Samotáři

No narozdil od ostatnich mi to nejak zvlast svizny ani kultovni neprislo, ale ty dve hodiny sem se docela dobre bavil. Film v podstate o nicem, ale je v nem vic myslenek nez v hromade podobnejch filmu dohromady. Jediny cemu verim, ze je kultovni, tak to jsou hlasky, ty jsou naprosto uzasny, nema cenu tu nejakou citovat, stejne je zna kazdej nazpamet. Vsichni herci to zahrali dobre, ale Trojan predvedl opravdu vynikajici vykon a Machacek je proste buh. (22.04.2005)

Umělá hmota. Je lehká, ohebná, univerzálně využitelná; vystavena žáru smrdí a kroutí se. Lepší je tenhle film nekonfrontovat se skutečností a brát ho jako soubor zelenkovských gagů, protože všelijaké ty řečičky o generačních výpovědi a kdesi cosi... Nevím, možná žiju v jiném světě. Ale Samotáři mi připadali jako kulisový konstrukt, kde je to hulení až do zblbnutí vlastně docela zábavná věc, kde jsou všichni mladí, krásní, umělohmotní. I ta samota je něco, co naši mladí a neklidní hrdinové podstupují z nudy, pouze jako další zábavný experiment ve sterilním papundeklovém světě. Vrcholem je pak Jiří Macháček, který je na první ťuknutí opravdu srandovní, ale když jsem film zkoušel znovu, začal mi jeho "vyčazený pohodář" totálně lézt krkem. A to už vůbec nemluvím o některých dialozích, které jsou tak očividně "vtipné", až mě připravují o duševní klid. To už snad ani není film, to je exhibicionismus. K životnějším patří rozhodně linie se skvěle sehraným ztroskotancem Ivana Trojana a několik dobrých a tak trochu mrazivých point (scéna s Japonci)... (28.01.2004)

Můžu se v podstatě podepsat pod komentář Marigolda, mé výhrady jsou velmi podobné. Je to umělý výrobek, který je na hony vzdálený tomu, co znám z reálného života a i když nemůžu vyloučit, že někde se podobné lidské typy vyskytují, já je rozhodně nepotkal. Určitou zábavnost filmu neupírám, byť ty postavy jsou tak "cool" a vypouštějí tak neskutečné hlášky, až jsou mi nesympatické. Jako generační výpověď to u mě v žádném případě neobstojí, ale jinak se Samotáři pohybují někde mezi dvěma a třema hvězdičkami. Celkový dojem: 45 %. (18.06.2006)

Co se mi vybaví, když si s odstupem času na Samotáře vzpomenu? Především asi zhulený Macháček, který hraje svou nevěrohodnou roli naprosto věrohodně a přirozeně, rozcuchaný Trojan sápající se po bejvalce Jitce Schneiderové, Němec s Maciuchovou při večeři uprostřed japonských turistů, Rašilov s Mitevskou čekající na přílet UFO...... A to všechno navíc v tak zábavném a neotřelém balení a podpořené bezchybně vybranou muzikou, že v hitparádě českých porevolučních filmů si řekl David Ondříček tímto dílem o hodně vysokou pozici. A na druhé shlédnutí to může být ještě mnohem lepší :-) 4 a 1/2* (15.07.2013)

Možná je moje štěstí v tom, že jsem Samotáře viděl až v době, kdy to všeobecný nadšení z Macháčkovejch hlášek trochu vyšumělo. Vzpomínám si, jak v době, kdy byl tenhle film IN, do mě pořád někdo hustil hlášky ze Samotářů, což mi celej film zprotivilo a to jsem ho ještě ani neviděl. Po pár letech jsem se odhodlal Samotáře zkouknout a ono to překvapivě bylo docela vtipný. Od Ondříčka se mi líbilo i Šeptej a Samotáři byli minimálně stejně dobrý, takže pro mě je to jeden z mála českejch režisérů, kterej mě nezklamal. Skoro se až bojim podívat se na jeho další filmy, abych nepřišel o iluze... Jinak, abych tady zareagoval na komentář jednoho z mých oblíbených uživatelů, tak ve chvíli, kdy Křen rozmlátí čelní sklo u Megana a pak najednou jede s pečlivě vyříznutym sklem, z toho nejde mráz po zádech, ale spíš je to k smíchu. Výměna čelních skel je pro mě denní chleba, takže vim, jakou to dá práci takový vlepený čelní sklo z auta vypreparovat. A bejzbolka je ten nejhorší možnej nástroj :-) (26.09.2009)