Insidious: Červené dveře

Rovno musím povedať, že táto séria mala skončiť pri druhej časti. Nový diel je úplne zbytočný. Ale totálne. Doslova nič nepriniesol. Mal som pocit, že je celý kreatívny tím vyčerpaný, demotivovaný a to sa odzrkadlilo v scenári. Ešte aj záporáka priniesli z jednotky. Žiadny nápad. Žiadna zimomriavková scéna a ani creepy démon. Nič, čím by nová časť zaujala.  Dokonca ani po remeselnej stránke to nie je žiadna výhra. Síce film vyzerá pekne, astrálne cestovanie je výborne nadizajnované, no chýba tomu atmosféra a hlavne taký cit pre horor, ako majú Wanové filmy. Insidious 5 nie je vyložene prúser, ale je to nuda. Minimálna kreativita v scenári, chýbajúca atmosféra, žiadna pridaná hodnota. Pevne dúfam, že toto bude definitívne posledná časť série. Môžem kľudne povedať, že značka Insidious sa vyčerpala. (28.08.2023)

Recyklát ze světa Insidous je bez nápadu a v mizerné režii nijak výrazného herce, který by měl zůstat jen u herectví. V neúměrně dlouhé expozici se řeší vztahy postav, až se jeden zalekne, jestli nešel na jiný film. O jakéms takéms hororu se dá mluvit až od první lekačky ve výtvarném kurzu. A ač lekačky jsou doménou série, tak zde kromě nich nic jiného není. Žádné napětí, žádná temná atmosféra. A momenty, jako je vzbouřené prostěradlo, vzbuzují spíše úsměv, než strach. Lekačky samozřejmě doprovázejí výstřely z děla a třeskot činelů, takže občas máte pocit, že vyletíte z křesla až nad budovu kina - strach v tom ale opět není. Pomíjím hrátky s astrálem, což by bylo nadlouho, ale jinak jsem spíš čekal Freddyho. A démon opět a znovu připomněl Star Wars. Kruciš, to fakt nemají autoři více fantazie? Nic převratného jsem nečekal, ovšem tohle byla opravdu mizérie. Potěšila Lin Shaye, z které už je doslova ikona současného hororu, byť moc prostoru nedostala. A pak mě ještě lehce drtily titulky - i s mou chatrnou angličtinou jsem leccos vnímal jako nevhodně přeložené, navíc došlo i na gramatické chyby - citoslovce húú se nepíše s kroužkovaným u. Film doporučuji jen skalním příznivcům série a masochistům, jinak ztráta času. (12.07.2023)

Patricka Wilsona nemám moc rád ako herca, lebo mi pripadá jeho herecký postoj stále rovnaký a to mdlí a nevýrazný. A ako režiséra som si ho zatial po tomto filme tiež neobľúbil. Séria sa dostala do stavu, kde sa toho už nového nedá veľa vymyslieť a preto načo to má zmysel stále naťahovať a rozoberať staré časti a to len preto, že je to známa značka mi pripadá už trocha od veci. A tak Patrick sa ani nejako nesnažil dať do filmu niečo osobitého a originálneho, len čerpal už z toho čo sám zažil ako herec pri iných filmoch, alebo čerpal aj z iných znamych filmov. Jedna scéna mi pripadala veľmi povedomá a naozaj niečo podobne som veľakrát videl v šiestom zmysle a tak tá scéna sa mi vryla do pamäti a tu bola podaná podobným a hádam tým istým štýlom. Tak je tu sterilná réžia, ktorá ide svojim zaužívaným štandardom a vobec sa nechce rozvíjať, práve naopak len prešľapuje na jednom mieste. Tak dúfam, že po tomto miernom fiasku si už niekto z kompetentných uvedomí, že to nemá cenu ďalej rozoberať a minimálne na dlhší čas, ale najlepšie na stálo by to bol toto posledný diel zo serie . Slabé 3*. (03.08.2023)

Není to úplně zlý horor. Technicky je vlastně celkem nadprůměrný. Ale kdo sakra psal ten scénář? Už dlouho jsem neviděl tak zbytečný sequel. Tvůrci, protože už vlastně ani neví, o čem chtějí vyprávět, nechají postavy zapomenout a odhalovat divákovi již známá tajemství znovu. Namísto toho, aby mytologii nějakým způsobem rozšíříli, jedeme repete. Což je fakt škoda, protože dimenze Further, ač je to stopadesátá variace na všechny ty Otherworldy, the Dark Places, Dark Dimensions, Upside Downy nebo Black Lodge, v sobě skrývá mrtě potenciálu a nejen toho ryze hororového. Tvůrci se z něj ale bohužel pokusili vytřískat další zářez na pažbu tím nejlacinějším možným způsobem. (03.05.2024)

Tak nám Inshitdious (Vhovněvězící) i přes mé neutuchající protesty a nevybíravé maily studiu, plné žalostných vulgarismů, neutěšeně pokračuje, a řekl bych, že ty dveře byly spíš příznačně nahnědlé. Skomírající béčkový herec Patrik začal ze zoufalství fušovat do režie, a je to citelně znát, i když je i samotný scénář opět přiblblá telenovelová sračka, tentokrát o znovunalezení rodinných hovnot mezi na pěst ubuleným dedym a jeho nesympatickým mastňáckým spratkem prostřednictvím pár zase naprosto nebubacích astrálních kokotů, ojediněle unyle bafajících z pod postelí a temných koutů. Zedník architektem holt většinou nikdy nebude. A tak se špatně vedený dedy s ublíženeckým výrazem typu „skřípljsemsikoulevzipu“ devadesát minut ukřivděně bloncká od ničeho k ničemu, vzdychajíc nad rozvráceným rodinným zázemím, jeho špatně vedené artově autistické antikoncepční selhání kompulzivně čmárá uhlem škaredé černé obrázky, mohutně podporováno špatně vedenou škaredou, tlustou, avšak silnou a řádně emancipovanou spolužačkou ze Senegalu, pravděpodobně teplou, až se všichni nakonec jako obvykle znuděně vypraví s lucerničkou do nějaké té tmavé astrální prdele, kde se táta zapře o futro a hrdinně zablokuje dveře, ze kterých teče kolomaz, před ukrutně neděsivou až komickou astrální černou rukou. No hurá, zoláti vyhráli, rodinná pouta obnovena, rozvrácená rodina je opět zvrácenou, máma děsně chce být zase s tátou, bo astrální hrdina, fuckan je rád, že jeho dysfunkční výchova nebude nadále pokračovat, navíc má uvědomělou, hexadecimální ebenovou nevěstu, a všichni společně mohou za zvuků molových houslí ruku v ruce odkráčet k zapadající jeblé astrální bábě z předchozích dílů. Už s tím fuckt jděte do prdele! (04.08.2023)