Jan Žižka

Glorifikace dávného asociála, krvežíznivého loupežníka, náboženského fanatika a nebezpečného, protievropského teroristy jménem Šiška. A česká identifikace s ním -- jak typické. No někde ty hrdiny brát musíme, že. Vidět se to snad ještě dá i dneska, ale doporučuju k tomu flašku vína a dopít už k půlce filmu. Anebo medovinu -- ta by mohla být stylová. Anebo marjánku -- cokoli. Pak by to mohlo zabrat. (03.07.2007)

Cesta k husitství jako válečnému hnutí mi přišla slabší než Vávrův "Jan Hus", který v sobě měl větší myšlenky a výrazně kritizoval církev. I "Jan Žižka" je opět kritický, nikoli pouze k duchovenstvu, ale ještě více i ke šlechtě. Přesto je to v podstatě revoluční film, který říká, že revolucí je možné něco změnit. Samotné husitství to vyloženě nepotvrdilo. (28.07.2017)

Další český velkofilm s působivou výpravou, se kterým mám po ideologické stránce už větší problémy. V některých případech herecké umění ustupuje "vznešeným" heslům a proslovům, které vyzdvihovalo hrdinství prostého lidu a nutnost vzít do kolektivních rukou osud celé země. Z hereckých výkonů snad stojí za zmínku Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek), ve kterém probíhá velký vnitřní boj na jakou stranu se postavit, a když to nakonec krásně vykoumá, tak se to znenadálé smrti krále Václava IV. (Karel Höger) zhroutí. Pro něj však smrt byla vysvobozením z jeho nerozhodnosti a částečné slabosti z výhružek mocných. Z dalších zajímavých rolí opět Zikmund Lucemburský (Jan Pivec), pán ze Šternberka (Miloš Kopecký), koumák Čeněk z Wartenberka (Václav Voska), který rád přijal post místokrále za Zikmunda a staroměstský purkmistr (František Kreuzmann) . Z agitátorů a "komunistických" pohlavárů jsou to válečný štváč Jan Želivský (František Horák), který na rozdíl od Žižky vidí jedinou možnost v třídním boji, ženská hrdinka Johanka (Marie Tomášová), která nechtěla do trojky a raději v bitvě umírá. Film vrcholí bitvou u Sudoměře, kde se projeví velká fikanost komunistickohusitckých bojovníků a velkého stratéga Žižky, který jen svojí přítomností dokáže strhnout na svoji stranu nejednoho protivníka. Otázkou je jestli jdou s ním z přesvědčení, či ze strachu. Film, ve kterém se dochází k závěru, že nejnižší třída musí vést proti mocným válku, protože to je jediná cesta jak dospět ke spravedlnosti. To, že se ta cesta vždy zvrhne trochu jinak je už vedlejší. (11.03.2010)

Prvni dil trilogie se mi libil sice o neco vice, i tak si ale Zizka zaslouzi pozitivni hodnoceni. Vyborna vyprava, moznosti byly sice jine nez dnes co se financi a komparsu tyce, kdyz ale vezmeme dnesni technickou stranku, tak vyprava takoveho " velkofilmu " jako Bathory je v porovnani s timto Vavrovym dilem smesna. Velice slusna je i kamera a bitevni sceny. Herecke vykony standartni, nejvice se mi libi Ladislav Pesek jako dvorni sasek. Na stranu druhou jsem rad, ze uz to ma Johanka za sebou, ta me v podani Marie Tomasove iritovala cele dva dily. (30.01.2009)

Historické filmy mám rád, ale způsob, jakým s husitskými válkami na komunistické zadání Otakar Vávra naložil, je k poblití. Druhá výhrada je k davovým bitevním scénám, kdy je většina komparzu statická a jen tak naprázdno mlátí cepem, v případě křižáků mečem. I přesto - je to jeden z mála československých kostýmních velkofilmů a filmařská kvalita tomu prostě upřít nejde. Mohl bych tu napsat traktát o tom, co všechno bylo ve skutečnosti jinak, ale postrádám sílu... Každopádně považuju za nutný říct, že husiti nebyli jednolitá parta, nebyli to komunisti, co předběhli dobu, ani svatouškové, ale ani gangsteři. Byli prostě částí důležité náboženské války a byli to lidé své doby. Kdyby to Žižka viděl, rozmlátil by Vávrovi hlavu palcátem. (17.10.2007)