Šťastnou cestu
Drama / Psychologický / Podobenství
Československo, 1943, 93 min
Režie:
Otakar VávraHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Adina Mandlová, Jiřina Štěpničková, Hana Vítová, Nataša Gollová, Jana Dítětová, Otomar Korbelář, Eduard Kohout, Vítězslav Vejražka, Karel Hradilák, František Kreuzmann st., Nelly Gaierová, Jaroslav Marvan, Míla Pačová, Meda Valentová, Vladimír Řepa, Ladislav Pešek, Zdeněk Řehoř, Otto Kinský, Marie Vildová, Darja Hajská, Bobina Prošková, Václav Pata, Vilém Werner, Jaroslav Balcar, Antonín Kandert, Julius Baťha, Anna Steimarová, Alois Peterka, Naděžda Vladyková, Milada Matasová, F. X. Mlejnek, Vítězslav Boček, Václav Pecián, Ferdinand Jarkovský, Antonín Jirsa, Vladimír Hlavatý, Zdeněk Šavrda, Vladimír Pospíšil - Born, Viktor Socha, Antonín Jedlička, Míla Svoboda, Gustav Hilmar, Jaroslav Orlický, Bohuš Záhorský, Jindřich Láznička, Antonín Dekoj, Ella Nollová, Ladislav Janeček, Marie Rýdlová, František Klika, Stella ZázvorkováObsah
-
V obchodním domě pracuje mnoho mladých žen, jejichž osudy a sny jsou rozdílné. Lehkomyslná Helena doufá, že si ji vezme Viktor, který ji tajně vydržuje. Ten se však ožení s jinou. Rozvážná Anna, poznamenaná tragédií prvního manželství, najde smysl života ve sňatku s ovdovělým Klementem. Milena obtížně šetří se snoubencem, aby se mohli vzít. Martin je sveden vidinou rychlého zisku a obviněn z defraudace. Milena ho však neopustí a dodá mu odvahu začít znovu. Ztřeštěná Fanynka touží po filmové slávě, ale smíří se i místem švadleny ve filmových ateliérech. Učednice Božena má zatím vše před sebou - budoucí zklamání i radosti. Dívky se loučí a na jejich místa přicházejí nové prodavačky... (oficiální text distributora)
V obchodním domě pracuje mnoho mladých žen, jejichž osudy a sny jsou rozdílné. Lehkomyslná Helena doufá, že si ji vezme Viktor, který ji tajně vydržuje. Ten se však ožení s jinou. Rozvážná Anna, poznamenaná tragédií prvního manželství, najde smysl života ve sňatku s ovdovělým Klementem. Milena obtížně šetří se snoubencem, aby se mohli vzít. Martin je sveden vidinou rychlého zisku a obviněn z defraudace. Milena ho však neopustí a dodá mu odvahu začít znovu. Ztřeštěná Fanynka touží po filmové slávě, ale smíří se i místem švadleny ve filmových ateliérech. Učednice Božena má zatím vše před sebou - budoucí zklamání i radosti. Dívky se loučí a na jejich místa přicházejí nové prodavačky... Komentáře uživatelů k filmu (26)
-
Tosim
Kdyby byl tento film točen v padesátých letech, byl by v podstatě chápán úplně jinak... Takhle je to celkem zajímavá zábava o mladých dívenkách, které začínají žít.(27.7.2002)
-
gouryella
Samotny film tvori pouze prumernou podivanou, ovsem tolik kvalitnich mladych herecek se snad nikdy v jednom filmu neseslo.(25.7.2002)
-
Karlos80
Zajímavá herecké příležitosti hned pro čtveřici prvorepublikových hereček (už chyběla jen Lída Baarová), z nichž některé už byli ve své době skutečnými stars, zde pěti prodavaček, které hledají to pravé štěstí..Ostatně to je dodnes stále aktuální téma a sami víme (víte) jak to leckdy dopadá, skutečnost je občas jiná než ta filmová. Zdařilá psychologická studie jednotlivých charakterů (i těch nejpokřivenějších), film zajímavý hlavně z hlediska obsahu a tématičnosti, které se s děním dnešním moderních dnů v lecčems podobá. Osudy, sny, přání, ideály, touha po lásce a štěstí, natom všem si zde divák přijde na své. "Jednou si dole, jednou nahoře"..V každém ohledu se jedná o značně působivý, moderní, hodně realistický a především dynamický snímek, ve své podstatě snad i pravdivý, jak ve své době tak i dnes. Odhalená scéna v podání amorální Adiny Mandlové (pro kterou to byla jedna z nejlepších jejích rolí), byla v té době stále odvážná ale nikoliv první jakožto v českém filmu....(11.5.2006)
-
Kulmon
Vávrův film o tom, že štěstí je pomíjivá věc, ale každý svého (ne)štěstí strůjcem. Pokud mohu srovnat, tak herecky nejlépe mi zde vychází ztřeštěná Nataša Gollová. Výkon Mandlové je nebývale komorní. Je ale zajímavé si všimnout paralel ve skutečném životě Adiny Mandlové. Taky to byla ona, která se nechala vydržovat, ale mockrát padla na hubu. Rovněž rivalita v tomto filmu s Jiřinou Štěpničkovou se nemusela předstírat. Ty dvě se nesnášely. Zajímavosti: Ve filmu hrálo celkem 3742 osob! *** Poslední československý film Karla Hradiláka. *** Během natáčení filmu vrcholila manželská krize Adiny Mandlové a Zdeňka Tůmy. Nedlouho po natočení filmu se Tůma otrávil. Mandlová jej nalezla mrtvého ve vaně. V jeho studiu byla na pohovce fotografie Mandlové z tohoto filmu a Zdeňkovou rukou připsáno "Šťastnou cestu"!(21.9.2009)
-
Bart
Film jako takový možná nedosahuje kvality pěti *, ale mě osobně se velmi doktknul a zapůsobil na mě. Mám na mysli především excelentní herecký výkon Adiny Mandlové, který mě tenkrát, když jsem film viděl, velmi překvapil. Levicově zaměřený Vávra natočil nadprůměrný film ve srovnání s ostatní tvorbou roku 1943. Laťka nebyla toho roku nastavena příliš vysoko ve srovnání s okolními léty okupace a tak tento film považuji za vrchol roku 1943 společně s filmem Tanečnice.(6.3.2006)
-
igi B.
Filmařsky průměrné, tématem však až odporně pokrytecky moralistní a neuvěřitelně škrobené >reportážní drama< (jak uvedeno jest v úvodních titulcích), působící místy až komicky a i na dobu vzniku těžko uvěřitelně. Na svou dobu nijak nevybočující herecké výkony podtrhuje rutinní Vávrova režie - až má člověk pocit, že tenhle film musel vzniknout na nějakou politickou objednávku protektorátních kulturtrégrů coby skrytě výchovná agitka... Vlastně je to taková ta typická >Vávrovina< , kterých v pozdějších bolševických časech nasekal požehnaně... Dvě hvězdičky snad jen za některé světlé momenty ve ztvárnění postav hraných triem Mandlová - Štěpničková - Vítová - - - P.S. Zde na čsfd až neuvěřitelně přeceněný film, svědčící o zmatenosti (mladých) diváků, ovlivněných zjevně i v současnosti točenými pitomostmi s obdobně vylhanými náměty a pofiderními hereckými výkony...(6.8.2006)
-
Fabienne
Sledujeme příběhy pěti prodavaček pražského obchodního domu, které skrývají za svými úsměvy různé osudy. Nejvíce v paměti utkví asi tragický osud Heleny (Adina Mandlová), mladé ženy, která si uvědomuje „trvanlivost“ svého mládí a krásy. Mě osobně zaujala i postava Anny (Jiřina Štěpničková), ženy s tajemnou minulostí. Typicky ztřeštěná Nataša Gollová značně odlehčuje tíživý pohled na osud ženských hrdinek. Tento snímek často bývá přirovnáván k italskému neorealismu.(3.5.2006)
-
Ony
Film Šťastnou cestu patří k tomu nejlepšímu, co se mi podařilo z našich tzv. filmů pro pamětníky vidět. Vlastně mi připadá, že mezi ně ani nepatří (srovnání s italským neorealismem skutečně není přehnané). Otakar Vávra se dostal dál než je u „vážně myšlených“ filmů té doby zvykem. Snímek působí nezvykle autenticky a Adina Mandlová prokázala obrovský herecký talent, který jsem v žádném jiném jejím filmu neviděla tak dobře využit. Štěpničková a Korbelář jsou standardně dobří, ale bez toho jejich drámatu bych se, pravda, obešla. Zato humor a nadsázka, především v projevu Nataši Gollové a Jany Dítětové, filmu rozhodně neškodí. Ve srovnání s naivitou Fanynky a Božky (hrály je právě Gollová s Dítětovou), děvčátek jako vystřižených z nějaké Slavínského komedie, na mě ještě více zapůsobila na svou dobu skutečně otevřená výpověď o milostném, pracovním i tom bujarém nočním životě.(6.8.2006)
-
NinadeL
Na vychutnání závěrečné scény Ady Mandlové je potřebná řádná zvuková aparatura, jinak je zážitek poloviční.(15.2.2009)
-
WANDRWALL
Lehkomyslnost, jak byla chápána tenkrát a podobně i rozvážnost, jak byla tehdy viděná a porovnej s dnešní!(8.9.2011)
-
Aky
Ze všeho nejvíc mne tenhle film zaujal atmosférou První republiky. Jak přes všechna osobní trápení celá společnost žila nadějemi a přesvědčením, že všechno teď už jednou provždy půjde dobře. Vyvěrá to z vnitřku všech postav, není k tomu zapotřebí proklamací. O Vávrovi se dá napsat leccos, ale určitě ne, že by neuměl filmovou režii.(14.3.2009)
-
Blofeld
Především strhující výkon Adiny Mandlové dělá z Vávrova filmu o nadějích zklamaných i přetrvávajících velice působivou podívanou. - - - P.S. Igi B.: musím být nutně zmatený? Nestačí, že se mi ten film líbil?(11.4.2009)
-
Marthos
Tento film, nazývaný nejčastěji jako reportážní drama, lze bez přehnaných ambicí označit za jeden z nejvyspělejších výrobků protektorátní hrané tvorby. Základem je bezesporu kvalitní námět Olgy Horákové, který režisér Otakar Vávra přetvořil v ryze moderní téma. Film je situován do roku 1932, tedy do doby vrcholící hospodářské krize a jeho děj se odehrává ve velkém pražském obchodním domě (impozantní replika byla vystavěna kompletně v ateliéru na základě reálií Bílé labutě). Vávra se pokusil zobrazit na příběhu čtyř hlavních hrdinek problémy tehdejší současnosti, spojené s nejistotou zaměstnání, bydlení i partnerského vztahu. Mimořádně syrová výpověď s tragickým závěrem předběhla svou dobu a do jisté míry předznamenala další vývoj českého hraného filmu. Čtyři mladé ženy, čtyři různé povahy, čtyři rozdílné osudy. Každá z nich touží po štěstí, každá by ráda unikla z okovů obchodního domu a každá nakonec tvrdě narazí. Vávrovi se podařilo hlavní role obsadit největšími hereckými hvězdami té doby: Adinou Mandlovou, Jiřinou Štěpničkovou, Hanou Vítovou a Natašou Gollovou. Mandlová zde podává možná nejlepší herecký výkon celé své kariéry, její mondénní Helena je typ povrchní krásky hledající štěstí v bohatství a ve vztahu s podvodným podnikatelem. Když ztratí jeho zájem, zvolí raději dobrovolnou smrt. Štěpničkové Anna je žena s velkým tajemstvím, přesto rozhodná a s jistou dávkou nadhledu. Po velkém zklamání nachází oporu v muži ušlechtilých názorů. Vítová představuje Milenu, která touží po obyčejném měšťanském životě a po spokojeném manželství. Její přítel je ovšem zapleten do hazardu a nakonec uvězněn v pasti vysokého dluhu. Fanynka v podání Gollové je naopak humoristickým (až směšným) obrazem dívky poblázněné filmovým pozlátkem, která se po trapném vystoupení ráda smíří s místem švadleny. Vedle nich se ovšem neztrácí ani sedmnáctiletá Jana Dítětová, která teprve mířila k hvězdným výšinám. I obsazení hlavních mužských rolí sázelo na osvědčené a výborné činoherce (Korbelář, Kohout, Vejražka, Kreuzmann, Hradilák, Pešek), kteří vytvářejí znamenitý rámec pro sólo titulních hrdinek. Otakar Vávra dokázal natočit dílo, které se zcela vymyká tehdejší filmové produkci a díky své nadčasovosti vyznívá zobrazení tématu i do dnešních dnů zcela moderně. Toho si ostatně všimla už dobová kritika: "I když Vávrův film má své vnitřní nedostatky, vítáme jej především proto, že jeho předloha pramení ze současnosti, že máme zde dramatickou filmovou reportáž ze života pracujících lidiček velkoměsta a že je zde konečně zachycen dnešní člověk, jaký je i se svými radostmi a boji."(3.10.2008)
-
kinderman
V tomto téměř dokumentárním dramatu (vrchol Vávrovy filmografie do roku 1945) o osudech prodavaček z jednoho pražského obchodního domu se sešla česká ženská herecká špička, v níž chybí jen L.Baarová (a i kdyby mohla filmovat, asi by se sem stejně nehodila). A.Mandlová podává v roli vydržované ženy svůj nejlepší herecký výkon.(19.2.2007)
-
Madlene
Velice zajimavá podívaná. Nejen vizuálně. Adina Mandlová a Otomar Korbelář je skvěle obsazená dvojice.(1.10.2006)
-
fuckme
Film zaujme už velmi zajímavým námětem z uzavřeného prostředí obchodního domu. Největší devizou je obsazení čtyř předních hereček, kdyby nechyběla Baarová bylo by obsazení naprosto dokonalé. Adina Mandlová získala dramatický part a předvádí snad vrcholný výkon její kariéry, škoda, že už si pak u nás zahrála jen v jednom filmu, její výkon byl přesvědčivý a dojemný, což není u filmů pro pamětníky vůbec běžné. Nataša Gollová, na kterou jsem se těšil nejvíce, opět nezklamala svou komickou rolí nevyléčitelné naivky, i když tu její talent nebyl plně využit a objeven byl opět až po dlouhých osmi letech. Hana Vítová hraje už klasicky romantickou roli a také je vidět, že už se z ní konečně stala kvalitní herečka. Jiřina Štěpničková zde měla roli dramaticko- romantickou ovlivněnou její tajemnou minulostí, kvůli které se stranila ostatním, stejně jako ve skutečnosti byla trochu stranou od předchozí trojice, Adinu moc nemusela, proto její vztah k ní zahrála tak přesvědčivě. A poslední do pětice, začínající Jana Dítětová se tu akorát cpe jídlem a nevypadá na to, že brzy na chvíli vystřídá své zdejší kolegyně v jejich přerušené kariéře. Spolu s Natašou tu představuje humornou složku. Oproti tomu obsazení mužských rolí vůbec nehýří zvučnými jmény, akorát O. Korbelář to trochu zachraňuje. O. Vávra natočil originální příběh velmi podobným současným snímkům, kde se proplétají osudy hlavních protagonistů. Vše příjemně graduje až na samý konec, kde se příběhy prodavaček zajímavě uzavřou a slova staré ženy jímavě zakončí šťastné období v Bílé labuti, které právě nenávratně končí...(6.8.2006)
-
wosho
Ve své době průlomové dílo našeho filmu,jenž sice nese v sobě ještě nějaké praktiky tehdy používané(vyumělkovaná postava Otomara Korbeláře),na druhé straně ukazuje nevšedním způsobem tehdejší dobu a používá u toho nové způsoby filmové řeči.Stačí se podívat na tehdejší dramata a to ať samnotného Vávry,či Friče a jiných.Zkrátka náš film se dělí na před a po Nové vlně,měl by se i dělit na před a po Šťastné cestě.(28.2.2007)
-
Greg25
Zajímavý film, který přesně odpovídá duchu doby ve které vznikl, jak tady zmínil Tosim, je pravda, že kdyby tento film byl natočen v 50. letech, byl by vnímán pravděpodobně trochu jinak. FIlm je to lehce nadprůměrný, ale s množstvím hereckého ansáblu na tak vysoké úrovni, že nelze dát míň než 80%.(20.9.2009)
-
dr.fish
Tento film je v podstatě naivní příběh několika mladých děvčat hledajících cestu životem, naivně vyprávěný, postavy vysloveně kladné a nebo zase záporné, rozhodně ale nekomplikované. Vávrův přístup ale tuto standartní limonádu okořeňuje v druhém plánu řadou podtextů a symbolů, které bystré oko zachycuje jen jaksi bokem, na pozadí. A tak se divákovi vtírají do mysli podněty k zamyšlení a příběh se dostává pod kůži. Taková hloubka je u starých českých filmů málo častá a překvapí. Vávra však neriskuje a bezhlavě se nevrhá do sociálního dramatu, které by mu asi kina nenaplnilo, lehce pluje příběhem, tento postup a hvězdné obsazení filmu mu zajistí úspěch. Ano mohl jít ještě dál, ale tehdy? Těžko. Na to si v jeho filmografii budeme muset ještě pár let počkat....a bude to stát za to. 90%(19.4.2011)
-
Brejlil
Nejlepší film protektorátu, který nemůže sloužit ani jako únikový, ani jako propaganda. Životní osudy prodavaček v jednom obchodním domě jsou sice situovány do 30. let, ale v podstatě jsou "věčné". Jedna se snaží dobře vdát, jiná hledá štěstí u filmu, další stačí bohatý starší milenec. Téma, které se v českém filmu objevovalo jen výjimečně. Film je odvyprávěn velice civilními prostředky.(29.11.2007)
