Nesvačilová to ještě umocňují. Jen ten sladkej klučina v hlavní roli (Václav Jílek) mi vadil. Ten byl sladkej až moc. [1933. hodnocení, 105. komentář, 38%] (10.12.2020)