Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Gustav Hilmar, Vlasta Matulová, Bedřich Karen, Jan Pivec, Miroslav Doležal, Václav Voska, Jana Rybářová, Petr Haničinec, Stanislav Neumann (více)Obsahy(1)
Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (135)
Já si myslím, že ta Vávrova trilogie není tak špatná, jak se o ní říká. Jistě, je to didaktické, ilustračně popularizační, zjednodušující, místy i naivní, používá se tu slovník padesátých let, ale přesto je to dobře koukatelné. Jsou to velkoryse udělané filmy s výbornou režií. Na to, v jaké době filmy vznikly, je to dobrý počin. Rozhodně to mohlo být horší, kdyby to točil nějaký břídil a skutečný zaprodanec režimu. ()
V treťom dieli prichádza najväčší fanatizmus a to na obidvoch stranách a v rôznych formách. Ocitáme sa na viacerých miestach a stretávame množstvo postáv so všelijakými osudmi, takmer všetky sú zaujímavé. Scény nie sú pridlhé, boj vyzerá skutočne, stále buráca Ktož jsú boží bojovníci. Jednoznačne najlepší diel trilógie a asi k tomu prispela aj dobrá predloha. –––– Bude boj! Proti domácím, proti cizím. PROTI VŠEM! –––– V tom opravdovém království nebude, sestry milé a bratři milí, žádného trápení, zarmoucení přestane. Ženy budou tělesně rodit bez bolesti. Všichni budou stejně čistí, takže nebude třeba manželství a oddávání, muži a ženy budou žíti společně, všechny svobodní synové a dcery boží. ()
Zcela nedotčena předchozími díly, s nedůvěrou a opatrným přístupem k podobným filmům, jsem byla vržena do víru něčeho neuvěřitelného. (Naprosto mě uzemnila ohromná milionová výprava, kostými, kulisy, davové scény až otvírají ústa.) Neporovnávám tedy. Bilancuji a přemítám. Zaslouží obdiv film jako celek? Za sebe říkám rozhodně ano. I bez hlavního nosného hrdiny je na několika miniaturních příbězích poutavě ukázáno obecné myšlení lidí, kteří silně v něco věří. Víří zde fanatismus, zaslepenost,odvaha i nadhled. Navíc každý příběh funguje i jako samostatné drama mimo historické události a je snadné se s postavami sžít (ať už v lásce či ve vnitřním souboji při rozhodování v co věřit, za co bojovat, či se držet mimo veškeré dění). Vyhovovalo mi trochu naivistické a místy i groteskní vykreslení některých postav či situací. I přes jakousi stylizaci a komičnost je myslím výborně zachycen duch doby, strach i opozice proti všem (i když pojetí je značně neobjektivní). A Žižka jako vysloveně kladný hrdina, rozumný a skvělý stratég, který se umí dojmout? To musel být ale Chlap! ()
To samé, co platilo u předchozích dvou dílů - skvělá výprava, kulisy, kostýmy, plus dvě skvostné bitvy. Bohužel ty revoluční žvásty v tomto díle už přesáhly pro mě hranici únosnosti a navíc ten příběh byl takovej o ničem, takže za to strhávám dvě hvězdy. Nejlepší postavou byl pro mě asi sympaťák Zikmund. ()
Film plný patetických hereckých výkonů ale i vtipných postav (Jaroslav Vojta se sekerou a v transu celých 100 minut). Druhá půlka plná řeží je vyloženě dobrá. Děj je notoricky znám, chtěl bych jen vyzdvihnout krásnou jeptišku Janu Rybářovou, kterou můžeme vidět prakticky jen zde a v Krškově Stříbrném větru. Škoda! Nádhernou roli tu také ztvárnil Václav Voska, který, chtěje aby svět byl jeden velký grupen-sex z toho udělal odnož církve. Docela jsem mu fandil ale nepovedlo se to. Zajímalo by mě, co by na tuto krvežíznivou bandu s cepy řekl Jan Hus. Obávám se, že to byl jen farář, který chtěl reformovat církev a že jeho záměrem nebylo rozpoutat občanskou válku. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (14)
- Jak na začátku filmu zmínil sakristián (Stanislav Neumann), husité skutečně rozsévali po Čechách teror mnoha způsoby. Vypalovali kláštery, neváhali ani vraždit jeptišky či jinověrce. Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše: „Dne 12. června 1420 upálili táborité čtyři zbraslavské cisterciácké mnichy proto, že nechtěli svolit k přijímání pod obojí způsobou a že nechtěli odložit svůj šat řeholní.“ Prosluli taktéž jako takzvaní obrazoborci, ačkoliv v propagandistické trilogii působili zbožně, co se týče svatých ikon, sochy demolovali, světce na obrazech bodali kopím do očí a přitom posměšně říkali: „Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“ Zabíjeli se dokonce i mezi sebou, Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) po bitvě u Strauchova dvora ve zlosti roztříštil umírněnému husitskému knězi hlavu palcátem a prohlásil, že „musí pražským kněžím vyholit lysiny“. Nectily se ani zásady čestného boje. Při jednání o kapitulaci Německého Brodu 10. ledna 1422 Jan Žižka nerespektoval ani on, ani jeho muži vyhlášené příměří. Vpadli do města a rozpoutali naprostý masakr, při němž zahynulo asi 1 500 místních ozbrojenců i civilistů. Film tedy vytváří dost zkreslenou představu o nezištných utlačovaných a vždy poctivých husitech. (Nick321)
- Ve třetím díle husitské trilogie se někteří z herců objevují v jiných rolích, než v předchozích dílech. Např. Vlasta Matulová hrála původně královnu Žofii, nyní hraje dceru husity Zdenu. Stejně tak i Miroslav Doležal, původně šlechtic, později husitský kněz Bydlinský, nebo Václav Voska, nejprve Čeněk z Vartenberka, později husitský kněz Kániš. (lucascus)
- V záběru svlékající se zfanatizované táborské ženy (Blanka Waleská) je vidět ramínko od podprsenky, která v 15. století ještě neexistovala; na poradě před bitvou na Vítkově má Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) v jedné scéně před sebou na stole červenou čepici lemovanou kožešinou, ale následně má před sebou místo čepice železnou přilbu; při útoku na Vítkov kopne jeden z jedoucích koní do velikého kamene, a ten odletí jako pírko; Jaroslav Vojta, který hraje ve filmu Šimona „Ohnivce“, se účastní bitvy u Tábora a je zabit jako fanatický Pikart na Příběnicích, ale vzápětí bojuje opět živý na pražském Vítkově. (krib)
Reklama