Režie:
Václav VorlíčekKamera:
Josef IllíkHudba:
Karel SvobodaHrají:
Libuše Šafránková, Pavel Trávníček, Carola Braunbock, Rolf Hoppe, Karin Lesch, Dana Hlaváčová, Jan Libíček, Vítězslav Jandák, Jaroslav Drbohlav (více)Obsahy(1)
Tři oříšky skrývají tajemství a Popelce umožní být jednou obratným lukostřelcem v zelené kamizole, prohánějícím se na koni, jindy neznámou princeznou, před jejíž krásou se i princi tají dech. Cestičku ke štěstí si Popelka najde s pomocí svých kouzelných oříšků a princ přes všechny nesnáze najde svou milou díky tak malému střevíčku, který na nožku padne jen Popelce. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (998)
Jo to je klasika jak trám, na Popelku je snad i Mrazík krátkej. Ale ona je to taky velice povedená pohádka. Když odhlédnu od legendární předlohy, tvůrci měli ve vlastních nápadech šťastnou ruku ve všech případech. Skvělá ústřední dvojice Libušky Šafránkové a Pavla Trávníčka, ostatní role taktéž perfektně obsazené, parádní zimní lokace, pochmurná nálada a prostě žádná idylka. Navíc ten poslední záběr, kdy se zamilovaný pár za znění evergreenu „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš“ vydá na koních vstříc západu slunce (které tam ovšem není) a od kopyt odlétávají kusy sněhu do dáli, to mě vždy fascinovalo! ()
"Ty sis bral maminku, kdežto mě vnucuješ samý cizí holky." Ať si kdo chce co chce říká, ať si kdo chce co chce točí, tak Popelce žádná česká "porevoluční" pohádka nesahá ani po první oříšek. Popelka je totiž úžasná, nádherně si dělá srandu z urozených pánů, zneužívá zvířata k práci a ještě k tomu přináší lehce zašifrovaný sexuální motiv - "Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?". A když se k tomu přidá zmatený princ, cvrnknutý čeledín a jedinečná macecha s rogalem na hlavě, tak za mě je to každoroční vánoční spokojenost. ()
Václav Vorlíček vzkřísil na plátně jednu z nejznámějších pohádek bratří Grimmů, čímž dal vzniknout jednomu z největších a nejzářivějších klenotů svého žánru na poli československé kinematografie (byť si Němci stále myslí, že jde čistě o jejich film). Tři oříšky pro Popelku mají vše, co by měla správná pohádka mít, a tvůrcům se podařilo všechny žánrové aspekty vytáhnout až na maximum. Vedle uvěřitelně napsaných postav se divák může kochat přenádhernou výpravou a kostýmy, přičemž vůbec nevadí, že již člověk dávno ví, jak to celé nakonec dopadne - v tomto případě ten šťastný konec neomrzí ani při opakovaném zhlédnutí. ()
Zdá se, že Libuška Šafránkovic se od této role stala dvorní princeznou režiséra Vorlíčka, ale i dalších režisérů nádherných československých pohádek. Také Pavlík Trávníčků v roli přitepleného prince nezklamal a tak také mohl pokračovat ve slibně rozjeté kariéře dobývačů dívčích srdcí. Zatímco Libuš dnes už hraje většinou jen babičky nebo si občas střihne nějakou tu roli královny, tak dřív jsme jí mohli vidět v něžných rolích tak trošku někdy i naivních děvčat. V této tak trošku počesku zprzněné klasické pohádce můžeme vidět story o hodné, obětavé, půvabné divce, kterou nazývali Popelnice a která si šla po dvacetihidinový šichtě tak trošku zakřepčit na bál, kde byl náhodou princ a ten se do ní náhodou zamiloval, tak mu utekla, protože to plachá děvčata dělají a samozřejmě ztratila střevíček a tím začíná policejní vyšetřování záhadného střevíčku, který pomatená, nevyspalá popleta zapomněla na bále, jen jestli si trochu nepřihnula, to už tam nebylo vidět, ale nám filmovým fajnšmejkrům nic neunikne. Samozřejmě nikdo netuší, že záhadnou dívkou je naše hrdinka, která má radši zvířátka než lidi. Ono není se co divit, z psychologickýho hlediska je to pochopitelné, jelikož má dvě milující sestry a líbezně půvabnou macechu, kteří se s ní nemazlí a šikanují ji od rána do večera, doslova jak se lidově říká, že jí dávaj čočku, teda doslova jí nechávaj přebírat hrách. Za příjemnou zábavu nejen na nedělní odpoledne dávám 100% ()
Jedině s norským lektorem jsem to zvládla bez dávivého reflexu. Jinak další tradiční ZLO, které srdnatě dlouhá léta leze o Slunovratu z obrazovek. Což mne přivádí k myšlence - vylézt na mě júrei, zajdeme něco popít, vylézt na mě Popelka nebo nedejcthulhu Trávníček, uřežu jim hlavy. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (183)
- V roku 2014 vyšla kniha "Tři oříšky pro Popelku". Autori Miroslav Graclík a Václav Nekvapil ju poňali ako príbeh legendárneho filmu. Režisér Václav Vorlíček a ďalší herci sa o veciach "mimo kameru" veľmi radi rozhovorili. Nechýbajú ani životopisné profily všetkých hercov a tvorcov a stovka exkluzívnych a mnohokrát doteraz nepublikovaných fotografií Jaromíra Komárka, ktorý bol oficiálnym fotografom filmu. (Raccoon.city)
- Začiatok natáčania v interiéroch bol pôvodne naplánovaný na január 1973, na žiadosť štúdia DEFA bol posunutý už na december 1972. Skrátený termín príprav sa podľa produkčných materiálov negatívne odrazil na kvalite prípravných prác, najmä pokiaľ išlo o šitie a výber kostýmov pre komparzistov a hercov v epizódnych rolách. (Raccoon.city)
- Vladimír Menšík (Vincek) dal údajne Pavlovi Trávníčkovi (princ) po jeho páde do hnoja prezývku fekálny princ. Trávníček o ňom ale povedal: "Je mi ľúto, ako sa jeho povesť sprofanovala. Všetci hovoria, ako bol stále počas natáčania len opitý, a nie je to vôbec pravda. Bol úžasný a aj v Nemecku pri nakrúcaní vstával v hoteli ako prvý. Priniesol nám raňajky až do izby a všetko zariadil." (Raccoon.city)
Reklama