Kdo se bojí Virginie Woolfové?

Nechám pět, ale na podruhé už mi tempo filmu přišlo dost kolísavé a u některých dialogů mi vypínala pozornost. Ale ti herci... (28.07.2007)

tak takto zvládnutý film jsem už hodně dlouho neviděl. Co k tomu více dodat, není nic zajímavějšího než život sám... (28.04.2009)

Tak vtipné a zároveň tak sžíravé. S hodnocením ale výš nepůjdu - jednak ten film nezanechá vůbec dobrý pocit a jednak je až příliš dlouhý. Překvapivě dobrá práce s kamerou v černobílé ódě na ironii, sarkasmus a černý humor nejtvrdšího kalibru. Černobíly film s černočernou duší. :-) Ústřední dvojice mi trochu (dost) připomněla Bohdalku a toho jejího poslušného amanta ve filmu UCHO, vysoká teatrálnost zase kratší, divácky stravitelnější, i když ne tak kousavě humorný CAT ON THE HOT TIN ROOF. (12.07.2009)

Těžce stravitelná úchylárna, ve které ovšem všichni čtyři představitelé (svým způsobem) psychopatických jedinců hrají jako o život. Spolu s Kočkou na rozpálené plechové střeše pravděpodobně absolutní špička psychologicko-dramatického žánru, který ale asi nikdy nebude patřit mezi mé nejoblíbenější. 75% (10.08.2011)

"You take the trouble to construct a civilization, to build a society based on the principles of... of principle. You make government and art and realize that they are, must be, both the same. You bring things to the saddest of all points, to the point where there is something to lose. Then, all at once, through all the music, through all the sensible sounds of men building, attempting, comes the Dies Irae. And what is it? What does the trumpet sound? Up yours!" [--] Revolutionary Road jsem naprosto "miloval" (jakožto 110% zobrazení reality partnerskýho vztahu) a přišlo mi to jako strašně originální film - přesně do doby, než jsem viděl originál, kterým je samozřejmě Who's Afraid of Virginia Woolf? Respektive Revolutionary Road je "Jak to vypadalo, když byli George a Martha mladí" a Who's Afraid of Virginia Woolf? je Revolutionary Road o 30 let později aneb "Jak by se vyvíjel vztah Franka a April kdyby spolu žili dalších 30 let.". Každopádně nechápu, jak mohl tuhle záležitost někdo natočit už 1966 - přijde mi, že to strašlivě předbíhá svojí dobu. (21.06.2013)

Scenáristické orgie, podtržené vynikajícími hereckými výkony a přesnou režií... takhle ano! (05.04.2014)

Premňa utrpenie, ale aj bolesti hlavy (tie som roky nemal). Ak máte radi spoločnosť ožratých&negatívne otravných agresorov, potom je tento film presne pre vás. JA sám už som cez 15 rokov vďačne triezvy, a nebolo lahké počúvať dve celovečerné hodiny (budem naďalej slušný) týchto štyroch vyhladených destilovaných mozgov. Prial som si tú oskarovú hollywoodsku pijačinu vymeniť za 2 hoďky toho najagresívnejšieho death, gore, grind core metalu. Vedľa farebnej - o dekádu staršej Mačky na rozpálenej plechovej streche mi to osobne prišlo ako pokazená >rozhlasová< hra. Verte, že ak sa druhú polku rozhodnete už len dopočúvať, o žiadne herecké výkony neprídete. (17.01.2020)

3,5  Sledovanie tohto filmu bolelo, doslova ťalo do živého. A na konci ostal veľmi silný emocionálny a psychický dojem. (12.08.2021)

Líp se prostě tohle drama od Albeeho nemohlo natočit! (17.01.2007)

Tedy, ten scénář, to je neuvěřitelné dílo. V pochopení obsahu a motivací mám trochu mezery, Elizabeth a Richard byli okouzlující, ale přeci jen dosti komplikovaný pár. Přesto mi cosi říká, že zážitek z tohoto filmu byl prvotřídní. A scéna s deštníkem? Darmo mluvit. (11.03.2008)

Elizabeth Taylor svému muži a nám křičí přímo do obličeje velmi ostrou výpověď o životě v hermeticky uzavřené nádobě nenaplněného manželství. A činí tak s velkým gustem a bez jakýchkoliv servítek. Burton ji ovšem nezůstává nic dlužen, ba co víc, v samotném závěru získává nad svou ženou převahu. Ale je to převaha jen zdánlivá, ve skutečnosti jsou oba, George i Martha, stejné duševní trosky. Nic naplat, tento film si mě získal hned napoprvé, nicméně se vůbec nebráním dalším společně stráveným chvilkám s úžasným (a vpravdě decentním) manželským párem Burton/Taylorová. Geniální scénář - *. Výborná a celkový dramatický a syrový výsledek skvěle podtrhující kamera a formální zpracování vůbec - **. Obratná a s původně divadelní látkou úžasně pracující režie (tohle nemůže být debut, Nichols prostě musí mít doma ve sklepě schovaných tak dvacet dalších filmů, které natočil před tímto a na nichž si piloval svůj brilantní styl) - ***. Herecké výkony - co k nim dodat? Asi nic, tím by se ta aura jen pokazila. - ****. A jako bonbónek na závěr se sluší vyzdvihnout naprostou hereckou a partnerskou symbiózu Richarda Burtona a Liz Taylorové. Tihle dva jsou sice skvělí ve scénách kdy vystupují každý zvlášť a mouhou tak předvést, co všechno v nich dřímá, ale když jsou na plátně společně, teprve pak je zážitek naprosto famózní. - ***** Celou dobu jsem nějak nepochopitelně a patologicky držel s Burtonem. A za ten úplný závěr, ve kterém se teprve odkryje ona pravá Martha, to rozhodně stálo. (15.03.2009)

Tak tomuhle Plzák říká kalamitní vztah :-) (09.07.2010)

Na tohle asi musím být starší, aby se mě téma filmu výrazněji dotklo. Takhle to působí jako uřvaná divadelní adaptace s mírně přehrávajícími herci. (19.05.2011)

Brrr. Jěště půl hodiny po skončení sotva popadám dech, lepší se vůbec neženit. Oscar pro Elizabeth Taylor a Richarda Burtona, kteří se bravurně zhostily psychologické a depresivní role manželů středního věku. Jestli jejich opravdové manželství vypadalo takhle tak to potěš koště! (25.04.2012)

Jedno z mých nejoblíbenějších dramat a absolutní vrchol absurdního divadla. Ať si Albee říká, že jeho hry absurdní nejsou, nám nezbývá než věřit, že tohle realita opravdu není, jinak se můžeme jít klouzat. Taylor ztvárnila Martu dokonale. Rozhodně jeden z nejlepších filmů, jaký jsem kdy viděl. Surové drama a ještě surovější komedie. (24.07.2013)

Krutá a mrazivá divadelní hra...Elizabeth Taylor byla nepřekonatelná. (27.10.2013)

Co se týče hereckých výkonů, které jsou v těchto konverzačních dramatech vždy tím nejdůležitějším, jsou mistrovská, skutečně bez chybičky. Co se ale týče jednání především Nicka, v některých momentech mi přišlo krajně nevěrohodné (např. před "poslední hrou" by už asi každý normální chlap sbalil manželku a vypadl od těch magorů, ale on ne, on ví co bude následovat, přesto zůstává) a k mému překvapení mě to docela uráželo. Navíc až na výjimky (příjezd z baru) mě většina dialogů moc nebavila a emocionálně nestrhla. Včetně posledního. Samotný film bych tedy i přes nesporné filmařské kvality podruhé vidět nechtěl. (08.01.2015)

Manželství, v tomto případě s příměsí her a samozřejmě alkoholu. Během jedné ne-povedené noci je tu k vidění snad úplně vše a to nejen u staršího manželského páru, ukáže se i ten mladší. Hlavní pointa je samozřejmě, ale trochu jinde... a mě mrzí, že jsem na ni přišel zbytečně brzy. Přesto to není až takový problém, ve filmu jde i o jiné věci, díky kterým je třeba přemýšlet. To, že se původně jedná o divadelní hru je znát, také proto film výrazně stojí na hereckých výkonech. Ty jsou bez výjimky dokonalé, ale tím nejzajímavějším byl pro mě George v podání Richarda Burtona. K dokonalosti chybí snad jen několik minut navíc, přesto se jedná o neskutečně silný film, vůbec, když ho Mike Nichols natočil jako svůj debut. 80% (16.02.2017)

Partnerská sonda podle (jistě) skvělé divadelní hry Edwarda Albeeho. Odehrává se pouze v domě a jeho blízkém okolí a pokud si má takový komorní film udržet vysokou zábavnost a úroveň, tak to musí vynahradit kvalitou scénáře (postavy, téma, dialogy...). To je zde ohromná. Příběh začíná pozdě v noci a končí při úsvitu. Po celou dobu sledujeme jen dialogy mezi dvěmi manželskémi páry, které bravůrně odhalují rozpoložení postav a partnerskou situaci. Psychologická linka je silná. Vztah Marthy a George mě po celou dobu fascinoval - vyloženě mě bavilo sledovat, jak se poodhaluje. Ačkoliv je destruktivní, toxický a smutný v mnoha směrech, tak scénář dokázal s naprostou lehkostí přejít do osobitě milé či zábavné roviny. Zkrátka to byl skvělej zážitek. Zajímavé je, že představitelé těchno hlavních rolí byli doopravdu manželé. "Kdo se bojí Virginie Woolfové?" je jeden z nejlepších vintage B&W filmů, které jsem kdy viděl. (11.08.2020)

Po Kočce na rozpálené plechové střeše druhý z Taylorovic majstrštyků - až se jeden ptá, nakolik do toho s Burtonem vrazili svůj vlastní vztah... (31.08.2004)