The Valley of the Bees
Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Čepek, Jan Kačer, Věra Galatíková, Zdeněk Sedláček, Zdeněk Kryzánek, Jana Hájková, Michal Kožuch, Ladislav Gzela, Petr Štěpánek, Josef Somr, Miloš Willig (více)Obsahy(1)
Příběh filmu režiséra Františka Vláčila a libretisty Vladimíra Körnera se odehrává v druhé polovině 13. století. Český zemanský synek Ondřej z Vlkova přišel do řádu ještě jako dítě. Nestalo se tak dobrovolně. Snad si ani neuvědomoval, že byl vlastně obětován na usmíření otcova násilného činu, spáchaného na něm samotném, a že byl tedy dvojnásobnou obětí. Až po deseti letech odříkání poznává, že existuje ještě jiný svět, ještě jiný život než ten, který uzavírají pevné zdi řádového hradu. Podlehne volání domova, volání rodného Údolí včel, a pokusí se o návrat. Již se zdá, že bude mít více štěstí než bratr Rotgier, jehož pokus o únik skončil krutou smrtí. Ale i v jeho případě se ukazuje moc řádu silnější a náboženský fanatismus znovu triumfuje nad v té době beznadějným pokusem jedince o vzpouru proti síle dogmatu spojeného s mocí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (402)
Bylo to divné, pomalé, nikdo tam moc nemluvil a vlastně se tam ani nic moc nedělo a dobrou polovinu věcí si musel člověk domyslet. Ale prej je to klasika..... ()
Mrazivá realita rytířských řádů a bratrství až za hrob v podání Františka Vláčila. Naprosto exceletní syrové záběry a z výkonu herců mi běhá mráz po zádech. Definitivně jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Fakt, že tenhle film byl natočen pro využití kostýmů z Markéty Lazarové, jsem se dozvěděl až zde a popravdě mi málem vylezly oči z důlků. ()
„Je mi tě líto.“ „Bůh ti odpustí, protože nevíš, co říkáš!“ ()
Ani není co dodat.. snad jen, že takhle si představuji filmové umění, a jsem pyšná, že jsem si ho mohla užít v podání českých tváří. ()
Krásný, ale velice smutný film. Jak ctihodný Armin, tak i nebohý Ondřej jsou postavy, které dohromady dostala nešťastná událost, tedy (ne)dobrovolné vstoupení do řádu. O tom je celý film. I když Ondřej porušil přísahu (a Armin má plné právo ho zuby nehty tahat zpátky), byla to přísaha z valné části vnucená a tudíž by se dalo spekulovat o její skálopevnosti. Nejde určit, na čí straně je právo stoprocentně, to se musí každý rozhodnout sám (samotný film v tom moc nepomáhá). Tak k tedy příběhu, zanechávající ve mne mnoho otázek. Co se týče zpracování, klidný a pomalý styl zde opravdu sedí a hudba pana Lišky dokresluje perfektně nešťastnou atmosféru. V dnešní době "turboblockbusterů" (ale i na ty se rád dívám) neuškodí si toto smutné dílo pustit. Nutno podotknout, že středověk je zde věrohodný ( na rozdíl od uhlazených "historických filmů", kde všichni vypadají jako z pračky vypadlí) a konečná scéna u moře nádherně podtrhuje Ondřejovu bezmoc vůči oné trudné události jeho dětství. ()
Nejlepší bývají filmy, do nichž proniknete až po dlouhé době. Takové je Údolí Včel. Z hlasu Jana Kačera doslova mrazí v zádech. ()
Mám dojem, že jsem doposud neviděl temnějšího filmu. Právě to je myslím rozdíl od zmiňovaných paralel u Bergmana a Tarkovského - nedostatek světla, lásky a naděje. Nikde žádná cesta, jen temno a zmar. ()
Toto je tak vyborny film, ze neco lepsiho uz se vidi opravdu malokdy. Teda vlastne asi nikdy. "Udoli vcel" je "creme de la creme" vsech filmu na kterem sedi do mrte vsecko. Krasny, silny pribeh. Fantasticti herci. Namakana kamera. Dokonala rezie. Tento film je opravdu Kralem filmu, ja nenachazim nic co by se dalo vytknout. Vlacil je proste genius, opravdu genius. Snad to nebude znit moc kacirsky, ale pro me osobne je "Udoli vcel" jestle lepsim a zasadnejsim filmem nez Marketa Lazarova. No a Cepek s Kacerem? To je takova snobarna, ze lepcejsi uz stejne nikdy nebude, jeden z vrcholu ceske (a nebojim se rict i svetove) kinematografie. Opravdovy klenot. ()
František Vláčil byl geniální umělec. / Údolí včel mám ještě radši než Markétu Lazarovou. ()
100% ()
Vláčil byl mistr. Člověk sjíždí Bergmana, aby pak objevil českýho Vláčila...Pomalá výprava a divadelnost filmu sluší. Geniální kamera v kombinaci s černobílým filmem vytváří nádherné obrazy, to vše doprovází skvělá historická hudba. Herci jsou o dvě třídy dál než dnes a já si pomalu začínám uvědomovat, že tohle je vrchol české kinematografie. ()
Esej o poselství filmu: https://ografologii.blogspot.com/2020/07/udoli-vcel.html ()
Stylizovaný obraz raného středověku, drsný a poetický zároveň. Podobenství rozporu mezi vírou v život a fanatismem víry. Pražské jaro už ťukalo na dveře a československá nová filmová vlna nesla své nejzralejší plody. ()
Výborná atmosféra a naprosto vynikající Jan Kačer, i když jeho postava až tak vynikající není... Navrch téma středověku je my hodně blízké a náboženské řády... Vždy se rád juknu na nějaký film o nich. Btw naprosto nezapomenutelný záběr - Kačer a mnich v kostele-to asvícení, ta hudba a celková expozice(skoro až umělecké foto...) ()
HUDBA : Zdeněk Liška ()
Film je krásný svým pojetím středověkého prostředí, výjimečností dobrých historických filmů v české kinematografii i dokonalým hereckým výkonem Jana Kačera, ovšem scénář trochu podléhá obvyklým klišé časů minulých - zejména kontrast mezi odlidštěným, nesympatickým řádovým životem a bukolickou idylkou českého venkova nepůsobí zrovna přesvědčivě. ()
Tak... předvčerem jsem shlédl po letech Blízká setkání třetího druhu, ty si vybraly "přítomnost a zestárly, sice se drží, ale zestárly... Údolí včel chutná úplně jinak, než před více jak pětadvaceti lety, kdy jsem je shlédl během zimní dovolené na závodní chatě ROH Martiňák v Beskydech! Zasáhlo mě to drsně! Jako doba, ve které se tento baladický příběh odehrává! Teď po letech vlastních zkušeností a vybryndaných kalichů hořkosti, chutná tento filmový pohár emocí jinak. Méně šokujícně, ne však zakysle! Stále je to dobré a těžké víno... Lidé, jejichž osudy, víra, radosti, láska a pády plynou každý ke svému konci... a na koni filmu se s námi loučí Baltské moře svou chladnou věkovitostí, příbojem a zdánlivou netečností... ------------- A zase si uvědomuji, jak je pro dětskou duši náročné setkávání se s takovým drsným světem, ať ve filmu, či životě! Brzká a opakovaná setkání s krutou "realitou" působí ono neblahé otupění mladých generací, které pozoruji u dětí kolem sebe, těch, které mohou sledovat a hrát brutality jaké chtějí... :( ------------ Poznámka -------------- Balada je původně epická, později lyricko-epická nebo lyrická báseň s ponurým, tragickým dějem a zejména koncem. ... cs.wikipedia.org/wiki/Balada ()
Tak tomuhle říkám filmová lahůdka. Pošmourná středověká atmosféra, náboženská bygotnost, " Vláčilovská rozvláčnost ", silné téma dle literární předlohy Vladimíra Körnera - to vše slité v hutný filmový zážitek. Jan Kačer v roli fanatického rytíře řádu je přesvědčivě šílený. Petr Čepek z jeho výrazem je bohužel nenahraditelný. Ostatní role skvěle zapadají do této ranně středověké fresky. Jinak než černobílé to být nemůže a lepší hudbu to mít také nemůže. Vždy mě dostala krvavá potyčka s uhlíři, která působila úplně mysticky. Po tomhle filmu mě vždy dlouho bzučelo v uších a marně jsem se snažil odpovědět si na otázku proč se Ondřej z Vlkova vrátil. Je fanatismus následováníhodný? ()
Všeobecně je málo dobrých historických filmů, ale tenhle se opravdu vydařil. Ve své podstatě jednoduchá zápletka, která nás ale uvádí do světa středověkého člověka zmítaného mezi svatými přísahami a touhou po „normálním“ světském životě. Postava Armina von Heide je působivě fanatická a jeho věta: „Mohu odpoštět jen těm, kdo jsou čistí!“ by mohla být reprezentativním mottem jeho stylu myšlení. Také se mi líbí znázornění určitého kontrastu mezi rytířem-mnichem odtrženým od světa, který se považuje za ztělesnění Božího hněvu, a světským knězem, jenž není svatý a proto má pro své ovečky pochopení. ()
Musím se přiznat, ale dlouho jsem se tomuto dílu vyhýbal. Asi proto, že jsem kdysi v nezralém věku koukal na Markétu Lazarovou a dost mi tento snímek vadil (taky přijde na řadu, abych ji znovu přehodnotil) a proto jsem měl obavy i z Údolí včel. Ano, byla to velká chyba. Toto je něco tak nepopsatelného, sugestivního, tvrdého a ve své syrovosti nádherného, že nemůžu slovy vyjádřit, jak mě to dostalo. Něco takového už dnes nevzniká, ale není to povzdech. Spíš jsem rád, protože je jenom pár skvostů a k těm se mi a budoucí generace musíme vracet. Ještě jednou se musím tomuto drahokamu nejen české (československé) kinematografie omluvit a složit mu poklonu. ()
Související novinky
Podzimní VOD novinky na CANAL+
Vypadá to, že babí léto je za námi a teplé počasí se s námi letos už definitivně rozloučilo, takže pokud hledáte způsob, jak trávit chladnější podzimní večery, máme pro vás pár tipů na filmy a… (více)
Zemřel herec Josef Somr
Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (více)
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)