Divoké včely

„Víš, jaká budu za pár roků?“ - „No?“ - „Tlustá, blbá, spokojená.“ - „No.“ Divoké včely jsou podobné Štěstí a Venkovskému učiteli, jak tématem, tak i kvalitou. Zas jde o hořkou tragikomedii z vesnice a Slámovi se musí nechat, že tohle specifické prostředí a jeho atmosféru prostě vylíčit umí. Stejně tak místní postavičky. Ať už šlo o šílený ženský kolektiv, babičku-gamblerku popíjející zelenou, výdělečnou vdovu, Liškova Krále popu a mnoho jiných. Vyloženě slabý je snad jen Matonohův pošuk (ten nejen jakoby nepatřil na vesnici, ale tak nějak vůbec do celého filmu). Všechny postavy však spojuje fakt, že se skoro předhání v tom, na kterou z nich je zoufalejší pohled. Každopádně mě bavily, stejně jako ty jejich duchaplné dialogy. Místy filmu sice trochu dochází dech a sem tam nějaký ten vtípek vyšumí do ztracena, ale přesto jsem se převážně bavil a hodnotím solidními 4*. „Zajímá mne…jestlis přemýšlel o tom, o čem jsme mluvili naposled.“ - „A o čem jsme mluvili, tato?“ - „O potřebě vertikality.“ - „Tak…tak o tom jsem nepřemýšlel.“ (06.06.2017)

Vesnice dnešních dnů, spousta různorodých postaviček (jeden kamarád si hned vzpomněl na Amarcord) a skvělé herecké obsazení včetně naturštiků. Místní "babky" chlastají zelenou, v bufetu se chlastá zelená, všichni chlastají zelenou a čas plyne. Vyřeší se nakonec něco? Nevyřeší. A je vůbec co řešit? "Tak Laďo, co novýho na baráku? - Včera konečně přivezli to lino." (23.04.2003)

To, co je sociální a společenský genius loci malé zapadlé vesničky proti významu Prahy, je Slámou nabitá víska plná bílých i černějších nul oproti malé zapadlé vesničce. Divoké včely jsou však i "formanovsky" krásné a přesto originální. Tím nemyslím ani tak politovánihodným ubožákem Michaelem Jacksonem Liškou (za pět *), ale uvěřitelnou poetikou přirozenosti, zakrnělých křídel zahnízděných neschopných nešťastníků, kteří zde zažívají své "malé", leč vážné každodenní radosti i starosti během svého přežívání na cestě odnikud nikam. (07.12.2006)

Tretia hviezdička je za atmosféru, samotný film akosi speje odnikiaľ nikam. Nie že by to bola chyba, keby sa tá bezcieľnosť nahradila hĺbkou - ale aj duchovná hĺbka Divokých včiel je tak po kolená... potenciál je však využitý, pretože oveľa viac som ani nečakala. Ten kúsok zmarených očakávaní nahradila spomínaná atmosféra a tak sú to férové 3* - nič viac ako pohodovka, kultom sa asi nestane. (01.08.2006)

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě (16.11.2006)