Shades of Fern
The Shadow of the Ferns
VOD (1)
Obsahy(1)
Kamarádi Rudy (M. Probosz) a Vašek (Z. Suszyński) jsou místním hajným (M. Macháček) přistiženi při skolení srnce. Hajného na místě zabijí a v lese zahrabou. Během svého nevyhnutelného útěku před spravedlností se následně dopouštějí dalšího násilí, ale jejich prvotní opojný pocit ze získané svobody vyprchává a hlásí se svědomí a strach… V roce 1930 překvapil Josef Čapek novelou, odlišujícím se od dvou předešlých samostatných próz svou epičností a baladickou sevřeností – "Stínem Kapradiny". Vznikal téměř současně s "Povídkami z jedné a druhé kapsy" Karla Čapka, v nichž lze sledovat zaujatost obou bratrů stejným tématem – kriminálním případem, pátráním po vinících a otázce viny a trestu. Po více jak padesáti letech se pak v roce 1984 dočkala vlastního filmového zpracování. Režisér František Vláčil nezůstal nic dlužen své pověsti básníka filmového obrazu a adaptace tohoto díla, jež do podoby filmového scénáře zpracoval spolu s Vladimírem Körnerem, nese všechny znaky jeho uměleckého rukopisu. Je filmovou poezií, symbiózou hlubokého filozofického a vpravdě humanistického myšlení s vynikající uměleckou formou, jejímž hlavním rysem je poetické vyjádření a výtvarná krása filmového obrazu... Na to, proč se režisér Vláčil obrátil právě k této předloze odpověděl v rozhovoru pro časopis Kino: „Už na střední škole jsem měl z české literatury rád dvě díla – Vančurovu "Marketu Lazarovou" a "Stín kapradiny" Josefa Čapka. Samozřejmě jsem netušil, že budu filmařem a jednou se k těmto dílům vrátím svou profesí. Scénář k filmu jsme napsali spolu s Körnerem před jedenácti lety a jsem rád, že ho mohu točit. Je to vlastně báseň, postavená sice na poměrně plytkém příběhu, který ale dává možnost rozvinout celou řadu myšlenkových proudů, jež ona vnějšková plytkost nijak nesvazuje. Podstata je v té platformě, z jaké pozice je příběh vyprávěn a co se z toho dedukuje. Ti dva chlapci, jednodušší a primitivní, z nichž jeden je citlivější a druhý tvrdý, tvoří jeden element. A proti nim příroda, která je zpočátku přijme, ale pak vyvrhne, když přestanou být jejím organickým pojivem…“ Za kamerou stál Vláčilův stálý spolupracovník František Uldrich a o hudbu s výrazným křídlovkovým motivem se postaral Jiří F. Svoboda, za níž byl oceněn na festivalu v Mariánských lázních. Do hlavních rolí režisér obsadil dva polské herce – Marka Probosze a Zbigniewa Suszyńského, kteří se českým divákům představili již v koprodukčním snímku Jiřího Svobody Zánik samoty Berhof (1983). (Česká televize)
(více)Recenze (67)
Z autorovy tvorby - pro mě nejméně zajímavé :( ()
Díky Ponrepu jsem mohl umazat jeden rest v díle mistra Vláčila. A jak hodnocení napovídalo, jde opravdu o kus slabší. I když polští kluci nehráli špatně, mám problém vůbec s tím půdorysem utíkajících vrahů ( takřka bez příčiny ). Proč je sledovat takto detailně?! Další postavy se jen míhají dějem... I bez mistra Lišky se povedla hudba a geniální part měl Macháček v hospodě, při nákupu alkoholu. Podtrženo sečteno prostě průměr. ()
Opat kvalitny film Frantiska Vlacila, ktory sa nesie v depresivnom duchu, pozitivnej atmosfery je tuna fakt minimum. Dvaja polski mladici chodia spolu pytliacit, no a samozrejme za to treba niest dosledky. Vyborna je rezia, ktora je vycibrena do detailu, ti dvaja mali vyborne dialogy, priroda a exteriery na urovni. 85 % ()
Silný, promyšlený a velmi podařený film. Především je naprosto precizně a bezchybně natočený, ale fungují zde i všechny ostatní prvky, které Vláčil ve svých filmech má - kromě toho, co jsem už zmiňoval, je to i poetické a dost psychologické. Navíc to skoro ani nenudí a svojí depresivní atmosférou to člověka chytne a nepustí. Je tady taky dost silných scén, včetně té závěrečné. Vadilo mi snad jenom to, že to nemá pořádný úvod a že všechno začne vlastně okamžitě, aniž by nám bylo ukázáno, co vše je vedlo k tomu, že hajného zabili. Tak jako tak, Vláčilovi se tenhle film povedl a těch 69% tu úplně nechápu, zasáhlo mě to mnohem víc, než utahaná Markéta Lazarová (ale nechápejte mě špatně, ten film se mi líbil a mám ho docela rád, jen ta délka mu ubližuje). 4* ()
Smutná, melancholická, místy až zoufale depresivní atmosféra, to jsou ta pravá slova. Oficiálni obsah mi moc nesedí. ()
Čestná Vláčilova prohra. Převádět takto doslovně lyrismus románu do filmové řeči je práce předem odsouzena k neúspěchu. Zatímco v knize lze takto působivě budovat vnitřní svět dvou hrdinů pomocí subtilních slov a líčení krásy krajiny, mladík zmítající se v kocovině uprostřed louky a vyřvávající přírodě svoji nihilistickou obžalobu života vyvolává spíše zděšení. Stejně tak závěrečný monolog. Ne že by Vláčil ztratil jedinou myšlenku z románu, ale nedokázal pro ně najít adekvátní filmové vyjádření. ()
Pro mne asi nejslabší Vláčilův film ... ()
„Jaká pak krása. Ještě jsem žádnou neviděl. Můžeš to rozmačkat na kaši… Každou krásu můžeš zplstit ….všechno na padrť“ Moc "krásy" v sobě tento melancholický snímek o dvou mladících utíkajících před důsledky vraždy hajného neskrývá. Je to spíš dost slušná depka, byť zajímavě nasnímaná. Moc krásná je ale rozhodně hudba Jiřího Svobody. Na celém filmu pak jistě zaujmou jak oba neznámí polští herci v hlavních rolích, tak třeba Miroslav Macháček v takové své typické podivínské roli. Silný je pak rozhodně samotný závěr, kdy se vyčerpaný Vašek v obklíčení dívá na hvězdy a přitom filosofuje o životě: "Kdo mi dokáže, že se tam ten náš svět neopakuje....Jak to může někdo takhle pro nic za nic stvořit a ještě se nám směje“ Celý příběh pak trefně uzavírají slova Miroslava Macháčka "Vyhnuli se trestu. Tak by to nemělo být“ ()
Padli si do noty s tmou. Pádí, cestou bez světel. Ruce si scestím mnou, dokud jejich "mechové" kroky, nachové stopy... Kruci, páni, krvavá čerň tryská vám/i/, z galoší, bot. Zle bude. Pod lesním zákonem, zeleným vějířem. Mřít. Mordýřů pouť. ()
Film natočený podle jedinečné baladické prózy Josefa Čapka. Motiv cesty lesem, potažmo symbolicky cesty životem. Dva kamarádi - pytláci - v afektu zastřelí hajného, z cesty se stává útěk. Les je pro ně zpočátku přítelem (úkryt před četníky), dojde k různým setkáním, posléze se les stává vězením, na konci cesty i lesa (=života) čeká smrt. Velmi jednoduchý, přitom geniálně propracovaný děj. Mistrnné filmové dílo Františka Vláčila. ()
Temná balada z chladného podzimu, silně naturální film. František Vláčil byl vskutku mistr momentu. Snad věci notně napomohli i oba v českých zemích nepříliš známí Poláci. ()
Zvláštní film a to nejen předlohou. Je hodně odvážné natočit film, kde se divák nemá s kým identifikovat. Ústřední dvojici prostě musíte nenávidět i když jeden z nich je "ten hodný". Přesto nebo právě proto jsou tak působivé filozofické úvahy a vykreslení psychického rozpoložení lidí, kteří jsou na cestě bez návratu. Předabování Pavlatou byla chyba, protože ten herec a hlas je tak specifický, že mě to hrozně vadilo. Konec je celkem silný a přes očekávání mě trochu zaskočil. Nicméně tím se dostávám k největšímu fenoménu a středobodu, kvůli kterému má smysl tento film vidět a to je Miroslav Macháček. ()
Režisér tentokrát nešiel hľadať lúpežníkov do minulých storočí, ani do vojnového obdobia. Chlapci sa sami dobrovoľne vydedia zo spoločnosti, pričom sa do nej občas vracajú, aby buď dočerpali alkohol alebo spôsobili ďalšiu neprávosť. Dostať sa na druhú stranu bolo ľahké a rýchle, ale loďka ich už späť neprevezie. Vo filme je viac psychológie ako deja, koniec je fajn, ale ich bezcieľné a bezvýchodiskové túlanie po lese ma nenadchlo. –––– Píše se o nás v novinách. Celá vesnice otvírá úžasem hubu. – Teď už vlastně nejsme obyčejní lidi. S náma to není jen tak. ()
Film o dvou kretenech na uteku. Nic pro mne. ()
Kamera skvela,zaber ze stromu na chlapce pod ni, fantasticky.Pan Machacek uchvacujici.Polske herce schvaluji,nelibil se mi vsak jejich dabing.Problem je v tom ze ja ty ceske herce znam a stale jsem si pod nimi predstavoval ceske tvare a to mi matlo,mozna kdyz by se jednalo o cizi ne cesky film nerusilo by mne to tak.Snad se to dalo vyresit nejakym jinym zpusobem,napr je nechat mluvit cesky. ()
Ti dva čůráčci u mě skončili po prvních dvou minutách. Problém je ten že jsem musel čekat půl druhý hodiny než konečně skápli! Naprosto nesmyslný mišmaš náhodných střihů, bídné režije, šílených filtrů a nečitelného scénáře který nežene kupředu absolutně nic. Možná že za to může komoušký přestřih, ale tohle je vážně plýtvání filmovým materiálem. ()
Chtěl jsem napsat, že už dlouho jsem neviděl tak nudný a nezáživný film, který mě absolutně nezaujal, ale pak jsem si uvědomil, že to bylo vlastně před pár dny - Dotek motýla od Juraje Herze. Je dost překvapující, že i takoví machři jako Herz a Vláčil, dokázali natočit něco tak nezajímavého. Ani kvůli tomu skvělému Macháčkovi jsem to nedal celé. Ti kluci jsou prostě totálně nezajímaví, nebaví mě a jejich příběh mi byl absolutně ukradený. Přeskákal jsem si to dál a ani později se to nelepšilo. Nejslabší Vláčilův film - škoda času. Ani se mi nechce věřit, že to natočil on - já tam teda nic Vláčilovského necítil - ani zblo. A text distributora psal naprostej blbec, bo je to dokonalej spoiler včetně konce :-)) ()
Dost mě vadil nekontaktní zvuk, který hodně ubírá na autenticitě. Jedna hvězdička byla kvůli tomu. Ovšem v té době - kdy nebyly mikroporty to zřejmě jinak nešlo. ()
Jak se panu Vláčilovi obdivuji, tak tohle se mu vůbec nepodařilo. Neštěstím bylo uvedení polských herců do hlavních rolí, příběh byl nudný a prolínaly se dost násilně snové vize, což mělo právějednotvárnost příběhu trochu oživit. Dvojice mladíků prachajících před spravedlností, ale zřejmě se motajících stále skoro na stejném místě, přesto byli dlouho nepolapitelní, přechod z jara do podzimu (květoucí louka x sběr brambor) byl příliš rychlý... ()
Skvělé zobrazení nahnuté plochy, kdy cesta zpět je těžší a těžší. A cesta na níž stojím se mi hnusí a před sebou vidím jen "bezradostí". Film působí mírně schematicky, ale to celkovému vyznění neubírá na naléhavosti. Zločin a trest v českém prostředí. Poetiky zde méně, než jsme u Vláčila zvyklí i rámovaní obrazů má své limity. ()
Související novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)