187 - Kód pro vraždu

Komorní drama One Eight Seven začíná velmi slušivě. A stejně jako řadu jeho předchůdců ho napsal sám život. Středoškolský učitel Trevor Garfield si prošel svým, ale na svou profesi nezanevřel. A to i přesto, že se po brutálním pobodání 15 měsíců stala jeho přechodným domovem nemocnice. Nyní se vrací, s čistým štítem, ale i když se pro něj jeho noví svěřenci stanou výzvou, tak nedokáže bez emocí sledovat stoupající agresivitu studentů a lhostejnost vedení školy. Jeho kroky jsou sice chvályhodné, ale zaručeně si s nimi zadělává na pořádný malér (pro mě docela podivný závěr á la Lovec jelenů). Krocení neposlušných žáčků se veze prakticky na stejné vlně a každý z průseru bruslí po svém – snímků o dětech ulice tu už bylo mnoho, teenageři vychovaní v pouličních přestřelkách, rasistických poměrech a chudobě mě tak v druhé polovině dvouhodinového snímku přestali i díky kostrbaté režii z ničeho nic zajímat. Emoce pozvolna vychladnou a zůstanou otázky, co tenhle místy matný film může kromě výtečného Samuela L. Jacksona (a vesměs většiny dospělých herců) nabídnout.. (06.09.2009)

Mám rád, keď vie film vyvovať emócie, predovšetkým tie negatíve a 187-ička toto dokáže. Neviem, či sa na niektorých amerických školách v pofidérnych štvrtiach chovajú takto študenti (tykanie a nadávanie profesorovi, tvrdá ignorácia, výsmech, strkanie a vyhrážanie sa mu...všetko na katedre školy), alebo to bolo iba exponované; ale toto si to v skutočnosti ani nedokážem predstaviť. Tam nebude fungovať žiadna výchova, iba basa. Nevidím inú lekciu ako tvrdú školu života, veľmi tvrdú. Záporákom máte chuť spraviť niečo oveľa horšie ako činí hlavný hrdina, zaujímavo obsadený Samuelom Jacksonom. Ten sa takmer celý čas chová inteligentne, vie na diváka zapôsobiť, škoda preto záveru, v ktorom sa zachová ako magor. (22.09.2020)

Na Reynoldse je námět zajímavou volbou, ve výsledku snad i malým vítězstvím. Do hlavní role velmi dobře obsazen S. L. Jackson, který zdařile sehrává obě rozporuplné polohy své postavy. Díky jemu a práci scénáristy se daří držet děj filmu na pouhý dohled od klasických zvratů a silně tak působí ve prospěch atmosféry filmu. 70% (16.01.2009)

Soundtrack David Darling a Michael Stearns: 1. Slack Hands - Galliano ,2. Spying Glass - Massive Attack ,3. Release Yo Delf (Prodigy Mix) - Method Man ,4. Stem - DJ Shadow ,5. Flipside - Everything But The Girl ,6. Karmacoma - Massive Attack ,7. In November - David Darling ,8. Neither Sing Sing Nor Baden Baden - Big Bang ,9. Raincry - God Within ,10. Pregao - Madredeus ,11. The Wilderness - V-Love ,12. Mankind (Part ll) - Jalal , (10.06.2011)

Začalo to skvěle, pokračovalo nadějně a skončilo divně, a to v tom nejhoršim slova smyslu. První zhruba hodina ubíhá svižně - studenty nenávidíte, Garfielda litujete, četné drastické scény příjímáte s němým úžasem, užíváte si nápaditou režii. Pak se ale One Eight Seven zvrhne v něco, v co se zvrhnout rozhodně nemělo. Dobře, že přijde brutální vyvražďovačka se dalo čekat a nikomu to nezazlívám (snad jen ta nepřehlednost, místy jsem se v těch jménech ztrácel), ale celé to ukončit ve stylu ruské rulety je něco tak strašně nevěrohodného, chce se mi říct až infantilního, že se mi z toho všeho chtělo plakat. Plakat - tím se dostávám k dalšímu až příliš průhlednému záměru tvůrců - za každou cenu si na divákovi vymanit nějakou tu slzu. Kdepak, chlapi, bída to byla. Zkrátka závěrem natolik pokažený snímek jsem už dlouho neviděl. Přitom jsem ještě někdy v půlce filmu plánoval svůj komentář načít slovy "Jackson je prostě machr". Takhle bohužel můj dojem z jeho prvotřídního výkonu poněkud zastínily jiné pocity, kterým jsem se prostě nemohl ubránit. Velká škoda. (23.04.2009)