Komentáře uživatelů k filmu (27)

  • drankeryth
    ***

    Nacisti, jedno dievca a dramaticky pribeh o prevychove tohoto ceskeho dievcata na nemecky sposob myslenia jej povahy. Vsetko to malo svoje caro a celkom ma to aj zaujalo. Surovost hlavnej postavy v roli nacistickeho dostojnika prilis moc neukazovali, ako zaobchadza s menejcennou rasou. Sem tam aj troska ukazali, ako si napriklad robil srandu s jedneho zajatca, ked okolo neho strielal. Najviac priestoru dostalo to dievca, z ktoreho sa postupne stala tiez taka povahovo chladna, co nakoniec len hrala. Film vobec neni pre typkov, ktory maju radi filmy, kde je film najviac sustredeny na strelbu a vybuchy bomb. Toto je uplne ina sorta filmov, kde sa to toci v zanri drama, ktora sa odohrava pocas neradostneho obdobia z druhej svetovej vojny.(3.2.2012)

  • Kakho-oto
    ****

    Opět jeden z řady povedených českých filmů s tématikou druhé světové války. Vladimír Körner je mistrem scénařů k historickým a válečným filmům. Pozoruhodný výkon ruského herce Tabakova, zajímavé téma filmu o násilné převýchově neněmeckých dětí s arijskými rysy v nacistických rodinách, pozoruhodné chování fanatického nacisty k cizímu dítěti, zajímavá role V. Bessera (antinacistický učitel vyučující v duchu nacismu, který občas řekne dětem dvojsmysl, aby pak nadšeně na samém konci války rozbil Hitlerův obraz se slovy :"Empor zu Licht!"), neméně výborná role Míly Myslíkové - fanatická nacistka (něco ve stylu Vilmy Cibulkové a další české herečky ve filmu Lebensborn). Film hodně připomíná snímek Lebensborn, na kterém se Körner rovněž podílel. Mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, upřímně řečeno nevím, proč tomu nedávám pět hvězdiček.(13.11.2007)

  • Prubner
    ***

    Zajímavé, nevšední téma i příběh. Škoda, že si autoři více nepohráli s hlavní postavou Emilky, ta je psychologicky nedostatečně propracovaná a ani herečka nepředvedla moc přesvědčivý výkon. Ale Tabakov je skvostný a hodně filmu pomohl.(18.12.2006)

  • Nerajohn
    ****

    Do 5 hvězdiček tomu něco chybí. Vynikající Oleg Tabakov s dvojí tváří, venku bezcitný lagerkomandant, doma pod pantoflem své energické a zlé manželky. M. Součková, která celý film vzdoruje snaze poněmčení, což je asi nejlépe vidět před koncem války při hře na klavír. Poslední role Viléma Bessera, který se nedožil ani premiéry filmu. Ten má dvě extra silná místa. Jednak počáteční rasovou selekci a podle vzorníku oči a vlasů rozdělování dětí na vhodné a nevhodné a pak závěr v zajateckém táboře s lynčováním a ukamenováním Kukucka. Jenom ten vězeň v pruhovaném, co ho poznal a pak za ní běhá po továrně jako atlet, je trošku přitažená za vlasy. Navíc slova učitele, že kdo ponižuje, bude jednou ponížen a ti, co ponižují, se před ponižovanými budou plazit jako odporný hmyz. Tato slova zazní zhruba uprostřed filmu, aby při likvidaci Tabakova, mimochodem výborně nadabovaného P. Kostkou získala ten správný rozměr.(11.12.2007)

  • Wacky14
    ***

    Na dobu ve které film vznikl, (na tom jsem se s lidmi, kteří to viděli se mnou shodl) parádní kamera. Herecké výkony docela uspokojivé, ale celkově na mě film působil tak nějak průměrně. Nevím čím přesně to bylo, ale přes některé dobré pasáže jsem si říkal, že teď si ze mě snad musí dělat legraci. Největší problém pro mě bylo jazykové složení, film měl být asi v češtině, ale bylo tam dost německých a polských pasáží, kde jsem prostě nevěděl o čem je řeč ...(10.6.2009)

  • Vitex26
    ****

    Kukačka v temném lese je silným válečným příběhem, který nechá málokoho chladným. Scénárista Vladimír Körner opět, tak jak je pro něj naprosto typické, předkládá divákovi střet malého, de facto obyčejného člověka, tedy v tomto konkrétním případě české dívky Emilky, a Velkých dějin (V píšu velkým písmenem záměrně). Körner při vytváření scénáře evidentně využil některých motivů, které můžeme objevit i v jeho předchozích beletristických pracích. Ať už se jedná o Střepiny v trávě či, pro někoho možná překvapivě, Písečnou kosu, odehrávající se ve středověku. Vůbec, variování některých tématických okruhů ve vícero textech je jedním z výrazných literárních postupů Körnerových. Výborně se hlavní úlohy zhostila Miroslava Součková, která na svůj tehdejší věk zaujala vskutku vyzrálým herectvím. O nepopiratelném přínosu Viléma Bessera a Olega Tabakova zde bylo napsáno již dost, osobně mi však úplně nesedl dabing druhého jmenovaného, kterého se zhostil Petr Kostka. To ale rozhodně nemůže být překážkou tomu, abych Kukačku v temném lese neocenil jako jeden z nejvýraznějších českých, resp. polsko-českých, filmů první poloviny 80. let a jeden z nejkvalitnějších "zářezů na pažbě" převážně televizního režiséra Antonína Moskalyka.(8.3.2010)

  • facehugger
    *****

    Film krátce po premiéře ještě před revolucí v r. 1989 na čas zmizel z distribuce. Cenzorům se dodatečně znelíbila "lidská tvář" Otto Kukucka. Režisér Moskalyk vytvořil špičkové psychologické drama z války a i kdyby Miroslava Součková/Emilka neřekla jediné slovo, hodnotil bych pěti hvězdičkami. Hraje očima, mimikou tváře, v níž se jí odrážejí všechny pocity. Vržena do nepřátelského prostředí, nakonec zvolna a postupně získává křehký citový vztah ke svému otčímovi. I Kukuck si po čase dívku oblíbí, nazývá ji téměř nezměněným jménem a chrání ji před zlobou své manželky. Touha po dítěti načas vítězí nad nacistickou ideologií. Vztah Emilky k němu mizí v okamžiku, kdy je dívka svědkyní vraždy vězně. Pak už jen hraje nebezpečnou hru, aby se jí - Kukačce, tedy Kukačkové - podařilo z temného lesa vyjít na světlo.(15.5.2012)

1 2 následující >>