Princ a chuďas

Vždy, když někde v posledních letech vidím vlezle bodrého a úžasně "vtipného" Romana Skamene, nemohu pochopit, že stejný člověk tak krásně zahrál chlapeckou dvojroli v tomto skvělém televizním filmu. Mám rád knížky Marka Twaina, a toto zpracování je ještě lepší než předloha. Krásný, syrový a dojemný příběh-legenda. (18.12.2010)

Dvoudílný televizní přepis stejnojmenného Twainova románu je dílem výjimečné umělecké hodnoty, filmem, který v mnoha ohledech dokonce překonává původní literární půdorys. Zásluhu na tom má nejen režisér Ludvík Ráža, který ve spolupráci s kameramanem Františkem Vlčkem snímek opatřil působivou, takřka hororovou atmosférou, ale také celá plejáda vynikajících českých herců, mezi nimiž samozřejmě ční sedmnáctiletý Roman Skamene v překvapivě zdařile provedené ústřední dvojroli. Veškeré další epitafy by byly zbytečným nošením dříví do lesa. Zlatý fond československé televizní tvorby. (10.01.2017)

Jsou literální díla, nad nimiž žasnu. Vznikla totiž v perech spisovatelů mnohdy tak vzdálených od míst kde se příběhy odehrávaly a to nejen z hlediska vzdálenosti, ale i z hlediska času. Jedním z nich je Ben Hur a druhým Princ a chuďas. Ačkoliv Twaina považuji za skvělého amerického spisovatele, aniž bych chtěl jakkoliv znevažovat jeho historické znalosti, přeci jen se divím co on mohl vědět o renesanční Anglii? V dalekých USA? Tehdy? Ale asi podobně jako Karel May nikdy nebyl v Americe a neviděl jediného Siouxe, stejně jako během války Severu proti Jihu Wallace mohl jen snít jak to asi vypadalo v provincici Judea ve starověkém Římě, tak Twain napsal opravdu nádhernou knihu díky níž v té Anglii prostě jste. Příběh byl už na plátnech zpracován mnohokrát a to i ve světě, ale tu naši čenobílou verzi z roku 1971 mám nejraději. Hrají tam samé herecké elity, výprava je skvostná a pamatuji se jak mne ten příběh v mládí oslovil když jej dávali v TV poprvé. Pokud Roman Skamene má mít tak jako každý herec nějakou životní roli, myslím si, že je to tato dvojrole. Žádný veklák, ale princ a chuďas. Skvěle mu sekunduje pan Kostka, tehdy naše herecké mládí školené na školách skutečnou hereckou elitou. A to vše je na filmu znát. Až se nechce věřit, že vzninul v době zuřivé normalizace. Dávám za plný počet! * * * * * (29.04.2023)

Mark Twain přivedl na svět Prince a chuďase literárního, Ludvík Ráža and company televizního a to ve dvou dílech, v nichž se octneme v "Londýně" a bez ohledu na to, kde to opravdu je, atmosféra funguje bezvadně, honosné sídlo honosně vypadá, brloch je brlohem, nad "Temží" mlha, dobová hudba. Kromě elitní herecké sestavy, se mi asi nejvíc zafixoval Petr Kostka jako šlechtic Miles, který pomáhá Edvardovi k návratu do JEHO kůže, a především to byla jedna z prvních hereckých příležitostí Romana Skamene. Tehdy měl zlaté vlásky, čistý dětský výraz, krásný hlas a talent. Princátko Edvarda i hadrníčka Toma zahrál velmi sympaticky, rýsoval se jako slibný herec. Kde je dneska, není nutno dodávat, škoda slov a vzdechů. (14.05.2006)

Šlechtic & Špindíra. Mark Twain by (možná) žasl nad důstojnou tuzemskou adaptací jeho literárního díla v černobílém formátu televizní inscenace. Je rozložena do dvou dílů, jež nemají daleko do stopáže celovečerního filmu. Číslovka dvě je jakýmsi synonymem pro tenhle film, neboť i hrdinové příběhu jsou zde dva, sice každý z nich pochází z jiné společenské vrstvy, ale dohromady je pojí identická podoba. Jistě vyvstane potíž s přistoupením na fantasmagorickou myšlenku existence identických dvojníků, ale to se překlene. Film se stal jednou z prvních velkých hereckých příležitostí pro Romana Skamene, který by se tehdy dobře uživil i jako reklamní propagátor pleťových krémů, kdy by taková Eva Longoria s Heidi Klum mohly rovnou zavřít krám, jak měl obličejíček "vyžehlený". Někomu dokonce mohl připadat i roztomilý, mně připadal jak buzerant.Tak či onak, vekslák Bíny, major Borovička a tahle dvojrole se řadí mezi nejzásadnější role, které vytvořil. Casting byl absolutně bezchybný, i když spodina z podsvětí válcovala vrchnost. Stačí si vybavit Postráneckého s odpudivým pyskem, hrozivého Bláhu a mnohé další. Z vrchních pater je to především Sklenčka se svým "charakteristickým" třesem v roli panovníka či herecká esa Pešek, Růžek, Šmeral aj. Mezi nimi také zajímavě obsazený Petr Kostka v tak trochu tajemnou aurou obdařené postavě šlechtice. A mezi touto hereckou elitou se Skamene ve své první velké roli ani trochu neztratil a dokázal dva kluky od sebe nějakým způsobem odlišit. Scény z hradu nebyly tak poutavé jako scény z podsvětí. Nicméně, režie už tehdy ostříleného Ludvíka Ráži měla řemeslnou kvalitu a cit pro vedení příběhu a přispěla k tomu i na televizní poměry velice solidní výprava. I tak by neškodilo film smrsknout do přijatelnější stopáže, ve které se uplatní cit pro větší tempo, švih i gradaci příběhu. A fádní zakončení, které ponechává příběh přesunout na začátek jako by ani k žádné záměně nedošlo, de facto ji nikdo ani neodhalí, je poměrně neuspokojivý, co do hlediska divácké katarze. Film však ve své době u diváků zabodoval a těší se oblibě dodnes. Určitě to bylo dáno i nenadálým a hlavně novým dramaturgickým konceptem v tehdejší zoufalé televizní programové skladbě. Příchod amerického literárního klasika do jisté míry provětral pevné základy normalizační konstrukce a byl velmi vítaným a osvěžujícím závanem imperialismu. 60% (11.01.2015)