O Janovi a podivuhodném příteli

Jedna z nejzvláštnějších pohádek, jaké jsem kdy viděla. V kinech by možná neuspěla tak, jak si zdejší uživatelé myslí, protože děti by pravděpodobně ze sálů utíkaly s pláčem a nepochopením. Ano, mrzelo mě, že některé skutečnosti nebyly ani v závěru vysvětleny (původ věnců, proč byla vlastně princezna zakletá). Dabing taky na kvalitě dost ubral, hlavně u jinak velice sympatického Tomáše Valíka. Ovšem ta hororová hudba, krásná princezna a podivuhodný závěr (kdy mě "přítel" docela vystrašil) si zaslouží silné ***. (30.09.2012)

Jedna z mála povedenějších nestudiových pohádek posledních let. Pohádka má působivou pochmurnou atmosféru, vnitřní melancholickou poetiku a dotaženou vnitřní logiku, která pečlivě odměňuje to dobré v každém. Postava Přítele je velmi zdařilá a pohádka se jí a mnoha dalšími prvky střetává s žánrem fantasy. Trochu slabá je postava princezny Evy Vejmělkové, která je jen hezká a esteticky nešťastná. Vedlejší postavy jsou vesměs velmi hezky československoněmecky obsazené a velmi mě potěšil i jemný i zemitý humor zastoupený v některých postavách (např. dvojice zlodějíčků Labuda-Zedníček skvěle funguje), který netlačí na pilu. Trošku úleva, že tu pohádky nedělá jen Troška. (03.11.2007)

Opravdu velice zvláštní snímek. Pokaždé mám po dokoukání takový nepříjemný pocit, ale právě proto se řadí k jedné z mých nejoblíbenějších, jelikož si tuhle pohádku stále pamatuji, ikdyž jsem ji viděla kdysi kdysi hodně hodně dávno. Vládne zde opravdu temná, ponurá, šedá atmosféra a vyvolává opravdu divné pocity. Příběh je sice jednoduchý a podobných námětů existuje spousta, ale stejně je tu něco, co dělá tuhle pohádku vyjímečnou a já osobně ji považuji za mnohem lepší počin, než kdejaké jiné pohádky, které ovládají naše televizní obrazovky každé Vánoce. Je to opravdu velká škoda, že je spíše taková zapomenutá a spousta lidí na ní ani nenarazila. Za mě rozhodně doporučuji, je to něco, co mi uvízlo v hlavě dosud. Celý filmový zážitek ještě umocňuje volba herců v čele s princeznou Agnes, alias Evou Vejmělková, která je zde oravdu půvabná. (28.10.2018)

Víte, v čem je tahle pohádka jiná než současná mass produkce? Proti hrdinovi stojí ultimátní zlo, které se nepitvoří ani není směšné, ale safra ZLÉ. O to větší je síla dobra a poučení. Fantastická atmosféra, výborná hudba (Petr Hapka ja klasik hudby českých pohádek), herci a příběh s filozofickým podtextem (viz např. skvělý závěrečný dialog). Duo Trávníček-Labuda a duo Skopal-Vyskočil jsou fantastičtí! Naprosto vyvážené dávky humoru, napětí a romance. Trio černých rytířů je také k pohledání, směs českých a německých herců je výborná (vždycky jsem strašně bál Matthiase Habicha s hlasem Borise Rösnera). Ve snímku graduje především atmosféra, která je na začátku dotažena na absolutní vrchol (smrt otce, odchod z domu). Obdivuji všechny ty dokonalé momenty a parádně načrtnuté postavy. Stačí jen Labudův výraz, když nevěřícně pronáší: "Vobyčejnej dědek, vobyčejnej kluk..." a je vymalováno. Prakticky nemám výhrady. 95%. Nejlepší pohádky jsou hororové pohádky. A těch kamenných soch s živýma očima se bojím doteď :-) V mém zebříčku tuhle pohádku už asi nic nepřekoná. Když sleduji každovánoční konkurenci v TV, shledávám, že je bezkonkurenčne nekonkurenceschopná! (28.09.2006)

Mistrovsky natočená televizní pohádka, která v ledasčem převyšuje pohádky směřující do kin. Pro mě je to obrovské překvapení. Pomáhá tomu samozřejmě německý kapitál, jenž byl do ní vložený a je to hodně poznat. Jedná se o o trikově povedenou pohádku, zároveň skvěle nasnímanou, bohatě výpravnou se strašidelnou hudbou. Natáčelo se jak u nás v Čechách (Bouzov, Panská skála), tak v Německu, v Alpách a u moře. Po celou dobu je pohádka temná až hororová. Připomíná spíše filmy Juraje Herze jako PANNA A NETVOR. Na začátku umírá Janův otec (Radek Brzobohatý), který je pochován vedle chalupy pod březovým křížem. Po okolí se prohání tři tajemné víly na koních, oděné do zelených šatů a na hlavách mají prazvláštně zakroucené rohy. Přináší poselství o princezně... Z těchto víl se vždy stanou tajemní rytíři se stejně zahnutými rohy, které se pro mě staly takovým symbolem pohádky. Jan se za nimi vydává, tedy spíše za princeznou a na své pouti potká dva lupiče, jak vykrádají rakev v kostele. Opět taková temnější, morbidní symbolika. Ale aby princeznu získal musí uhodnout tři hádanky, což se ještě nikomu nestalo a každý byl za špatnou odpověď proměněn v sochu. A tak v hradní zahradě stojí desítky soch... Vypadají strašidelně a zároveň úchvatně. Snad úchvatnější bylo jen ono samotné zkamenění těch, kteří neuhádli. Především prince z arabské země, Martina Dejdara. To vše je doplněno o již zmíněné zdařilé triky a dokonalou kameru, která se především vyznamenala při záběrech koňů ve skocích. A aby to byla správná hororová pohádka, musí tu být i zlý čaroděj. Ten mi nejenom svojí vizáží, ale i chováním a smrtí připomíná Mrakomora. Jeho postava je naprosto úchvatná, tak jako jeho jeskyně, jejíž dominantou je trůn v chřtánu kamenného baziliška. [4052. hodnocení, 190. komentář, 72%] (29.01.2020)