Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové (její poslední role v českém filmu), Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)

(více)

Diskuze

neta

neta (hodnocení, recenze)

Film jsem viděla po dost dlouhé době a obdivuji, jak moderně a aktuálně na mě působil. Herečky zvládaly své role perfektně. Adina Mandlová zde měla jednu z mála možností ukázat, že je nejen hezká, ale umí i hrát.Její postava byla opravdová mladá žena,ne jen modelka, co předvádí krásně róby a účesy. Škoda, že takových příležitostí měla ve filmech opravdu málo.

igi B.

igi B. (hodnocení, recenze)

Fabienne: ...spíše český >neofabulismus< :-) To by mě opravdu zajímalo, KÝM tak bývá často přirovnáván...

Reklama

Reklama