Whisper
Režie:
David OndříčekKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Tatiana Dyková, Jan P. Muchow, Jan Čechtický, Kateřina Winterová, Petra Špalková, Zdeněk David, Zdeněk Suchý, Bořivoj Navrátil, Václav Mareš, Nikolaj Hejko (více)Obsahy(1)
Anna - šestnáctiletá dívka z malého města - utíká z domova a potkává mladého floutka Speedyho, který ji zavede mezi městskou partičku. Tady se Anna postupně seznámí s jeho bratrem Filipem, nemluvnou kamarádkou Irmou a záhadným mladíkem Kytkou. Anně se otevře nový svět, plný zábavy a večírků, který jí okouzlí svojí barevnou rozmanitostí. Postupně se sblíží s introvertním Filipem, který má také největší podíl na její proměně. Annina zdánlivá naivita a upřímnost jejích citů nakonec zamíchají kartami v celém příběhu. (Magic Box)
(více)Recenze (271)
V rámci české kinematografie je David Ondříček velmi osobitý režisér se signifikantním stylem, jenž se naplno projevuje už v jeho celovečerním debutu. Šeptej je tak trochu uměle podivínský film o podivínských lidech a jejich (ano, podivínských) vztatzích s výtečnými, přesně padnoucí hudbou podbarvenými, impresivními záběry nočního města, v němž Ondříček spatřuje určitou poetiku a dává ji ochutnat i divákovi. Co mi na filmu nesedlo - a věřím, že stejný problém s ním měla i spousta ostatních - byly dialogy. Jejich "vyprázdněnost" a triviálnost odráží to vnitřní tápání a hledání sebe sama, kterým si prochází mladí, nazařazení hrdinové, jenže takové žvástání o ničem velice rychle omrzí a film začne v rozporu s krátkou stopáží působit rozvláčně. Zejména ve srovnání se Samotáři, kteří jsou díky Zelenkovu scénáři naopak zásobárnou již zkultovnělých hlášek a zárukou zábavy pro široké masy. 60% ()
Vysvětlí mě někdo proč se to jmenuje Šeptej? David Ondříček to rozjel o 4 roky naplno se Samotářema, tohle beru jako takovou přípravu. 65% ()
Tak trochu ve stylu "nemam moc co říct a navíc jsem u toho nudnej". Moc jsme nepokecali, no... ()
I když možná trochu utahané, film má co říct a jeho úvodní písnička se mi opravdu líbí, velmi dobře vybrané hudební kousky. Snad jen bych vytknul tu plochost příbehu. 70% ()
Tohle mne potkalo v mých telecích letech a tak jsem to dost bral. Viděno s odstupem času si člověk uvědomí, že tohle mohlo vzniknout jen v těch letech..Pro Ondříčka to byl takovej pomalej rozjezd k Samotářům a dalším lehce nezávislým filmům . Co ale utkvělo v mé hlavě i CD changeru je soundtrack Jana P. Muchowa - Colorfactory. Ten se neoposlouchá! * * ()
celej film je tak trochu z jiný planety... :) 60% ()
Fakt nepovažuju pohled na bandu zhulenců, úchylů, mimoňů, looserů a debílků za film. Tento komentář platí pro veškerou Ondříčkovu celovečerní tvorbu. ()
Ťažko písať komentár k niečomu, čo nemá hlavu ani pätu a je tak zbytočné ako chcieť naučiť slona stepovať. Obsahovo tak nevýrazné a tak nudné, že som skoro od nudy zošedivel. Kľudne som si mohol doniesť pred telku vedro zemiakov a začať ich šúpať, určite by to bolo zmysluplnejšie. Postavy sa tam len tak bezprízorne mihali, šuchtali a medzi sebou jalovo plkotali. Sem-tam sa tam mihol nejaký postarší škaredý homosexuálny úchylák s pokazenými zubami a to by asi čo sa týka pútavosti bolo všetko. Vďaka aspoň naznačenému milostnému trojuholníku dávam tomuto "veľdielu" slabučký podpriemer, ale aj to som musel zažmúriť obe oči. Proste nezáživná zbytočnosť. 30/100 ()
Filmová alternativa poprvé. David Ondříček vypráví o Praze. O jiné planetě - což v polovině devadesátých let pro každého východňára Praha nepochybně byla. Podzimní nádech s krásnou hudbou od Color Factory a dvou mystických osob, jejichž hudbu oddaně poslouchám již dlouhá léta - EOST. Také obraz začátku klubové scény. Jednoduchý, ale velmi milý Ondříčkův film pro a s jeho kamarády...velmi mě baví. ()
Bezprostředně po zhlédnutí mi unikají příčiny jisté proslulosti, jíž se tento snímek těší mezi celou řadou mých vrstevníků. Ten film je divný, nudný, prázdný a působící starší než ve skutečnosti je - za těch 17 let od svého vzniku strašně zestárnul. Místy jsem se neubránil občasnému uchechtnutí a Tatiana Vilhelmová se mi snad v žádném filmu nelíbila víc, ale za sebe nemám problém prohlásit, že mi Šeptej přijde spíše jako stylistické cvičení před Samotáři než jako plnohodnotný celovečerní film. Tímto si mimochodem mohu odškrtnout obeznámenost s kompletní Ondříčkovou režijní filmografií, z níž mě nejvíc oslovila adaptace Rudišova románu "Grandhotel" a samozřejmě Samotáři, jinak zbytek tedy nic moc. Mimochodem milostná scéna mezi Vilhelmovou a Muchowem v závěru je vážně trapas, stejně jako herectví některých protagonistů snímku. ()
Musím konstatovat, že tenhle film (ač se nikdy neschovával za háv komedie) převyšuje opus Samotářů alespoň o jednu délku. Ale dost trapného srovnávání, vždyť tenhle film má společného jen tvůrce, námětem je hodně vzdálen, jen ta depresivní Praha zůstává. ()
Tento film trochu narúša moju (zatiaľ nenarušenú) teóriu, že Ondříčkove dielo má kvalitatívne klesajúcu tendenciu. Nadchádzajúci Samotári boli predsa o niečo dospelší, vyzretejší, profesionálnejšie zahraní. Menej sa hľadali.. Ale Šeptej je originál! Tatiánka Vilhelmová sa tu našla a Muchow a jeho soundtrack, navždy zmenil český film. Chasing Amy, s menším dôrazom na popkultúru (čítaj prispôsobené prostrediu) ()
Už když můj DVD player odmítal plynule přehrát film Šeptej, jsem měl podezření, že s tímto Ondříčkovým filmem nebude něco v pořádku. A bylo to horší, než jsem čekal. Omlouvám se panu Troškovi, že jsem kdy slovně napadl některý jeho film, protože to co předvádí Ondříček v prvních dvaceti minutách (dál už jsem se bohužel nedostal), je prostě a jednoduše STRAŠNÉ. Vůbec jsem nepochopil, o čem ten film má být a co mají jednotlivé scény vlastně vykreslovat. Ten film vypadá, jakoby nějaký amatér vyrazil s kamerou do některé městské kavárny mezi místní hňupy a prostě točil, jak žvaní o tom hnědém, smradlavém. A pak se prostě a jednoduše přesunou do bytu a tam to pokračuje. Příšernost!! Nulové charaktery, nulová výpovědní hodnota. Už i ti Samotáři jsou docela průměrnou, nevěrohodnou sondou do života odrostlé mládeže, ale aspoň je to zábavný film. ()
Film, který nepatří k nejpopulárnějším, nejkvalitnějším, nejoriginálnějším... Ale má v sobě určité kouzlo, určitou atmosféru, kvůli kterým si ten film jednou za čas prostě potřebuju pustit.. ()
Prvých desať minút som myslel, že to vypnem, ďalších desať minút rovnako, potom ten blbeček z auta našťastie trochu ustúpil zo scény. V tejto dobe som vyrastal, ale o nejakej generačnej výpovedi by som ani náhodou nehovoril. Šeptej jednoducho veľmi zostarol a ak bol v dobe vzniku aspoň trošinku cool, dnes ani náhodou. Ondríček chcel možno natočiť české My private Idaho, ale to by jeho film nesmel pôsobiť tak kŕčovito, herecky amatérsky a nudne. Nnajväčším plusom je Vilhelmová. Prečo ale musí predstavovať 16 ročné dievča, keď ako cca 19 ročná hrdinka by bola v tomto príbehu uveriteľnejšia? ()
Původně jsem chtěl napsat, že to je film o něco horší než Samotáři. To ovšem neplatí..je to výborný film.. a Samotáři jsou "jen" ještě lepší! :) K tomu Vilhelmová, Muchow a Čechťák.. příjemná podívaná! ()
70% Příjemný malý filmík. Nic jsem od něj nečekal a přesto mě celkem potěšil. ()
Konkurent nepřekonatelným Samotářům. Silně kontroverzní film o homosexualitě a vztazích mezi dospívajícími - nebo spíše dozrávajícími - lidmi. Dlouho jsem se nemohl rozhodnout, ale skvělá hudba, která doplnila tenhle snímek, nakonec přispěla ke čtvrté hvězdě. Na české poměry si ji určitě zaslouží a Tatiana Vilhelmová k ní určitě přispěla velkou měrou. 70% ()
Typický studenský film. Hledání tehdy mladého režiséra, jak vidět život kolem sebe. ()
Wilhelmová se fyzicky za 25 let skoro nezměnila. Nedávno o divokých devadesátkách zajímavě vyprávěl Kamil Střihavka. Nostalgie po devadesátkách z jejich koncerty, tancovačkami a festivaly. ()