Po stopách krve

Po stopách krve kráčajú stopami krvavými od začiatku prieč koncom, lenže skutočné motívy a kľúčové udalosti sa dozvedáme veľmi nenápadne, potichu, niekedy len mihotaním pohľadov. Téma je nepríjemná, pedofilná deviácia a postupné nabaľovanie náladového strachu celej dediny napovedajú Bressonovskými motívmi mimických (ne)vyjadrení. Najväčšie emócie, ktoré na nás tamojší obyvatelia vykľú, sú sklonené hlavy. Nemožno teda čakať akési elegantné rozlúštenia podopreté odvodzovacími hláškami zahraničných superstar, občasné menej logické chovania nepriamych svedkov sú len výsledkom ohromných očakávaní, ťažko splniteľných. Je teda pravdou, že formálne je táto časť "ságy" o niečo zaujímavejšia. Nuž a záverečné vyšetrovanie cez zásteru v premietačke a stekajúci pot páchateľa prebieha mimoriadne naturalisticky a bez zbytočných slovíčok krásy. Vtedy, keď detektív (inak ojedinele) ukončil ono ticho suchou hláškou na margo tých topánok : "bylo by je škoda, pravda?", znamenalo pre nás divákov tú pravú katarziu takto zostavenej zápletky : netradičnej, o to však interesantnejšej. (17.07.2015)

DOCHÁZÍ MI TRPĚLIVOST. Řekne v jedné scéně major Kalaš jednomu z podezřelých. Devízou Kalašovek jako by opravdu bylo, že trpělivost při vyšetřování  ztrací nejen  major Kalaš, ale i divák a atmosféra netrpělivé  nejistoty je intenzivní.  Byť tentokrát ve mě ta netrpělivost spojená se záhadou a nechutným zločinem zůstala nejintenzivější asi tak hodinu. Pak už jsem se přestal mást a identita vraha mě pomalu správně napadala. Ovšem lapení přes video s vymyšlenou pastí bylo i tak skvěle. Vyzdvihl bych i dobrou práci s neznámými hereckými tváření. Navíc se v černobilé trilogii Kalašovek s Hrušínským stupňuje u jednotlivých dílů vzestupně závažnost hlavního tématu a tady u trojky, už jde o nechutné zločiny pachané sadistou na dětech. Což je docela i na svou dobu  v Československu odvažné. Přesto se mi minulý díl zdál o trochu lepší. Zde pro mě mělo například občas výkyky tempo. Ale i tak pořád solidní podívaná. (28.05.2021)

Nadprůměrná detektivka, napínavá, se správnou atmosférou a výborným Hrušínským jako Kalašem, který nejenže je skvělý kriminalista, ale ještě k tomu příležitostný vtipálek. A taky se tenkrát nazývali lidé pravými jmény a přitom se ještě zachovala určitá míra politické korektnosti, tedy viděno dnešníma očima (z čehož má člověk smíšený, ale převážně pozitivní dojem). Celkově slušné 4*. „Umíte mlčet?“ - „Jistě, můžete se spolehnout!“ - „Tak o tom mlčte.“ (07.08.2013)

Petr Schulhoff je znám divákům spíše jako autor komedií Zítra to roztočíme, drahoušku! apod., avšak hodně tíhl i k detektivkám. Do dvou svých filmů (Strach, Vrah skrývá tvář) obsadil do role majora Kalaše Rudolfa Hrušínského a jeho kolegu hrál Radoslav Brzobohatý. Do třetího filmu s majorem Kalašem však již druhého policistu neobsadil, nechal jen jednoho hlavního vyšetřovatele, opět v podání Rudolfa Hrušínského. Temně depresivní film vypráví o případu několika vražd se sexuálním podtextem, kdy obětí je dítě. SPOILER!!! Stopy krve zavádějí vyšetřování nejprve k romské (tehdy cikánské) rodině, posléze se podezřelým ukáže být mírně vyšinutý stařík... V jedné ze svých mála rolí se zde objevuje Hana Brejchová, sestra známější Jany, a dokázala, že umí zahrát s přehledem. (09.03.2013)

Spoilery! Snímek jsem si užil zhruba stejně jako předešlý díl. Vraždění dětí je totiž srovnatelně zábavné s vražděním žen a vždy se u toho rozplývám radostí. Líbí se mi, že takhle stará kriminálka dokázala v minulém díle nakousnout téma incestu a v tomto díle téma pedofilie. Úplně bych to v této době nečekal. Hrušínský je standardně výborný. Atmosféra dílu byla skvělá. Případ znovu zprvu příliš nezáživný, ale s postupem času se nádherně rozvinul. [80 %] (04.10.2023)