A.I. Umělá inteligence

Velmi mile mě překvapilo, že Spielberg umí být i opravdu osobní. Sice i teď si to u mě kazí tím neustálím velikášstvím, ale nyní mi to vadí asi nejmíň z jeho dramatických filmů. Měl jsem pocit, že si konečně uvědomoval, že velkolepý a lidský nemůže být příběh najednou. Bohužel neodolal tomu úplně. Kéž by to natočil Kubrick... (04.09.2008)

Nebýt toho přehnaně sci-fistického konce, který byl hodně velkou zátěží na moji psychiku, byl by to Spielbergův režisérský nadprůměr. Obsazením Osmenta (mladého talentovaného herce, který si tímto filmem získal můj obdiv) do role roztomilého robůtka prahnoucího po opětované lásce a po tom stát se real orgy klukem z toho režisér udělal líbivý doják pro střední generaci.Film je nápaditý a pěkný, toť vše. (26.07.2007)

Tenhle film je podle mě hodně rozporuplný. Je to určitě zajímavé sci-fi ale musím se přiznat, že mě to občas i docela pěkně nudilo. Některé scény jsou ale opravdu výborné a hodně citlivé, kdy jsem jen sledoval obrazovku a dojatě kroutil hlavou jak je něco takového možné. Úplně nejlepší je ten konec.Nemám slov, totálně mě dojal a ve výsledku zvednul můj celkový dojem z tohoto Spielbergova díla. Být to o puůl hodiny kratší byl by to pro mě jeden z nejlepších filmů. (25.07.2007)

Velmi zajímavý svět budoucnosti se mi zalíbil a stejně tak myšlenka rozličných robotů. Nad všechny zde čněl výborný Olsen a jeho velmi uvěřitelné herectví. Na druhou stranu, další postavy s výjimkou Lawa (zprvu stylového, později spíš až moc umělého, plnícího pouze svoji úlohu v ději) mě vůbec nezaujaly, lidské barbarství v podobě likvidování robotů mi přišlo až moc vykonstruované, fungování Davidova těla mírně zmatené (pominu emoce; jak to, že mu voda v obvodech nenadělala podobou paseku jako špenát?). A přestože kritická myšlenka „roboti se chovají více humánně než lidé a obráceně“ je pěkná, stejně tak Davidova nezdolná touha být normálním chlapcem (čekání na zázrak), zhruba od jeho zachycení sítí ve vodě mě příběh nějak přestal dál zajímat, a já už jenom téměř apaticky čekal na nekonečné přívaly sentimentu a dojímání; a ty se také dostavily, i když pravda v ne tak drastické míře, ale přesto se zařadím mezi tu „co kdyby“ skupinu uvažující nad (vydařenější?) podobou filmu v případném Kubrickově režijním zpracování, celkově tedy průměr. (04.04.2013)

Formálně promyšlené, originální dílo, které mě před těmi dvanácti lety zmátlo právě svým epizodickým vyprávěním, ale dnes musím kromě netradiční (ale fungující) struktury obdivovat, jak například hladce kombinuje hororové konvence s těmi pohádkovými. Kubrickovské je to z tematického hlediska velmi (typických motivů lze vypozorovat hned několik) a hlavně se to vyloženě nabízí rozebírat lacanovskou psychoanalýzou (hrůza z odhalení "reálného reálna" atd.), podobně jako třeba Vertigo nebo Psycho. To mě vede k domněnce, že Spielbergova kariéra má s tou Hitchcockovou několik styčných bodů - stejně jako filmy "mistra hororu" jsou ty Spielbergovy ve své době považovány spíše za oddechovou zábavu a není jim věnován dostatek pozornosti ze strany "seriózních" kritiků a akademiků. Přitom se s plynoucím časem ukazuje, že jde o důmyslné a komplexní filmy, které spojuje zřetelný - dá-li se to tak dnes říct - autorský rukopis. (03.04.2013)