Příběh služebnice

Zajímavá utopická představa co když se nad ní zamyslíme nemusí být v dálné budoucnosti tak utopická úplně. Celkem chytlavě podaný děj, kde se ovšem snaží navodit dojem postapokalyptického rozložení světa po několika nukleárních katastrofách pomocí několika málo míst, kde hlavní hrdinka často chodí sem a tam. Herecky jde o slušný průměr, ze kterého vybočuje speciálně Robert Duvall, jehož pojetí onoho množícího rituálu je opravdu dokonalou ukázkou toho, jak se vážný moment dokáže změnit v celkem úsměvnou hříčku. Od režiséra cenami ověnčeného Plechového bubínku Volkera Schlöndorffa bych ale přeci jen čekal o něco víc. Atmosféra je ovšem oproti pojetí na velmi dobré úrovni, takže máte takový znepokojivý pocit z toho, aby k něčemu podobnému doopravdy nedošlo. Ta hra s vírou, která je sama osobě dost nebezpečnou zbraní a za kterou se schovávají časté nepravosti tohle právě krásně ukazuje. Pod patrným vlivem evropské tvorby tak vnikl slušně mrazivý příběh, který bych zas až tak úplně nevydával za sci-fi a jemuž dávám 3 a půl hvězdičky. Proč tak málo? Protože taková předloha by snesla větší propracovanost a depresivnější dekorace. (17.10.2004)

Prvních 15 minut mi přišlo skvělých, ale ačkoli i pak to nějakou atmosféru mělo, celý příběh se rozplizl na něco ne zrovna záživného. Přitom ten děj je celkem zajímavý, jen se to celé vyvíjí zbytečně pomalu, po filmařské i herecké stránce to taky není bůhvíco a taky jsem doufal v to, že ten totalitní svět na pozadí bude mnohem líp vykreslený, protože to mě na tom všem zajímalo úplně ze všeho nejvíc. A taky se nemůžu zbavit dojmu, že z toho šlo dostat víc. Většina věcí je zde řešena buď moc rychle nebo vůbec. Takhle to v mých očích není na víc, než na lepší průměr, i přes ten skvělý začátek a konec a pár jiných povedených scén. 3* (24.07.2021)

Když začnete seriálem a pak se podíváte na film, přijde vám ten film skutečně jakýsi neúplný a zkratkovitý. Do samotného děje se skoro nestihnete vžít, postavy si nestačíte oblíbit. Kusé scény ne delší než minutové - jdu do obchodu, šup jsem v obchodě, šup platím, šup jsem zpět doma.. Charaktery postav jsou celkově dost nedotažené a i kdyby byly - vlastně by nikdo nestihl cokoli vysledovat. Je to chladné, uspěchané a chaotické. Nepříliš příjemné na pohled. Neuvěřitelné. A je také možné, že vše je to jen srovnáním dvou hereček v jedné hlavní roli a pak i všech ostatních. (29.04.2019)

Vývoj pojmu svobody, ktrerý se historicky váže ke "svobodě od něčeho" (třeba od otrokářství nebo od pánů), ke "svobodě k něčemu" (seberealizaci nebo nebo k autentickému činu) až ke "svobodě k ničemu" - a to jsme doma tady, v obecně neurčité totalitě, i když bližší určení není zas tak obtížné. Jde ze o církevní stát (neplést s křesťanským), o nějž církev usiluje po celou dobu svého vývoje. Často se jí to skoro podařilo, mnohdy chybělo jen málo. Pozn.: Kdyby pod filmem nebyl podepsán Volker Schlöndorff, ke kterému mám stále důvěru, asi bych jej vypustil. Nicméně režie je nemastná neslaná, příliš explicitní; nalinkovaná, omalovánková notová osnova s předkreslenými notami. (21.05.2018)

Určitě si přečtu předlohu a je možné, že bych ztvárnění nepřijala, kdyby to bylo obráceně. Mně toto ztvárnění ale celkem sedlo a totalitní režim, krutý ve své kýčovité podobě, rozhodně strach a hnus vyvolal. Odporný byl rituál oplodnění - fuj fuj fuj... Nebo veřejná poprava typu: " Vítáme Vás, ve tři hodiny se koná ženská poprava a ve čtyři vás zveme na popravu mužů, příjemnou zábavu" tak to také byla chuťovka. Neznámá tvář hlavní hrdinky byla určitě dobrý tah a mně její krása i herectví vyhovovaly. Jednu hvězdičku ubírám za jistou nepravděpodobnost vyústění příběhu, ale je to přecejen fikce. Jsem zvědavá, jestli tenhle komentář budu přepisovat po přečtení ... (25.10.2012)