• petaspur
    **

    Takhle nějak si představuju umění vytvořené pro umění a zástupy duševních sebemrskačů. V neskutečně nudné atmosféře se sice našlo pár zajímavých obrázků, ale nesmyslné blekotání umělců (viz. výše) mne ještě nějakou dobu bude strašit ze sna. Chápu nadšení filmových kritiků ze smyslově neuchopitelných orgií či orgasmy filozofů při lapání duchovních mouder, ale pro mě to byla naprostá ztráta času.(18.1.2011)

  • Rover
    *****

    Tak realistický film jsem skutečně nečekal: hned na začátku se ocitneme v sídle řádu Německých rytířů - a skutečně jsme v Malborku! Nevídané... Vše je precizní a atmosféra 13. století je promyšlena do nejmenších detailů - dokonce i výzdoba kostela je plně poplatná době, místo oltáře vidíme kopii reliéfu ze svatojiřského kláštera - jedno ze stěžejních děl 13. stol. u nás. Však také odborným poradcem byl Václav Mencl, ikona české castelologie a medievistiky. Na kostýmy dohlížel Theodor Pištěk, pod HUDBOU je podepsán Zdeněk Liška.... skutečně filmový svátek a na oči Petra Čepka se nedá zapomenout.(22.3.2008)

  • WANDRWALL
    ****

    Nechám se tím unášet, F.V. je filmový básník, moc mi obohatil život a bude tak činit i nadále, protože rád sleduji jeho filmy opakovaně a stále v nich něco nového pro sebe nalézám.(3.8.2010)

  • H34D
    **

    Nemám rád Bergmana ani Tarkovského, ale když už, tak Bergman dokáže oslovit hlubokými myšlenkami a Tarkovskij atmosférou, či vizuálem. Údolí Včel se vzdáleně podobá Sedmé pečeti a Andreji Rublevovi a upřímně mě nebavilo ani z jednoho pohledu. Do atmosféry jsem nepronikl, ke zdejšímu rytířství, jejich poslání a náboženství jsem si taktéž cestu nenašel a nemyslím si, že by to byla vyloženě jen má chyba. Film je obtížné uchopit a zpracovat, divák to musí vyloženě chtít, jinak má smůlu a bude trpět. Pochválit můžu akorát Čepka, ale jinak můj skromný a ryze subjektivní verdikt zní 3/10(8.4.2009)

  • DaViD´82
    *****

    "Řádu mě zaslíbil otec. Pro spásu své duše." Nebýt o rok mladšího Herzova Spalovače mrtvol sedělo by Údolí včel na mém pomyslném trůnu krále nad tuzemskou kinematografií. Takto je sice odsouzeno do pozice toho druhého, ale co už s tím... Z čehož plyne mimo jiné i to, že patřím k té "barbarské lůze" co považuje tento Vláčilův snímek za lepší Markéty Lazarové (což je trochu paradox, když vznikl vlastně jen pro upotřebení zbylých kostýmů a dekorací právě po ní). Bergmanovské proporce, nepopsatelně nádherná kamera (obvzláště záběru v závěru s mizením Ondřeje do temna se asi nikdy plně nenabažím) a Liškova partitura dělají ze sledování požitek pro mysl, zrak i sluch. No a herci jsou přímo... Tady není žádný Petr Čepek, ale jenom Ondřej z Vlkova. Není tu ani žádný Jan "rodinnými pouty zpoutaný" Kačer, ale pouze a jedině Armin von Heide. To samé platí i o všech ostatních. Jasné? Jasné!(14.2.2008)

  • - Jan Kačer musel pro roli fanatického asketického rytíře Armina zhubnout 11 kilo. (DaViD´82)

  • - Scénář i film byly hotovy neobyčejně rychle. V lednu 1967 byl dopsán scénář, v březnu se jely zkontrolovat lokace do Polska, v červnu se začalo točit a v září bylo dotočeno. Paradoxně tak byl pro kina připraven dříve než starší Markéta Lazarová. Premiéra se tedy pozdržela až do května roku 1968, aby do kin šel těsně po Markétě Lazarové. (DaViD´82)

  • - Knižní verze od autora scénáře Vladimíra Körnera vznikla až řadu let po filmu. (DaViD´82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace