Poslední pokušení Krista

Hudba Peter Gabriel. Nejlepší soundtrack všech dob. (02.03.2009)

Už na začiatku sa dozvedáme, že to nebude podľa evanjelií, že ide o mysticko-filozofickú kontempláciu nad Ježišovým životom v duchu silných pochybností a vnútorných bojov. No napriek tomu je to o podstate Ježišovho života a o jeho odkaze ľudstvu, veľa udalostí sa pridržiava evanjelií. Ježiš tu vykreslený ako človek sám prekvapený svojím poslaním pochybuje, hľadá iné možnosti, chce zistiť pravosť svojich zjavení... ma touto cestou omnoho bližšie k ľudským aspektom žitia ako zidealizovaný manekýn, ktorého možno často vidieť v nábožných filmoch. Na konci filmu sa ide nekompromisným až šokujúcim spôsobom do vykreslenia dôsledkov odmietnutia Božej vôle. Tu dogmatici zatvárajú oči, tu, kde môžeme pochopiť prečo Ježiš nemusel byť (a ja verím že určite nebol) riadený iba vierou ale aj logikou, ráciom. Viera bez lásky, ale aj bez rozumu je fanatizmus. (20.07.2009)

Som kresťanka a iní kresťania ma od zhliadnutia tejto snímky odhovárali. Nechápem to pobúrenie cirkevnej vrchnosti, i keď niektoré prvky sú možno pohoršujúce, ale iba keď sú úplne vytrhnuté z kontextu. Možno film vypli práve v tej najkontroverznejšej scéne, kde sa Ježiš nachádza v úplne netypickej pozícii (aj ja som to mala chuť urobiť, ale vydržala som) a tak im ušiel prekvapivý záver, ktorý mne ako veriacemu človeku dal najviac zo všetkých filmov o Ježišovi. Zeffireliho Ježiš Nazaretský ma dostal tou evanjeliovou exaktnosťou, nestrojeným spracovaním, Gibsonovo Umučenie Krista estetickou stránkou, zobrazením utrpenia, vytrvalosti, prevážil skôr súcit, osobný vzťah k hlavnej postave. Ale iba v Poslednom pokušení Krista je zobrazené, aký význam malo Kristovo utrpenie a aké by boli dôsledky toho, ak by on nevykonal to, čo mal dané zhora. Dôležité je si uvedomiť, že nejde o klasický evanjeliový príbeh, ale ľudský pohľad, vykreslenie boja telesnej a duchovnej podstaty. Kazantzakisov námet a výkon Willema Dafoe boli skvelé. Výdych na kríži spojený s úsmevom – bolo to to najkrajšie zobrazené „Je dokonané“. Myslím si, že ľahšie uveríme takému Ježišovi, ktorý prežil všetky pochybnosti, boril sa s ľudskými slabosťami, nedokonalosťami, aby nám mohol raz povedať: „Rozumiem tvojej situácii, i ja som to zažil na vlastnej koži.“ Alebo „Ježiš“, ktorý sa vznáša 1000 km nad zemou, je perfektne vybrúsenou mŕtvou kamennou a vyumelkovanou soškou, ale nemá k nám blízko. Veď „Boh toho, ktorý nepoznal hriech, za nás urobil hriechom, aby sme sa v ňom stali Božou spravodlivosťou.“ (2. list Korinťanom 5;21) (20.07.2009)

A co když ANO ..... (11.09.2009)

Tenhle příběh je genialní.Kristus byl jenom člověk (když už teda vůbec byl).A ten Jidáš...S tohodle museli ve Vatikánu srát blesky a přitom k tomu není důvod.Tam ale rozumní lidé nejsou!Knihu sem si musel dát taky a tohle podání Krista už nikdy nic nemůže přibít.Pardon přebít. (13.01.2010)

Výborně zpracované, krásná hra s náboženstvím a postavami. Jenom je to občas až moc roztahané. Film obsahuje spoustu podnětných myšlenek. Skvělý Willem Dafoe. Viděno bez titulků, ale snad jsem většinu dialogů pochopil správně. *** Ve zkratce: Jedna skomírá a druhá vyvstane. Chce být ukřižován znovu. (05.02.2011)

... jsem si říkala "To zas bude agitka...". A vono ne! ;) (10.03.2011)

Jako odnaučeného křesťana mě tahle verze života Ježíše Nazaretského hodně potěšila. Protože konečně někdo pochopil, že Mesiáš nebyl svatoušek, přece jenom ať už opravdu byl nebo ne, byl syn Člověka (a jak sám egoisticky tvrdil, syn Boha, Bůh). Všechny stěžejní postavy příběhu z Nového zákona jsou převrácené úplně naruby. Máří Magdaléna je díky Ježíši kurva, Jidáš hrdina, apoštolové zbabělci, Jan Křtitel polonahý magor v řece, sv. Pavel nájemný vrah a samotný Ježíš, ten stlouká kříže pro Římany. Willem Defoe zvládl svou roli Rabbiho bravůrně, stejně tak Harvey Keitel jako Jidáš. Navíc když připočítám působivou hudbu Petera Gabriela a režii Martina Scoreseseho, výsledkem je velice hluboký a působivý film. Bohužel jeho stopáž ničí film nudným chvílemi, které tam ale k úplnému pochopení díla být musí. (22.04.2011)

S odhlédnutím od nesporné myšlenkové hloubky je Poslední pokušení jedním z nejskvostnějších, nejpodmanivějších, nejopojnějších audio-vizuálních zážitků vůbec. Ballhausova kamera je neskutečná, syrová a inovativní ve scéně ukřižování (snímání ze vztyčovaného kříže, nezvyklé rakursy, ...) a ve statických záběrech naprosto estetická. Na Dafoeův oduševnělý obličej bych se v tom nádherném rámování vydržela dívat hodiny a ani by nemusel promlouvat tím rozjímavě tlumeným hlasem. Jeho výkon je tady absolutní špička a vzpomínám si, že když jsem film asi pře dvěma lety viděla poprvé, nemohla jsem ho ještě dalších několik dní setřást. Co víc, od Gabrielova etnického majstrštyku si divákovo ucho nedostává šanci ani na moment odpočinout a celý snímek je tak bohatě zvukově nasycen, že vytváří totálně nepropustnou, hypnotickou atmosféru, která umožňuje velmi osobní zážitek. To vše v dokonalé režii mistra Scorseseho, a čert vem všechny klasiky "jeho" žánru, Mafiány a Kasina, pro mě je tenhle film vrcholem Martyho filmografie. Jeden z důvodů, proč milovat film. (05.05.2012)

Po smrti Ježíšově působili jeho žáci, kteří očekávali druhý příchod Krista. Ten však nepřicházel a oni nevěděli jak si to mají vykládat. Působit začal Pavel z Tarsu, jemuž se zjevil sám Ježíš Kristus a pověřil ho kázat mimo židovskou obec. Pavel se tak stal výraznou postavou sekularizace křesťanství a judaismu. Dle nové smlouvy (tedy nového zákona) Ježíš vykoupil svým životem duše ostatních ze smlouvy staré. Toto dnes již těžko uchopitelné poselství stále zůstává nesmírně podstatnou součástí křesťanského odkazu. Metafora vykoupení se dnes stala jakousi mytickou a méně významnou součástí příběhu Ježíše Krista. Kdyby se však docela zapomnělo na tento motiv, vytratila by se sama podstata křesťanství kamsi mezi stárnoucí morální poučení a Ježíš by byl ze spasitele degradován na pouhého učitele. Svobodná existence ale spočívá ve vědomí vlastní minulosti a především chyb, které v ní učinil člověk. Ač jsou minulé a tudíž mimo jeho dosah, stále se ho bezprostředně týkají. Budoucí je zase naplněno nadějí i strachem. Evangelium oslovuje ty, kteří nezavírají své svědomí, touhu a vůbec celou svou bytostnou existenci ani před jedním. Člověk může přijmout jako dar, to čeho nemůže dosáhnout vlastním snažením, to jest skutečně svobodný a spravedlivý život. Víra spočívá ve skutečném přijetí života i s jeho konečností a omezeností, ne v úniku z něho prostřednictvím vykoupení. Hledání konečného smyslu nenese samo o sobě žádný význam, není-li ukotveno v přítomnosti. (05.01.2013)

Jeden z obsahově nejhlubších snímků vůbec. Scorsese zase potvrdil po Zuřícím býku či Taxikáři svůj úžasný cit pro natočení takovýchto filmů a Dafoe a Keitel dle mého názoru předvádí jeden ze svých životních výkonů. Velice nedoceněný film. (20.12.2013)

Zážitok, ktorý vás pohltí, požuje a vypľuje. Ak ste neuvažovali o viere budete(nemyslím v tom zmysle, že začnete veriť), ak ste uvažovali začnete inak, pravda ak nie ste zaslepený, ako fanatickí veriaci a odsúdite film bez toho aby ste si ho pozreli. Scorsese v podstate len vymenil kulisy a znovu sa vybral na cestu hľadania identity jedinca a jeho životného údelu. Zhodou okolností sa jedná o istého Ježíša. (08.05.2008)

Zajímavá polemika s Novým zákonem poukazuje prostřednictvím rozpolceného Ježíše na to, že Bůh nemůže být vykládán jednoznačně. Nutí k zamyšlení, zda vůbec, případně kolik z informací o tomto Ježíši Nazaretském je pravdivých a kolik si jich "domyslela" církev, ono společenství vyvolených, jež rozhodovalo, komu bude odpuštěno a za kolik a kdo bude upálen na hranici pro svůj odlišný názor. Tento komorní příběh není jen o Ježíšovi, je především o nás samých. 9/10 (08.09.2008)

Film jsem viděl několikrát ještě před přečtením předlohy, takže lze předpokládat, že její vznímaní již bylo filmem nějak ovlivněno. Každopádně hned u prvních stránek (při popisu Jidáše - jak má rozpolcenou tvář) mě zarazilo, jak přesně filmové obrazy odpovídají představě autora předlohy. Nevzpomínám si na jinou filmovou adaptaci, která by tak doslova odpovídala atmosféře předlohy. A nějakým zázrakem se Scorsesemu podařilo na plátno dostat i hlubší významy (a že jich je) tohohle geniálního zpracování Kristova příběhu. Momentálně mám nejradši scénu útoku Ježíše a jeho suity na Chrám - za zvuků zdánlivě nepřípadné hudby Petera Gabriela. Nádhera. (19.11.2008)

Ultimátní Scorseseho biják,jeho nejlepší a filmařsky nejvyzrálejší počin,divácká slast. (07.01.2011)

Co to mělo být? Filmy od Martina Scorseseho miluju nebo z nich povětšinou odcházím velice potěšen, jenže tato více jak dvou a půl hodinová cesta Krista mezi ně patřit nebude. Děj není nikterak složitý, ale moc mi o postavě Ježíše neřekl. Navíc je ta forma zpracování poměrně nudná a nezáživná. Jak však koukám na hodnocení okolo, budu zřejmě osamocen :) (02.02.2011)

Veřící nejsem a tohle se mi moc nelíbilo. Na alternativní (či kontroverzní) příběh jsem se dost těšil a byl jsem ochotný přijmout prakticky cokoliv zajímavého. Kdyby byl Ježíš vyobrazen jako normální (po)chybující člověk věřící v to co dělá, tak bych byl asi úplně spokojený. Jenže tady je Ježíš jenom člověk s psychickou poruchou s halucinacemi a skupinka kterou s sebou táhne na tom není o moc lépe. Občas vypadne něco z Bible a nějaká ta myšlenka, vše mezitím je ovšem prázdnota bez jakéhokoliv historického kontextu (historii mám rád). Ježíš v žádném případě nebyl hrozbou pro Řím, stejně jako pacifista není hrozbou pro válku. Ježíš je dnes všeobecně vnímán, ať už u věřících či ateistů, jako symbol spravedlnosti, dobra a přetrvávajících morálních hodnot (po právu dle Nového zákona, narozdíl od Boha popsaného ve větší části Bible - viz. též teorie dvou Bohů) a jako takový symbol by měl zůstat, protože naše společnost je (nebo by alespoň měla být) na podobných hodnotách založena. Moderní historie neví o Ježíšově životě prakticky nic. Autorům tedy nic nebrání udělat z Ježíše třeba římského vojáka a to už postrádá trochu smysl celé věci :-). Ale kdyby to bylo natočeno zábavně (což není) a Ježíš byl ztvárněn třeba jako největší slizoun starověku, tak bych dal s klidem i nejvyšší hodnocení. (23.03.2011)

Dost možná nejpůsobivější snímek na téma "Ježíš Kristus", jaký jsem doposud spatřil - neotřelý pohled na komplikovanou osobnost a zároveň "nejlidštější" a téměř demýtizující vyobrazení jedné z nejkontroverznějších postav lidských dějin. Přidanými hodnotami jsou herecké podání Willema Dafoea v životní formě a kvalitní režie uznávaného Scorseseho, který ale přecejen možná mohl nějakých 10 až 20 minut vystřihnout pro lehčí stravitelnost zejména konzervativnější střední části příběhu...85% (03.07.2012)

Veľmi zaujímavý a veľmi dobre režírovaný film o tom, že aj náš spasiteľ, Ježiš Kristus, bol človekom. Ako to vieme z knihy kníh, Satan sa ho niekoľkokrát pokúsil prilákať na temnú stranu. Kazantzakisova kniha a tým pádom aj film od Scorseseho však popisuje ešte jedno pokušenie Ježiša a to vo chvíli, keď zomiera na kríži. Zobrazenie alternatívnej situácie (keby Ježiš sa rozhodol tak, že nenaplní svoj osud), je veľmi zaujímavé a zobrazuje veľmi zaujímavú alternatívnu budúcnosť. Spomínanú knihu nemám, ale keby som mal možnosť, tak niektoré pasáže by som veľmi rád prečítal. Ja, ako veriaci a katolícky človek, verím v tom, že smrť nášho pána nebol zbytočný a že nás s tým zachránil od úplného zániku. Preto si to musíme vážiť a snažiť sa žiť dobrý život. Spôsob, akým pán Scorsese zobrazuje Ježiša (asi najlepší výkon od W. Dafoa za celú jeho kariéru), ako obyčajného človeka, je veľmi pôsobivé. Osobné hodnotenie: 96% (*****) (27.10.2012)

Úchvatné majstrovské dielo, myšlienkovo neuveriteľne hutné, spracovaním hypnotické. Willem Dafoe ako Ježiš, ktorý je súperiaci sám so sebou, so svojimi démonmi, ako Ježiš, ktorý je človekom. Film, ktorý bol podľa mňa absolútne nepochopiteľne zaradený na čierny index v Cirkvi. Hoci (už)nie som veriacim, tento film je dokonalý výklad Ježišovho života... Videl som 1x v českom dabingu ---------- 100% (25.03.2016)