Hra snů

Tenhle film má celkem zajímavej příběh a na papíře to možná vypadalo dost dobře, ale výsledek neni nic moc. Chybí tu větší dynamičnost, rychlost, nějaké nečekané zvraty... Od začátku víte, o co půjde a zařadíte si tenhle film do kategorie filmů s podobnou tématikou... Myslim, že s tímhle příběhem se toho dalo vytáhnout fakt víc!! Neni to zrovna jeden z filmů, který by vás zarazil do židle a přinutil se soustředit jen na něj, neni to film, u kterého by vám nabíhala husí kůže nebo tak, ale přesto je to film, na který se dá koukat, a když nedávají zrovna nic lepšího tak se dá i dokoukat do konce... (05.03.2007)

Celý děj se odehrává během baseballového zápasu - a ve vzpomínkách Billyho Chapela (Kevin Costnera). Chapel je zde špičkovým nadhazovačem baseballového klubu, jehož budoucnost je ohrožena (jak klubu tak i samotného hráče). Navíc si uvědomuje, že už není nejmladší... Takže ve chvílích mezi samotnou hrou se vrací ve vzpomínkách zpět, a postupně zjišťuje, že mu život utíká mezí prsty... Ať si říká kdo chce co chce, pro mně je Kevin Costner výborným hercem, a zde to více než potvrzuje... (11.03.2004)

Kevina Costnera mužu ve všech žánrech a ve sportovních určitě také. Skvěle zahrané, baseball se mi taky velice libí. Kelly Preston tu hraje také skvěle od obyčejné redaktorky s brýlemi až ke krásné babě s čočkama :) Skvělá hudba. Viděl jsem to tolikrát a pořád to má stejný konec u mě (slzy). Doporučuji všem. (27.11.2011)

Raimi je určitě skvělý režisér, o tom mě přesvědčil už dávno. Dokáže natočit téměř jakýkoliv styl, a to velice dobře. V tomto případě se jedná o mix sportovního a romantického žánru. Romantiku příliš nemusím a asi si ani Hru snů podruhé nepustím, ale musím však vyzdvihnout zpracování sportovní stránky. Raimi dokázal, a to i díky skvělému Costnerovi, navodit úžasnou napínavou atmosféru, jaká se u sportovního filmu nevidí každý den. Další plus si zaslouží trenér, ten byl opravdu nezapomenutelný:) (24.08.2009)

Basseball jsem nikdy nehrál, pochopení jeho pravidel mne stálo několik let dřiny i odříkání a na zápas MLB bych neletěl ani na osobní pozvání některého z amerických vládců světa. Přesto mne filmy o tomto podivném sportu většinou baví, ale tohle je poměrně slabota. Dělá mi totiž problémy litovat prošedivělého nadhazovače Billy Chapela, kterého bolí ručička po letech pohazování míčkem do catcherovy rukavičky. Sice se snažím, ale multimilionáře prostě litovat neumím. Celý stadion nadšeně kouká na Chapelovu ČISTOU HRU, což paradoxně znamená to, že se vlastně žádná hra nehraje, pouze Chapel dělá pápá všem palkářům. Určitě je to z hlediska baseballu úžasná událost, ale sledovat míček, jak se prakticky neustále pohybuje po stejné trajektorii mezi dvěma sportovními dědečky, je poměrně nezáživné. (21.01.2012)