Insidious: Červené dveře

/// Jak tvrdím, že trojka a čtyřka jsou vlastně zbytečné filmy (byť celkem ucházející), tak pětka už vážně vůbec vzniknout nemusela. A to to vůbec do zhruba poloviny nevypadá špatně, první lekačku bych dokonce ocenil jako luxusní. Jenomže od astrální návštěvy kappa tau se snímek začne úplně sypat kvůli naprosto nahodilému chování postav a slabým dialogům. Je tu strašně moc situací, u kterých si člověk říká "proč? Co to má znamenat?" Pak se teda snímek odbelhá do totálně pitomýho finále, ve kterým se skoro nic nestane. Šroubování na jedničku a dvojku bylo strašně na sílu a zbytečné. A kvůli jinému režisérovi (i když je to i herec) má film jinou náladu (a především pravidla cestování) než ostatní. Camea Elize a lovců duchů mi dala "no my potřebujeme natočit ten film tenhleten týden, takže jestli nemůžete přijít tak budete jenom na YouTube." Maminka asi nechtěla být ve filmu vůbec, tak ji zabili. A jak moc definitivní pětka je? No, vzhledem k tomu, že uzavřená už byla i dvojka, nevidím důvod, proč by neměl Blumhouse za pár let franšízu zase vyšťavit, když tohle nebude úplný propadák. Potitulková scéna to naznačuje dost okatě. (18.07.2023)

„MÁM POCIT, ŽE SE K MĚČEMU BLÍŽÍM. NEBO SE NĚCO BLÍŽÍ KE MNĚ…“ Nejhorší je, že po ¾ hodině zjišťuju, že mě to vůbec nebaví! Snažej se vyprávět příběh, kterej je spíš než strašidelnej, votravnej. A zajímavejch je tak posledních 15 minut. /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jedná se o režijní debut Patricka Wilsona. 2.) Jde o přímé pokračování filmu INSIDOUS: CHAPTER 2. (a pátý díl této franšízy).  3.) Thx za titule "Piorun". ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (11.08.2023)

Série Insidious je moje oblíbená hororová série. Každý díl mám rád. Líbí se mi, že každý díl je zajímavý svým příběhem, démonama, dobrou atmosférou, funkčními lekačkami a do toho postavy, které mě baví. Pátý díl navazuje na první dva díly (trojka a čtyřka se odehrávají před jedničkou) a vrací se původní obsazení v čele s Patrickem Wilsonem. Ten si vyzkoušel poprvé režii u celovečerního filmu. Vrací se i démon z jedničky. Takže jak tohle dopadlo? No… moc dobře ne. Musím se přiznat, že po odchodu z kina jsem si říkal, že to zas taková hrůza nebyla. Ale po několika hodinách jsem si uvědomil, jak moc ten film nefunguje. Filmu hrozně trvá, než se začne něco dít. Což mi nevadí. Mám rád jakýkoliv druh filmu. Jenže zde hrozně trvá, než se začne rozjíždět děj. Film je o vztahu otce a syna. Celou dobu jsem s tím neměl příliš velký problém. Ve finále je to, ale hrozně nezajímavý a uspěchaný dílo, kterému jakoby chybělo 10 stránek scénáře. Co chci říct je to, že film jakmile se začne rozjíždět, tak se zničehonic přeskočí do finále a je během chvíle konec. Filmu se ani nedaří moc dobře budovat atmosféru a místo toho se zde snaží Wilson sázet na lekačky. Těch je tady opět, jak je zvykem u této série hned několik. Například u té první se musím přiznat, že mi málem bouchlo srdce. První lekačka totiž přišla úplně odnikud. No a právě ta první byla také nejpovedenější… zbytek byly čekaný. Samotný démon, který se vrací z prvního dílu je nevyužitý a nemá Tak zapamatovatelný momenty jako v prvním díle. Dokonce i samotná hudba mě poněkud zklamala (možná za to může fakt, že den před projekcí jsem si dal jedničku a tam je to zkrátka jiný kafe). Suma sumárum ve finále je to průměrný kousek, kterému musím odebrat tu jednu hvězdu, kterou jsem mu po projekci chtěl dát. Jako horor totiž tento film moc dobře nefunguje. P.S. Leigh Whannell tady chyběl… jeho scénáře byly mnohem funkčnější než to, co tady Scott Teems napsal. PP.S. Lin Shaye potěšila. 4/10 (09.07.2023)

Vzťah otca so synom a odhaľovanie toho, čo sa im v minulosti stalo, je gro filmu. Je preto veľmi pravdepodobné, že si film užijú skôr diváci, ktorých bude ich zápasenie baviť a radi si zaspomínajú aj na staré časti. Nostalgia vie skrátka spraviť svoje. Osobne som v tomto ohľade s filmom nemal žiaden problém, a preto mu môžem udeliť sedem bodov z desiatich. Ak ťa vývoj vzťahu hrdinov a neustále rýpanie v minulosti nechytia, môže sa ľahko stať, že odídeš z kina sklamaný (vtedy si z desiatkovej stupncie odrátaj pokojne aj dva body). V opačnom prípade si užiješ jednoduchú hororovú popcornovú zábavu so starými hrdinami presunutú do vysokoškolského prostredia. Keď sa prehryzieš pomalším úvodom a nebudeš očakávať nič viac než tradičný jump scare s niekoľkými naozaj vydarenými, vizuálne odpudivými scénami, pokojne si na víkend rezervuj lístky. Viac v recenzii. (06.07.2023)

Popíšem hlavný dôvod prečo je záver Trilógie o Lambertových lepší ako oba prequely bez nej. Predstaviteľ Josha sa nebál svoju prvotinu uchopiť inak. Pokračovanie osudov so značným časovým odstupom osciluje medzi rodinnou drámou, tínedžerským filmom a ducharinou. Intenzívneho strašenia sa nám toľko nedostáva, ale vychádza z príbehu. To v prequeloch nebolo, tam šlo vyslovene o situácie, ktorým bol podriadený dej. Tu je príbeh nosným pilierom. Pod vplyvom udalostí sa rodina rozhodne podstúpiť zákrok hneď troch členov, ktorí si nemajú nič pamätať. Lenže to napokon povedie k jej rozpadu. Už len fakt, že sa Renai s Joshom rozvedie preto, že mu „lobotómia“ porozhadzovala závity je silné kafe. Na démonov sa dá ale spoľahnúť, tí slabé stránky našich hrdinov poznajú a boľavú minulosť im pripomenú. A že mi tep pulzoval ako blázon pri obyčajnom čarbaní na hodine výtvarnej už o čomsi vypovedá. Napínavých scén tu bol dostatok. Ďalej som rád, že sa pokračovalo s pôvodnými dokonca detskými hercami, ktorí už deťmi neboli. Do filmu zapadla aj spolužiačka so zmyslom pre humor a pobavilo cameo tandemu webových krotiteľov. Nebol som stotožnený iba s vyvrcholením, kedy mali byť tvorcovia odvážnejší a buď niekoho obetovať alebo aspoň neskĺzať do sentimentálnych rozhovorov. V súčte za mňa prekvápko a druhý najlepší diel. (01.05.2024)