Chobotnice

Beznadějně dokonalé ponoření do osmdesátkových vod, včetně návratu do pátečních (či sobotních) večerů u dědy a babičky, kdy na rohovém gauči stál velký tác s vykrájenými půlkami jablek a hrušek, oranžová (lehce štípavá) deka, rozpálené plynové topení a rozpálené obličeje sledující komisaře, kterému všichni hází klacky pod nohy. Až pak přišel ten díl s autem někde u hřbitova, následovalo několik nadávek a od té doby jsme se na Chobotnici už nedívali (konec 4. série). Ale to předbíhám, v naší cestě do minulosti jsme teprve na začátku, Jan Kanyza si pomalu rozmlouvá hlasivky, Eda Cupák výjimečně jako gauner, slizák s hlasem Přeučila svádí Elsu (o lvici se nejedná) a já nerozumím všemu, ale tyhle večery mě baví. A teď po letech, u téhle bezvadné kriminálky usínám, když jsem příliš utahanej na rozkoukávání celého filmu, a užívám si skvělou práci Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha 1987, všímám si i dalších detailů, které jsem tehdy nemohl pobrat (Barbara De Rossi vstávající z postele), občas mě vzbudí střelba, zvýšený hlas anebo geniální hudební motiv. (29.11.2015)

Geniálné, nevím sice, proč se k tomu připisuje tvorba Rakušákům, neboť co vím, neměli příliš příležitostí se v tomto filmu v žádném směru projevit, ale jinak jde o silný emotivní zážitek při sledování konečného očekávaného úmrtí komisaře..... a hudba....no jedna báseň přeci....jak jinak, Mistr "M" se neplete.... (17.07.2007)

Kdo by neznal seriál z 80.let, kde ústřední postavu Corrada Cattaniho dabuje Jan Kanyza. Dostanete se do víru zápletek italské mafie, které šlapá na paty inspektor Cattani. Výborná doprovodná hudba a vůbec je to celé chytlavé, dramatické a na tu dobu velmi vydařený seriál, na kterém si smlsl skoro každý v době, kdy komančové nám pouštěli jen Fantomase, Angeliku atd. (03.01.2010)

Nebudu psát komentáře ke každé sérii, viděl jsem čtyři a bez Placida nemám na další chuť, byť nebudu zapírat že Patricia Millardet je pro mě dost silný magnet. První série má opravdu vynikající scénář, v dalších slábnoucí kvalitu vynahrazuje Morriconeho hudba. Čtyři hvězdy dávám trochu i z nostalgie, protože při premiéře jsem to hltal. Většinou to nikde není moc uvedeno, ale seriál má především hodnotu jako průlomový, velmi volně inspirovaný osudy soudce Borsalina. Tohle si v Itálii do té doby nikdo nedovolil a rozkrývání praktik mafie bylo bleskem z čistého nebe. Seriál má doslova příšerně tísnivou atmosféru a magického hlavního hrdinu, kterému je později úžasným soupeřem fantastický Remo Girone, vše je korunováno skvělým českým dabingem. Jsem rád, že jsem se na to po letech podíval. (01.08.2017)

Ze všech tří sérii vzniknou čtyři hvězdy. Na tento, bezpochyby jeden z nejlepších seriálů, který italská tv vyprodukovala co do kvality zpracování tak i do pojetí o organizovaném zločinu, jsem nikdy nezapomněl. Když jsem sledoval prvně byl jsem kluk a houby jsem ději rozuměl. Zůstal ve mě pouze hudební motiv. Dnes přidám i perfektní dialogy, slušné herecké výkony a dějovou pestrost. Marné snažení, které společně s komisařem sledujeme vzbuzuje pocit zbytečnosti a dojem, že mafii nelze nikdy a ničím porazit. Skvělý počin let osmdesátých. Důvody proč státem kontrolovaná československá televize tento seriál uvedla je zřejmý, ale to je nám všem z hlediska filmového dnes jedno. (18.06.2008)