Proti všem

Tohle už se po Husovi a Žižkovi moc nepovedlo. Děj ve zkratce : Fanatickej kněz káže a magoří davy, kecá se o sračkách, vzápětí následují tentokrát divně natočené bitevní scény, chaoticky, nepřehledně a máme tu prostřih a fanatickej kněz opět káže a opět magoří davy a tak furt dokola. Poslední díl husitský trilogie je pro mě jasný zklamání. Tohle neukočíroval ani mistr Vávra. Mám ve zvyku jeho filmy lehce nadhodnocovat, ale tenhle je nejslabší ze všech co jsem zatím viděl, proto jenom 2*. Tak soráč Otakare.45% (28.02.2016)

Třetí díl husitské trilogie hodnotím dost vysoko – a to hlavně proto, že se mu konečně podařilo vybřednout z agitační kejdy, ve které se utopily předchozí dva filmy. Autorský tým v nich bohatě splnil svou úlitbu režimu, takže se tentokrát mohl víc soustředit na vyprávění příběhu a nakonec z toho vzniknul víc než solidní velkofilm. Celkové pojetí taky zaznamenalo výrazný posun k lepšímu. Vávra dokonce přiznává, že nepřátelé husitů nemuseli nutně být jen karikovaní, nenáviděníhodní hnusáci. Kladné i záporné postavy jsou střízlivější a lidštější. Pochopitelně, že se děj ani tentokrát nevyhnul idealizaci a tendenčnímu překrucování. Jenom ta ideologie už z toho netrčí jak vídle z hnoje. Co se týče výpravy, tak jestli předchozí dva díly byly vele-velkolepé, tak nevím jak nazvat tento. Úžasné, věrné repliky dobývacích strojů, rekonstrukce architektury, monstrózní kulisy postavené často jen pro dva nebo tři krátké záběry, spousty opravdu hořících domů, dechberoucí kostýmy a stovky jezdců a statistů (a všechno poctivý maso, žádný 3D klony - to zíráš Petere Jacksone, pukni závistí). Sice se dá tu a tam rozpoznat „repasovaná“ husitská technika (děla, vozy) z „Jana ˇŽižky“, to je jasňačka, přece to nevyhoděj… Ale určitě do tohoto filmu bylo nalito nepředstavitelné množství peněz. Výsledek je akční, dějový a koukatelný. Jen snad škoda trochu nenadálého konce. Těšil jsem se, že natankovanej Žižka v ráži ještě stihne vymlátit Adamity. Nakonec – jako shrnutí celého třídílného seriálu – bych řekl, že si uvědomuju, jak muselo být pro Vávru těžké cokoli natáčet s bandou uvědomělých soudruhů za zadkem. To ale nic nemění na tom, že první dva filmy (a především „Jana Žižku“) považuju za nebetyčnou komunistickou odpornost. (25.08.2009)

Původně jsem tu měl jen jednu hvězdičku, ale po nedávném shlédnutí se musím opravit. Jakoby opatrné politické tání v polovině 50. let zaznamenal i tandem Vávra-Kratochvíl, a na poslední chvíli je vtělil do filmu. Hlavní dějová linie se vůbec nezabývá nějakými husity, křižáky apod. Jsme plně soustředěni na tragický osud mladé ženy Zdeny, kterou pomýlí charismatičtí táborští kazatelé Kániš a Bydlínský. Jejich soustředění na sexualitu a blížící se svět bez tělesného hříchu Zdenu fascinuje a přitahuje, navíc se do Bydlínského zamiluje. Na poslední chvíli si oba uvědomí, že Kániš nemá budoucnost, ale je pozdě. Kto za pravdu horí... Je otázka, dá-li se tento příběh považovat za jakousi antitezi Husa, nebo jde-li o relikt tažení KSČ proti různým úchylkám, ale připadá mi to velmi odvážné. Vždyť táboři byli první dva díly neustále předváděni jako předchůdci komunistů, jako bojovníci za spravedlivý sociální řád a teď tohle. I mezi nimi byly černé ovce. Škoda jen, že ona sexuální přitažlivost charismatických kazatelů není kromě nějakého toho nahého ramene předvedena lépe... Kladem této hlavní linie je také poměrně životaschopné filmařské ztvárnění. Kamera se občas hýbe, střih je funkční a vůbec je vidět, že Vávra a jeho spolupracovníci se za první dva díly leccos naučili. Druhá linie je tradiční, Žižka, Zikmund, křižáci a bitva na Vítkově. Bohužel je tradiční i v provedení, zvláště dobře je to vidět na bitvě, srovnáme-li ji s přepadem tábora Rakušanů před Táborem. Vše je statické, bez invence a i herecké výkony se plně podřizují monumentální neživotnosti. V ní vyniká především Žižka, u kterého je jediným zdrojem vzrušení otázka, upadne-li či neupadne Štěpánkovi latexový nos. Z celé Vávrovy husitské trilogie je tento díl rozhodně nejlepší. (29.11.2007)

Hodnotím celou trilogii jako celek a nutno vyzvednout hlavně výborně zpracovanou technickou stránku a především pak velkolepé bitevní scény s velkým množstvím komparzu. Davové scény jsou na tu dobu fantastické a můžou konkurovat zahraničním filmům s mnohem většími možnostmi. Bitvy jsou velkolepé a přehledné a Jiráskova i Vávrova představa doby a poměrů mě prostě baví. Vyloženě krásné je gradování náboženského fanatizmu až do úplných extrémů. Je škoda, že už se u nás netočí filmy takového rozsahu. Ta přehnaná ideologie mi vůbec nevadila, prostě mi k tomu sedí a dokonce bych řekl, že k tomu všemu patří. Politická šlápota doby sice zanechala jasný otisk, ale nic mi nezkazila na tomto historickém filmovém zážitku. (02.04.2014)

A do třetice velkofilm, kde je krásně zdůrazňována nutnost kolektivismu a to vše s národním vlastenectvím, kdy se země musí bránit útokům celé katolické Evropy. Zajímavé je pro mě třenice mezi husitskými, kdy kněží Jan Bydlinský (Miroslav Doležal) a Petr Kániš (Václav Voska) volají po sexuální revoluci, protože trpí neustálým chtíčem a zlobou, že nemohou volně souložit a vládnout ostatním. Tábor je sice ukazován jako město, kde je rovnoprávnost, ale je to jen iluze, neboť stále vládnou ti, co vládli i předtím a pracují ti, co vždy pracovali. Ale je jiná možnost? Neboť pokud stále bude hnacím motorem moc a bohatství (a může se říkat, že kolektivní), tak to vždy tak bude. A kdo je lepší a kdo horší? Cizáčtí katolíci, kteří jsou zde ukazováni, jako vrazi žen a dětí, nebo husité, kteří z pomsty zaživa upalují katolické kněze, tak i souvěrce z bludného poblouznění? A krvavá cesta? I když snad nejdříve vznikla z nutnosti obrany, se nakonec mění v silu útočnou, která chce ostatní spasit a tím hubí sama sebe. Jedinou cestou by snad byla cesta vzděláním, ale je toho nějaký národ schopen? Aby mu pojmy jako moc a hamižnost a závist byli cizí? Jan Žiška (Zdeněk Štěpánek) už mě moc nepotěšil po herecké stránce, spíše zde vystupuje jako rázný, ale velmi moudrý předseda osvíceného kolektivu. Zajímavé postavy: Ctibor z Hvozdna (Gustav Hilmar), který neváhá zmlátit svou dceru hlásající pomatené bludy, probošt (Bedřich Karen), bojácný, ale stále přesvědčený o vítězství křižáků, samozřejmě Zikmund (skvělý Jan Pivec), svérázní kněží Bydlinský a Kániš, pyroman Šimon (Jaroslav Vojta), který se po příchodu do Tábora nestačil divit, že musí stále na někoho dřít a manekýn Oldřich z Rožmberka (Václav Špidla). Film je ukončen úchvatným vítězství husitů v bitvě na Vítkově. Z pochopitelných důvodů, ani Jirásek, ani Vávra nepokračovali v dalších osudech husitů. Oba z vlasteneckých důvodů, Vávra navíc také z ideologických. Nemohlo být zobrazen postupný rozkol, úpadek a nevraživost prvních komunistů na světě (i když prvním komunistou byl Ježíš, jehož pokračovateli byli husité). Stejně je zajímavá netolerance jedněch k druhým a ospravedlňování, že ti druzí jsou kacíři, protože si myslí něco jiného. Skutečnost je zkrátka frustrující. (13.03.2010)