Dým bramborové natě
-
Smoke on the Potato Fields
Drama / Psychologický
Československo, 1976, 95 min
Režie:
František Vláčil st.Hudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Věra Galatíková, Alois Švehlík, Jana Dítětová, Marie Logojdová, Nina Popelíková, Josef Somr, Jaroslava Obermaierová, Václav Lohniský, Jan Faltýnek, Vítězslav Jandák, Věra Tichánková, Václav Trégl, Jaroslava Tichá, Claudio Niubo, Eduard Pavlíček, Tomáš Novák, Josef Střecha, Vlastimila VlkováObsah
-
Rudolf Hrušínský v roli doktora Meluzina. Stárnoucí pražský specialista přijme po rozchodu se ženou, která zůstala v zahraničí, místo obvodního lékaře ve venkovském zdravotním středisku, kde chce opět najít duševní klid a rovnováhu. Hledá ji v atmosféře dětství, v kraji, který je v jeho vzpomínkách spjat s vůní říjnových ohníčků a pečených brambor. Zprvu naráží na nedůvěru, nepochopení i pomluvy místních obyvatel. Jeho odborné znalosti, chápání lidských hodnot i slabostí a moudrý klid však jeho okolí přesvědčí, že je nejen dobrý lékař, ale i člověk. Lidé k němu najdou cestu a on sám získá novou náplň života.
Pozn. Ačkoli byl v době natáčení tohoto filmu Rudolf Hrušínský tzv. "odstaven", režisér František Vláčil si ho do role dr. Meluzina na tehdejším vedení studia vyvzdoroval. Jedinečný výkon R. Hrušínského tak napomohl ke vzniku díla plného citu, moudrosti a zájmu o lidský osud. (oficiální text distributora)
Rudolf Hrušínský v roli doktora Meluzina. Stárnoucí pražský specialista přijme po rozchodu se ženou, která zůstala v zahraničí, místo obvodního lékaře ve venkovském zdravotním středisku, kde chce opět najít duševní klid a rovnováhu. Hledá ji v atmosféře dětství, v kraji, který je v jeho vzpomínkách spjat s vůní říjnových ohníčků a pečených brambor. Zprvu naráží na nedůvěru, nepochopení i pomluvy místních obyvatel. Jeho odborné znalosti, chápání lidských hodnot i slabostí a moudrý klid však jeho okolí přesvědčí, že je nejen dobrý lékař, ale i člověk. Lidé k němu najdou cestu a on sám získá novou náplň života.Komentáře uživatelů k filmu (100)
-
Tosim
Snímek věrně zobrazuje venkovské prostředí - příjemné a civilní herecké výkony. Zajímavé exteriéry, jímavý film...(4.10.2003)
-
Djkoma
Nebýt Rudolfa Hrušinského tento snímek by zdaleka nebyl tak příjemný. To, že doktor tráví většinu svého volného času sezením a procházkami po hřbitově někomu jistě přijde ironické. Jen mimo téma, kdybych byl američan a viděl název filmu Smoke on the Potato Fields určitě by mě nikdo do kina nedotlačil :)(28.10.2006)
-
Renton
Scénář: Václav Nývlt, František Vláčil(13.1.2005)
-
Radek99
Dnes neprávem trochu opomíjený film, který solitér československého filmu František Vláčil vytvořil v jinak hluchém období let sedmdesátých a jednu ze svých životních rolí tu ztvárnil jiný velikán našeho filmu, v hlavní roli excelující Rudolf Hrušínský. V době, kdy k velkým a nosným tématům nebylo skrze normalizační intelektuální poušť možno ani dohlédnout, natož nějaká realizovat v podobě celovečerního filmu, sáhl František Vláčil k adaptaci knihy ,,režimního" autora Bohumila Říhy (Vláčil však použil k adaptaci jen poslední část románu) a výsledek, na svou dobu nesporně šokující, mu nomenklaturní vládci překvapivě povolili realizovat. Stárnoucí a svůj život rekapitulující intelektuál doktor Meluzín tak poprvé v českém potažmo československém filmu přemítá nad tím, zda má či nemá z naší ,,krásné" socialistické vlasti EMIGROVAT!!! (s vědomím ,,schváleného" snímku samozřejmě volí možnost zůstat) Jeho bilancování se svým životem je ale zajímavé i pro dnešního diváka. František Vláčil na kombinaci metafory o podzimu jakožto ekvivalentu konce lidského života a zasazení filmu do až depresivně nostalgické chladné podzimní české krajiny, vymezené z jedné strany venkovským hřbitovem a z druhé neustále se přibližující silniční tepnou-dálnici, vytváří baladické filmové vypravování o ryze lidském ,,bloudění" (odkaz na jiného solitéra českého umění Jaroslava Durycha) od narození ke smrti... ,,Něčeho jsem se dotknul a nevím čeho..."(23.11.2006)
-
igi B.
...tři a půl...(13.10.2005)
-
dwi
Je dobré, že si František Vláčil vydupal do hlavní role Rudolfa Hrušínského, neboť je to právě on, kdo dodává snímku zvláštní kouzlo. V postavě lékaře dokázal celému ději vtisknout svůj vytříbený herecký koncert. Režisér dokázal věrně vystihnout obraz tehdejšího venkova bez zbytečného zveličování a důmyslně zobrazil psychologii jednotlivých postav. Film stejně zasmušilý jako podzimní počasí.(28.9.2003)
-
Mertax
Nebýt literárních skript (kapitola próza po roce 1945), kde je Bohumilu Říhovi věnován jeden řádek, zůstal by mi tento zdařilý film zcela utajen. Říha je scénáristou a autorem takových pecek dětské socialistické literatury jako je Divoký koník Ryn, Dva kluci v palbě, jeho další díla posloužila svým námětem pro Adama a Otku či jistě známější Honzíkovu cestu. Říha psal ale prózu i pro dospělé a příkladem snahy o moderní socialistickou literaturu, která se snaží korespondovat se stylem světové, je Doktor Meluzín. Tato kniha a film jsou tím nejlepším, co si může čtenář/divák z Říhy odnést. Je však nutno podotknout, že próza samotná má závěr zcela jiný (Markéta dá dítě na starost Meluzínovi a odjede pryč, Pavlína mu vyzná lásku a tak dále). Nejedná se tedy o adaptaci knihy, jak se mnohdy uvádí, nýbrž spíše vybraných částí a motivů. Posledních několik minut v omšelé a otlučené sanitce, spolu s tíživou a reálnou zápletkou + vykreslení vesnice let sedmdesátých a výkon paní Galatíkové, vytváří ze snímku záležitost, jejíž smutný Dým budete pociťovat ještě nějakou dobu...(29.12.2008)
-
Darren
Tak jednoduše docílit maximálního účinku na mě, jako diváka, to si nechám líbit. Nechápu, co by byl problém na tom, něco podobně působivého natočit dnes...(13.12.2008)
-
sud
Velice pěkný, i když též velice smutný, film s jak jinak než výtečným Rudolfem Hrušínským. Pan Vláčil však bohužel ukázal, že historie je mu daleko bližší, než součastnost. 80%.(13.12.2008)
-
sepp
Komorni film s bravurne vykreslenymi a zahranymi postavy - mezi nimiz doopravdy R. Hrusinsky vycniva jako supernova mezi stolnimi lampickami. Jeho posmutnely doktor s zivotnim nadhledem se nezaryje do pameti nejakou jednou vyraznou scenou, ale zanecha vzpominku na kvalitni filmovy zazitek celou svou komplexnosti.(5.1.2004)
-
sportovec
V kontextu Vláčilovy tvorby patří tento film k tém méně zdařilým; to je ovšem zase vláčilovské konstatování; v řadě jiných režisérských filmografií ne zanedbatelných by naopak patřil k jejich ozdobám. Vlastní etické téma je uchopeno ústrojně, rozvíjeno věcně, spoluneseno řadou kvalitních hereckých výkonů a nevyznívá špatně. Nelze však také napsat, že vrcholně. Normalizace - dílo vznikalo v její nejtvrdší fázi a nemohlo být nepoznamenáno její stále silnou a razantní cenzurou - se projevuje určitou rozlomeností hlavního konfliktu hry kolem Galatíkové a pro Vláčila neobvykle pomalu uplývajícím dějem, v jehož scénáři se ke konci poznenáhlu vytrácí i potřebné napětí. DÝM jakoby se měnil v mlhu. Mlhu, která však ve svém souhrnu nevydá ani na proslulý opar; poněkud rozporuplnou látku totiž do ruky dostal jeden z největších českých herců vůbec. Ohlasy dosvědčují, že v této konstataci ani nepředbíhám dobu, ani neznásilňuji skutečnost. I za Františka Vláčila - jakkoliv troufale to může znít - jsem tomu rád.(24.3.2008)
-
gudaulin
Cožpak o to, František Vláčil a jeho kouzlení s kamerou a vytváření atmosféry je z filmu zřetelně cítit, nicméně přes všechno jeho mistrovství a přítomnost Rudolfa Hrušínského, který téměř nezmizí z hledáčku kamery, se jedná o film, který se ani vzdáleně neblíží kvalitám Vláčilových filmů z předchozího desetiletí. Vláčil sice z problematické předlohy získal, co mohl, ale 70. léta se skrytou cenzurou a autocenzurou ve spojení s celkově pokřivenou dobou nejrůznějšími dohlížecími komisemi a zákazy zkrátka udělaly svoje. Za vidění tenhle kousek stojí, ale nemůžu si pomoct, oproti nedávno zhlédnuté Adelheid je to jen poloviční zážitek. Celkový dojem: 60 %.(29.1.2012)
-
.skunny.
Vláčilovu poetiku nedovedu pochopit. Líbilio se mi depresivní a nostalgické pojetí příběhu, bohužel film jako takový byl k uzívání. Hlavní postavy byly tumpachový, příběh vleklý a celé to bylo naprosto bez emocí. I přes všechny zápory ale ve mě zanechal snímek svou nenadpodobitelnou atmosféru. Dále pak zaujal velmi zdařilým koncem. Myslím proto, že hodnotit průměrem je zcela na místě.(12.3.2010)
-
LiVentura
Tuhé socialistické drama z prostř.malého městečka s "malými" poměry obyvatelstva... Skvělý hudební doprovod pana Lišky. Kniha pana Říhy více rozkryje z osobního života dr.Meluzina, ale film je dramatičtější a musím uznat, že i přitažlivější zvláště tím nepříliš šťastným koncem, to předloha je prakticky úplně opačného vyústění.. Obé však hodnotím velmi kladně a za poslední dobu je to konečně zase kus té poctivé české literatury minulých let, do které jsem se rád vpravil alespoň na malou neuspěchanou chvilku.(28.7.2008)
-
dex2man
Dost depresivní psychologický snímek. K osamělosti doktorovi postavy se pozvolna nabalují samé nepříjemné události a většina z vedlejších postav je v nějakém kritickém období nebo řeší životní dilema. Ani vesnická atmosféra není uvolněná, neustále prší, nic se nedaří a ještě tak podtrhuje negativní náladu, o závěru v sanitce nemluvě. Hrušínský jako obvykle málomluvný, ale perfektní.(2.8.2011)
-
Ivoshek
Nepochybně dobrý film. Hodně minimalistický příběh s dobrými herci a zvlášť výborným Hrušínským. Lehce Vláčilovsky rozvleklé, ale snesitelné. Každopádně pořád považuju za nejlepší Vláčilův film Údolí včel.(13.12.2008)
-
Aky
Nenápadný film z doby, v níž by člověk dobrý český film nečekal. Ovšem pan Hrušínský z něj udělal opravdu krásnou věc - je zde ve své nejlepší formě, hraje už jen tím, jak se pohybuje, dívá, jak si cosi pomyslí, aniž udělá cokoliv navíc.(24.5.2011)
-
triatlet
František Vláčil dokázal nejen z Rudolfa Hrušínského, ale i z ostatních herců vyždímat maximální nasazení a výsledkem jsou přesvědčivé charaktery postav.(19.11.2011)
-
ork
For Me 85%(28.5.2009)
-
Rocky62
Skvělé psycho drama s Hrušínským v roli vážného a vyrovnaného doktora, který hledá smysl života. ,,Král českých herců'' zvládá skutečně jakýkoliv typ role. Komediální, záporné, vážné ... zkrátka všechny. Tenhle snímek je poutavý už od úvodních titulků a má velkou moc vtáhnout diváka do svého pochmurného děje a vypustit se zvláštním a zamýšlivým pocitem, ale také s pocitem spokojenosti, aspoň tak to bylo v mém případě.(24.1.2010)
